Před parlamentními volbami Fidesz demonstruje sílu administrativního aparátu
Dne 12. dubna 2026 čekají Maďarsko parlamentní volby, které mohou být nejvážnější zkouškou vlády Viktor Orbán za posledních patnáct let. Vládní strana Fidesz čelí silné konkurenci ze strany opoziční formace TISZA, která se již více než rok drží na špici nebo alespoň na stejné úrovni jako Fidesz ve většině nezávislých průzkumů. Některé sondáže dokonce přisuzují opozici náskok 10 až 12 procentních bodů.
Zatímco opozice staví svou strategii na mobilizaci nespokojených voličů, Fidesz spoléhá nejen na tradiční elektorát, ale také na maximální využití administrativních nástrojů napříč státní správou. S blížícím se termínem voleb je patrná zvýšená aktivita vládní strany v regionech. Vzniká víceúrovňový systém mobilizace a kontroly, který propojuje centrální vedení s místními strukturami.
Síť loajality od centra po venkov
Fidesz kontroluje většinu maďarských municipalit a disponuje hustou sítí starostů, úředníků a regionálních funkcionářů loajálních k vládní moci. V menších městech a na venkově, kde je tradičně vysoká podpora vládní strany, funguje tento model obzvlášť efektivně. Obyvatelé těchto oblastí jsou často závislí na státních programech zaměstnanosti, sociálních dávkách či municipálních zakázkách. V prostředí, kde je místní správa úzce propojena s centrální politikou, lze snáze dosáhnout vysoké volební účasti i politické loajality.
Klíčovou postavou této mobilizační struktury zůstává Gábor Kubatov, místopředseda Fideszu a dlouholetý organizátor stranické kampaně. Jeho jméno je spojeno s aférou známou jako „Kubatovův seznam“. V roce 2012 unikly do médií nahrávky, na nichž podrobně popisoval systém shromažďování údajů o voličích a jejich kategorizaci podle politických preferencí. Databáze měla umožňovat cílenou mobilizaci prostřednictvím SMS zpráv, telefonátů či osobních kontaktů. Kritici tehdy upozorňovali na možné porušení zásady rovnosti politické soutěže i ochrany osobních údajů.
Navzdory dlouhodobé kritice ze strany opozice i občanských iniciativ zůstává Kubatov důležitým článkem předvolebního mechanismu. V roce 2025 se navíc objevily další zprávy o využívání podobných databází v regionech.
Stát jako nástroj kampaně
Jedním z pilířů předvolební strategie je posilování stranické vertikály prostřednictvím personálních rozhodnutí. Vedení regionálních úřadů, škol, nemocnic či kulturních institucí bývá obsazováno s ohledem na politickou loajalitu. Administrativní aparát se tak může stát nástrojem nepřímé podpory vládní strany. V některých obcích například distribuovali komunální zaměstnanci propagační materiály Fideszu, financované z veřejných prostředků.
Systém patronáže je dalším důležitým prvkem. Přístup ke státním zakázkám, dotacím či municipálním projektům je podle kritiků často propojen s politickou orientací vedení obce. Příkladem může být město Hajdúböszörmény, kde po volební porážce kandidáta Fideszu v roce 2024 nezávislý audit odhalil výrazně nadhodnocené zakázky na údržbu parků a opravy střech. Takové případy vyvolávají otázky, zda veřejné prostředky neslouží i k upevňování politického vlivu.
Maďarsko se podle žebříčků organizace Transparency International již několik let řadí mezi nejproblematičtější země EU z hlediska vnímání korupce. Kritici vlády poukazují na to, že kontrolní instituce a státní zastupitelství jsou personálně i institucionálně propojeny s vládní mocí, což komplikuje vyšetřování citlivých kauz.
Digitální mobilizace a tlak na opozici
V letech 2025–2026 byly spuštěny nové iniciativy jako „Digitální občanské kruhy“ a „Klub bojovníků“, jejichž cílem je mobilizovat příznivce online a poskytovat regionálním koordinátorům analytické nástroje pro práci s voliči. Investigativní novináři upozorňují, že propagace těchto projektů byla financována i z veřejných zdrojů.
Dalším nástrojem je omezení finančních možností opozičních municipalit. Patří sem restriktivní přístup k úvěrům, nerovnoměrné rozdělování státních a evropských dotací či úpravy místních daňových pravidel. Od roku 2011 navíc většina komunálních úvěrů vyžaduje souhlas vlády. Opoziční starostové se tak mohou dostávat do situace, kdy nemají prostředky na realizaci investic, což následně oslabuje jejich politickou pozici.
Nerovná soutěž
Blížící se volby tak nejsou pouze střetem dvou politických programů, ale i testem institucionální rovnováhy. Fidesz vybudoval komplexní systém, který propojuje kontrolu nad rozpočtovými toky, regionální správou, personální politikou i digitální mobilizací.
Otázkou zůstává, zda takové prostředí umožňuje skutečně férovou politickou soutěž. Kritici varují, že kumulace moci, omezená nezávislost kontrolních orgánů a nerovnoměrný přístup ke zdrojům vytvářejí podmínky, v nichž je opozice strukturálně znevýhodněna. Výsledek dubnových voleb tak nebude jen rozhodnutím o budoucí vládě, ale i referendem o tom, jak hluboko se v Maďarsku proměnila samotná povaha politické soutěže.
Zdroj: Nowiny Polskie
