Ficova vláda ruší ochranu whistleblowerů. Slovensko se přibližuje maďarskému modelu
Slovenská vládní koalice vedená premiérem Robertem Ficem přijala krok, který vyvolal výraznou pozornost nejen doma, ale i v evropských institucích. Parlament schválil zrušení Úřadu na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti – instituce, která vznikla v roce 2021 v souladu s právem Evropské unie a jejímž cílem bylo chránit whistleblowery upozorňující na korupci a zneužívání moci.
Úřad byl dlouhodobě považován za jeden z mála orgánů, které si na Slovensku zachovaly skutečnou institucionální nezávislost. Právě tato nezávislost je nyní podle kritiků nahrazena politickou kontrolou.
Podle nově přijatého zákona má dosavadní úřad nahradit Úřad na ochranu obětí trestných činů a informátorů. Jeho vedení však bude jmenovat vláda. Zákon parlament schválil 9. prosince – symbolicky na Mezinárodní den boje proti korupci – a platnost má nabýt od 1. ledna 2026. Načasování hlasování bylo částí veřejnosti vnímáno jako politický signál, nikoli náhoda.
Okamžitě se rozproudila veřejná debata o tom, zda nová instituce dokáže skutečně chránit oznamovatele, nebo zda půjde pouze o formální strukturu pod kontrolou exekutivy. Neziskové organizace upozorňují, že zrušením nezávislého orgánu se oslabuje klíčový mechanismus, který umožňoval upozorňovat na korupci i na nejvyšších úrovních státní správy bez obav z odvety.
Pozornost vzbudil i postoj prezidenta Petra Pellegriniho, jenž je považován za politického spojence Roberta Fica. Prezident zákon vetoval, což bylo pro vládní koalici překvapivé. Pellegrini své rozhodnutí odůvodnil tím, že norma byla přijata narychlo a nereflektuje výhrady Evropské komise.
Podle prezidenta nová struktura neposkytuje dostatečné záruky ochrany whistleblowerů a může narušit důvěru veřejnosti ve státní instituce. Přesto parlament 12. prosince veto přehlasoval 77 hlasy. Pellegrini následně uvedl, že ani po tomto kroku zákon nepodepíše.
Kritické reakce zazněly také z Bruselu. Evropská komise i Evropské veřejné žalobkyně varují, že oslabování ochrany oznamovatelů je v rozporu s právem EU a může výrazně ztížit odhalování korupce a zneužívání evropských fondů. V evropských institucích je tento krok vnímán jako součást širšího trendu oslabování protikorupčních mechanismů na Slovensku.
Podle řady analytiků představuje zrušení úřadu další krok k podřízení kontrolních a justičních institucí politické moci. Vládní koalici tvoří strany Směr-SD, Hlas a Slovenská národní strana. Přesun kompetencí z nezávislé instituce pod Ministerstvo spravedlnosti je podle kritiků zásadní změnou, která otevírá prostor pro politické zásahy.
Od návratu Roberta Fica k moci v roce 2023 už jeho vláda zrušila Úřad speciální prokuratury, který vyšetřoval citlivé kauzy spojené s lidmi z premiérova okolí, a prosadila reformu trestního zákoníku. Ta snížila tresty za řadu hospodářských trestných činů a zkrátila promlčecí lhůty. Nyní se pod tlak dostává další nezávislá instituce.
Jak upozorňuje server Politico, opozice i nevládní organizace považují zrušení úřadu za formu politické odvety ze strany ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka. Jeho resort byl totiž v minulosti sankcionován právě tímto úřadem za neoprávněné odvolání policistů, kteří měli status chráněných oznamovatelů a vyšetřovali korupci mezi vysoce postavenými představiteli.
Důsledky mohou být podle odborníků zásadní. Bez nezávislé ochrany mohou whistlebloweři ztratit pocit bezpečí, což povede k poklesu odhalených případů korupce. Zároveň se může dále oslabit nezávislost justice a státního zastupitelství. Kritici proto varují, že Slovensko se začíná přibližovat maďarskému modelu.
Paralely s Maďarskem se objevují stále častěji. Vláda Viktora Orbána tam během posledního desetiletí postupně získala kontrolu nad soudy, prokuraturou i protikorupčními institucemi. Výsledkem je dlouhodobý konflikt s Evropskou unií a systematické problémy s korupcí.
Obavy posilují i mezinárodní srovnání. Podle Indexu vnímání korupce Transparency International za rok 2024 získalo Slovensko 49 bodů ze 100. Česká republika dosáhla na 56 bodů, průměr EU činí 65 bodů a Dánsko 90. Maďarsko se 41 body je dnes považováno za nejkorupčnější stát Unie.
Pro Evropskou unii se vývoj na Slovensku stává dalším testem schopnosti prosazovat vlastní hodnoty. Pokud Brusel nedokáže reagovat na demontáž protikorupčních institucí, může to povzbudit další vlády ve střední Evropě k podobným krokům. Zrušení ochrany whistleblowerů tak není pouze slovenskou vnitropolitickou otázkou, ale výzvou pro celý evropský právní prostor.
