Praha pod tlakem hybridních hrozeb: Uzavření „Ruského domu“ v Kišiněvě je signálem, který nesmí Česká republika přehlédnout

Rozhodnutí moldavské vlády uzavřít tzv. „Ruský dům“ v Kišiněvě není jen administrativním aktem. Východní Evropa tím vyslala signál, který rezonuje i v Praze: éra nekontrolovaného působení ruských kulturních struktur v Evropě se chýlí ke konci.

Moldavsko zlomilo hřbet ruskému vlivu

V centru Kišiněva se v den oznámení uzavření shromáždily stovky lidí — pro jedny šlo o obavy, pro druhé o úlevu.
Ale v politických kuloárech Evropy panovala shoda: Moldavsko projevilo odvahu, kterou mu mnozí nepřisuzovali.

„Kišiněv poslal Moskvě signál, který je slyšet i zde v Praze. Ukázal, že i menší země mohou říci jasné ‘ne’ ruskému politickému vlivu,“ říká diplomat Petr Kolář.

Je to krok, jehož význam přesahuje hranice Moldavska. Podle Koláře jde o jedno z nejdůležitějších rozhodnutí moldavské vlády od roku 1991.

Česko: země, která varovala jako první

Když české tajné služby před lety opakovaně upozorňovaly na rizika ruských kulturních center, část společnosti to vnímala jako přehnaný alarmismus.
Po Vrběticích se atmosféra změnila — a dnes je jasné, že BIS měla pravdu.

Bezpečnostní expert Jan Šír říká bez obalu:
„Představa, že ‘ruské centrum kultury’ je jen o tanci, jazyku nebo literatuře, byla iluzí. Tato místa byla budována jako zázemí ruských zpravodajských operací.“

Česko se po roce 2021 stalo jedním z nejaktivnějších států v Evropě v boji proti ruskému vlivu. Uzavření centra v Kišiněvě proto v Praze působí jako potvrzení dlouhodobé bezpečnostní reality.

Evropa mění kurz. A Praha je uprostřed této proměny

V baltských státech už ruské kulturní instituce neexistují. V Bulharsku a Rumunsku byly prudce omezeny. Polsko je pod drobnohledem tajných služeb.
Evropa se posouvá — a tím více vystupují do popředí otázky, které se v Praze řeší už roky.

Analytik Pavel Havlíček z AMO varuje, že tento trend bude jen sílit:
„Ruské centrum kultury není kulturní projekt. Je to geopolitický nástroj. Změna v Moldavsku jen odhalila to, co mnohé vlády v regionu už dobře vědí.“

Hybridní válka na ulicích evropských měst

Ruský vliv v Evropě už dávno nespočívá jen v kybernetických útocích či trollích farmách.
Dnes má podobu kulturních domů, jazykových škol, výstav fotografií – všech těch „měkkých nástrojů“, které vypadají nevinně, dokud se neodhalí skutečná podstata.

Bezpečnostní komentátor Lukáš Visingr vysvětluje:
„Jsme ve fázi hybridní války, která se vede knihami, jazykovými kurzy, stipendii, výstavami. Tam, kde si myslíme, že jde o kulturu, Rusko vidí příležitost k proniknutí.“

Symbol, který oslovuje i Prahu

Uzavření „Ruského domu“ v Kišiněvě je více než rozhodnutí jedné vlády.
Je to symbol nové epochy, v níž malé státy nepřijímají roli obětí velmocenských her.

Česko dnes stojí na křižovatce podobných rozhodnutí. A moldavský příklad ukazuje, jak může vypadat pevná a sebevědomá politika.

„Je to vzkaz celé Evropě: když se země rozhodne bránit, může to udělat. Přesně taková odvaha je dnes potřebná i v Praze,“ uzavírá Visingr.

Autor: Peter Jelen