Opoziční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) zvítězilo ve slovenských volbách. Na druhém místě skončil dlouholetý hegemon Smer-SD se svým nejslabším volebním výsledkem. Těsně pod volebním prahem zůstává koalice PS/Spolu, která vyhrála loňské evropské volby a vzešla z ní také prezidentka Zuzana Čaputová. Poprvé od revoluce nebude mít zastoupení v parlamentu maďarská menšina. Sečteno je přes 99 procent hlasů. K volbám přišlo téměř 66 procent Slováků.
„Volby jsme vyhráli, po 12 letech jsme porazili vládu Smeru. Měli jsme dva cíle – porazit mafii, již reprezentuje Smer, a měli jsme snahu porazit Mariana Kotlebu a sebrat mu co nejvíce voličů. Z výsledků je zřejmé, že se nám to evidentně povedlo,“ konstatoval lídr OĽaNO Igor Matovič.
Ten ještě v reakci na odhady výsledků hlasování nepřímo potvrdil, že se chce stát premiérem. „Byla by velká ostuda, abych po takovéto obrovské důvěře prchl z bojiště,“ řekl. Později dodal, že pokud má koalice prosadit reformy jako například zavedení bezpečnostních prověrek soudců, potřebuje mít ve sněmovně ústavní většinu, tedy alespoň 90 hlasů.
Matovič by se dle svých slov měl v pondělí či úterý sejít se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. „Před setkání s ní bych chtěl absolvovat jednání s ostatními stranami,“ dodal.
Premiér Peter Pellegrini ze Smeru v reakci na projekce výsledků řekl, že není spokojený. „Strana přijme s pokorou výsledek,“ ujistil a dodal: „Účet nám vystaví samotní voliči.“ Ocenil vysokou účast, pogratuloval Matovičovi k výhře a konstatoval, že veřejnost podle něj odmítla nové projekty. Sdělil také, že nabídne stranickou funkci místopředsedy.
V neděli odpoledne se uskuteční tisková konference, na níž by měl promluvit předseda Smeru Robert Fico. Ten dosud veřejně nevystoupil. „Neseme historickou zátěž. Byli jsme pod obrovským tlakem a dostali jsme účet za některé věci,“ doplnil Pellegrini, který zároveň avizoval, že Smer zamíří do opozice.
Na třetí příčce se podle předběžných výsledků umístila opoziční hnutí Sme rodina, které předstihlo krajně pravicovou stranu Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS). Lídra hnutí Borise Kollára hodlá Matovič podle svého vyjádření oslovit při povolebním vyjednávání, aby získal ústavní většinu. O tu usiluje mimo jiné kvůli zásadním změnám v justici. Do koalice by Matovič rád přizval také Slobodu a Solidaritu (SaS).
ĽSNS Mariana Kotleby skončila na čtvrtém místě, její předseda hodnotí výsledky pozitivně. Pogratuloval vítězi voleb a okomentoval i nevpuštění řady médií do svého volebního štábu: „Ti novináři, kteří tu měli být, tu jsou,“ poznamenal.
Posledním subjektem, který se do parlamentu dostane, je strana Za Ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Podle něj dalo Slovensko světu signál, že v zemi byl potlačen extremismus. Podařilo se prý, v co všichni doufali – že Smer nebude mít první možnost sestavit vládu. „Těším se na dnešní setkání s některými politiky, s panem Matovičem už jsme si volali, pogratuloval jsem mu k výsledku voleb,“ prohlásil dále Kiska.
Poprvé od revoluce v parlamentu nebude zastoupena maďarská menšina
Těsně pod volebním prahem se zatím pohybuje koalice Progresívne Slovensko a Spolu – občianska demokracie (PS/Spolu), jež loni na Slovensku vyhrála volby do Evropského parlamentu. Z Progresívneho Slovenska vzešla také nynější hlava státu Čaputová. Zatímco u samostatných subjektů je práh pětiprocentní, u koalice vyžaduje vstup do parlamentu sedm procent hlasů.
Národní rada poprvé od pádu komunismu nebude mít zástupce početné maďarské menšiny. Odstoupení již ohlásil Béla Bugár, jehož strana Most-Híd dosud patřila ke koaličním partnerům Smeru-SD. Rezignaci avizoval i předseda Kresťanskodemokratického hnutie (KDH) Alojz Hlina – KDH totiž také skončilo před branami parlamentu.
Prezidentka Zuzana Čaputová ještě před sečtením výsledků oznámila, že nepověří sestavením vlády automaticky vítěze voleb, ale bude se rozhodovat na základě koaličního potenciálu.
Hlasování se v pěti místnostech o hodinu prodloužilo kvůli technickým problémům a případům úmrtí volební komisařky a voliče.
Prohra pro Fica a závazek pro Matoviče, píše tisk
Slovenská média považují volební výsledky za porážku Fica a píší také o závazku pro vítězné hnutí OĽaNO a jeho lídra Matoviče. „Slovensko nyní odmítlo Fica při vysoké volební účasti. Mnozí měli pocit, že je zradil systém, do kterého se naboural mafiánský virus a přepisoval programy vládnutí. Lidé si vybrali Igora Matoviče, protože věřili, že právě on porazí Fica,“ komentuje list Sme.
Matovič se podle deníku navzdory své desetileté politické kariéře zcela nestal politikem. „Za ta léta vyzkoušel mnoha rolí. Nevypočitatelných, provokujících, konfliktních i odhalujících. V krátké době se bude muset zhostit své nejzodpovědnější úlohy: státnické,“ doplňuje Sme. Největší změnou pro Matoviče podle periodika bude spojování demokratických sil.
Podle Denníku N jsou výsledky voleb důvodem k oslavě. „Lidé ukázali, že jim záleží na zemi a že vnímají, že za poslední léta ji Robert Fico unesl. Nyní si ji berou zpět, ačkoliv pod rukama Igora Matoviče se to ještě může lecjak zvrtnout,“ napsal titul.
Rozloučení s Ficem, jehož strana nevyhrála páté parlamentní volby v řadě, je podle listu závazkem pro vítěze voleb. „Matovič dosud jen křičel, protestoval, upozorňoval, co dělají ostatní špatně. Nyní bude muset vládnout,“ upozorňuje Denník N.
Kampaň
Předvolební kampani dominovalo téma korupce a prorůstání organizovaného zločinu do politiky a justice. Vyvstalo především v důsledku vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Opozice z neblahého stavu právního státu obviňovala vládní Smer-SD, Slovenskou národní stranu i Most-Híd.
Opoziční strany kolem politického středu uvažovaly o spojenectví, nakonec však vznikla jen jedna dvojkoalice liberálních stran Progresívne Slovensko a Spolu. Samostatně kandidovali středově konzervativní Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti excentrického politika Igora Matoviče, ekonomicky liberální Sloboda a Solidarita Richarda Sulíka, konzervativně populistická Sme rodina Borise Kollára, středová strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky a hodnotově konzervativní Kresťanskodemokratické hnutie.
Z pravého okraje politického spektra do parlamentu kandidovali Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko někdejšího banskobystrického župana Mariana Kotleby. Tuto stranu někteří kritici označují za fašistickou kvůli jejímu velebení a používání symboliky meziválečného Slovenského státu. Sama se prezentuje jako křesťanská a národní.
