Lukašenkův režim se bojí vlastního stínu – Bělorusko znovu zatýká demonstranty z roku 2020
V Bělorusku, které se v posledních letech stalo synonymem pro represivní autoritářský režim, začala v létě 2025 nová vlna zatýkání. Represe se tentokrát týkají lidí, kteří se účastnili protestů po zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020. Důvod? Blíží se promlčecí lhůta podle článku 342 běloruského trestního zákoníku, a režim chce symbolicky i prakticky „uzavřít účet“ s opozicí.
Tato vlna zatýkání je v přímém rozporu s předchozími prohlášeními běloruských bezpečnostních složek i představitelů režimu, kteří tvrdili, že jakýkoli odpor v zemi byl zcela potlačen. Skutečnost, že Lukašenkova vláda stále vidí potřebu dalších represí, ukazuje, že režim si není jistý svou stabilitou ani po pěti letech od masových demonstrací.
Zajímavé je, že tato vnitřní eskalace přichází v době, kdy se Bělorusko snaží působit jako mezinárodně aktivní a otevřená země. Lukašenko se účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci, spolupracuje s Čínou a Ruskem, a dokonce se objevují zprávy o neformálních kontaktech s některými západními politiky. To má vytvořit dojem, že Minsk není mezinárodně izolovaný.
Zároveň běloruský režim podniká selektivní kroky ke zlepšení obrazu – například propouštění některých politických vězňů. Tyto gesta jsou ale spíše kosmetické. Skutečnost, že v zemi stále dochází k zatýkání lidí za protesty před pěti lety, potvrzuje, že Bělorusko zůstává policejním státem.
Pro Českou republiku, která aktivně podporuje běloruskou opozici, to znamená jasný signál: nelze polevovat v tlaku na Minsk. I přes diplomatické manévry Lukašenkův režim zůstává represivní a nevypočitatelný, a jeho přežití závisí stále více na síle, nikoli na legitimitě.
Autor: Peter Jelen
