Německo pod tlakem ruských tajných operací. Evropa zpřísňuje obranu proti hybridním útokům
Německé bezpečnostní složky v posledních týdnech zřetelně zpřísnily rétoriku i postupy vůči aktivitám ruských zpravodajských služeb. Podle informací, které zaznívají z Berlína, se Německo ocitlo „v samotném epicentru“ skrytých operací Moskvy. A nejde jen o dlouhodobé podezření – říjen přinesl konkrétní signály, že ruský tlak na země EU výrazně sílí.
V německém vzdušném prostoru byla v říjnu zaznamenána historicky nejvyšší aktivita neidentifikovaných dronů, které se objevovaly nad základnami armády, námořnictva a nad dalšími objekty spojenými s obranným průmyslem. Berlín to nepřímo potvrdil několika veřejnými vyjádřeními, v nichž vláda upozornila, že BSP představují rostoucí hrozbu pro národní bezpečnost.
Podle německých úřadů jde o součást širší mozaiky hybridního tlaku, který Moskva v posledních letech stupňuje nejen vůči Německu, ale prakticky vůči celé střední Evropě. Ruské operace „pod prahem otevřeného konfliktu“ zahrnují kybernetické útoky, špionážní aktivity a narušování kritické infrastruktury. Řada evropských vlád přitom otevřeně hovoří o tom, že Moskva se cítí dostatečně bezpečně k tomu, aby testovala hranice evropské obrany.
EU a NATO připravují tvrdší odpověď
Podle diplomatických zdrojů se členské státy EU a NATO blíží dohodě o balíčku opatření, který by měl reagovat na rostoucí agresivitu Ruska v hybridním prostoru. Diskutuje se zejména o:
- možnosti koordinovaných ofenzivních operací v kyberprostoru,
- rychlé a jednotné atribuci hybridních akcí, včetně jasného veřejného ukazování na Moskvu,
- organizaci neohlášených vojenských cvičení NATO v blízkosti ruských hranic, která mají sloužit jako odstrašující signál.
Pro evropské bezpečnostní instituce nejde o abstraktní úvahy. Ruská GRU byla v minulosti opakovaně spojována s výbuchy muničních skladů ve střední Evropě, včetně známého případu ve Vrběticích, který měl pro Českou republiku zásadní dopady. Evropské zpravodajské služby rovněž dlouhodobě upozorňují, že Moskva se pokouší destabilizovat EU prostřednictvím financování krajně pravicových subjektů, koordinovaných dezinformačních kampaní a ovlivňování voleb – naposledy v Rumunsku a Moldavsku.
Varovné signály pro celou Evropu
Německo tak představuje jakýsi lakmusový papírek. Pokud je skutečně terčem nejintenzivnějších skrytých operací, lze očekávat, že jejich části dopadají i na další státy regionu. Česká republika to dobře zná – od kyberútoků na nemocnice po zpravodajské hry kolem energetiky.
Berlín přitom dává najevo, že situaci už nelze bagatelizovat. Německá vláda vyzývá k pevné, koordinované a především rychlé reakci aliance. A pokud EU a NATO skutečně schválí připravovaný balíček, může jít o nejvýraznější posun evropské bezpečnostní politiky od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Pro evropské vlády je zřejmé jedno: hybridní válka, kterou Moskva vede proti Západu, není okrajovým fenoménem. Stává se novým normálem – a Evropa se mu bude muset přizpůsobit.
Autor: Peter Jelen
