Bývalý taxikář v čele ruské sabotáže. Investigace NYT mapuje „válku ve stínu“ proti Evropě

Ruská sabotážní kampaň proti evropským spojencům Ukrajiny se podle zjištění deníku The New York Times výrazně stupňuje. Nejde přitom jen o práci profesionálních důstojníků tajných služeb. Klíčovou roli v několika útocích měl sehrát 42letý Alexej Vladimirovič Kolosovskij – muž s minulostí taxikáře, napojený na kriminální prostředí a podle západních bezpečnostních činitelů využívaný ruskou vojenskou rozvědkou GRU.

Autoři investigace, Michael Schwirtz a Adam Goldman, shromáždili informace v osmi evropských zemích. Opírají se o soudní dokumenty i výpovědi více než desítky bezpečnostních představitelů. Z jejich zjištění vyplývá, že Kolosovskij měl dohlížet na plánování a realizaci žhářských útoků v Polsku a Litvě a na přípravu zápalných zařízení určených k přepravě do Británie, Německa a Polska.

Síť mimo oficiální struktury

Podle zdrojů citovaných americkým listem Kolosovskij nepůsobí jako klasický agent s diplomatickým krytím. Jeho role je spíše servisní: zajišťuje logistiku, nábor a koordinaci lidí, kteří se pohybují na okraji zákona. Právě takové osoby – schopné přesouvat zboží a lidi bez pozornosti úřadů – jsou pro Moskvu cenné, zejména po masivním vyhošťování ruských diplomatů z Evropy po roce 2022.

Britské a další evropské služby upozorňují, že Rusko dnes operuje „mezi mírem a válkou“ – pod prahem otevřeného konfliktu, ale s rostoucí mírou násilí. Sabotážní operace se podle nich posunuly od vandalismu k výbuchům a žhářství s potenciálně smrtelnými následky.

Požár u Varšavy a útok ve Vilniusu

Jedním z prvních případů, které Kolosovského přivedly do hledáčku západních služeb, byly dva žhářské útoky v květnu 2024. V litevském Vilniusu zapálilo zápalné zařízení umístěné v obchodním domě IKEA oddělení s matracemi. Oheň byl podle vyšetřovatelů načasován na 9. května, kdy Rusko slaví vítězství ve druhé světové válce.

Podle soudních dokumentů byl k útoku naverbován mladý Ukrajinec prostřednictvím Telegramu. Instrukce a materiál měl dostat přes síť koordinovanou z ruského Krasnodaru.

Ve stejné době došlo k rozsáhlému požáru obchodního centra u Varšavy, kde shořelo více než tisíc podniků. Polský premiér tehdy prohlásil, že útok byl řízen osobou pobývající v Rusku. Podle bezpečnostních zdrojů citovaných „NYT“ šlo právě o Kolosovského.

Balíkové bomby a hrozba katastrofy

Nejvážnější epizoda následovala v červenci 2024. Zásilky obsahující zápalné směsi vzplály v logistických centrech v Německu, Polsku a Británii. Jedna z nich byla naložena na nákladní letadlo DHL v Lipsku a podle vyšetřovatelů mohla explodovat za letu.

Vyšetřování zahrnující devět států dospělo k závěru, že za operací stála síť napojená na GRU. Zařízení byla podle litevských žalobců vybavena elektronickými časovači a obsahovala vojensky využívaný termit.

Bezpečnostní činitelé dvou evropských zemí uvedli, že v centru koordinace operace stál Kolosovskij. Měl zajišťovat nábor osob, které převážely materiál a distribuovaly komponenty potřebné k sestavení zařízení.

GRU a rozšířená struktura sabotáže

Investigace dále popisuje reorganizaci ruské vojenské rozvědky po invazi na Ukrajinu. Jednotka 29155, dříve spojovaná s atentáty a destabilizačními operacemi v Evropě, získala po roce 2022 ještě větší význam. Její bývalý velitel, generál Andrej Averjanov, byl povýšen do vedení širší struktury známé jako Služba zvláštních operací.

Podle bezpečnostních zdrojů zahrnuje tato struktura specializované týmy na kybernetické operace, výbušniny i likvidační akce. Do operací jsou však stále častěji zapojováni externí aktéři – lidé z kriminálního prostředí nebo osoby motivované finanční odměnou.

Kriminální minulost a možné problémy

„NYT“ poukazuje i na Kolosovského vazby na hackerské skupiny a na kanály na Telegramu zaměřené na vydírání či obchod s kradenými daty. V minulosti měl být krátce zadržen ruskými úřady – podle bezpečnostních zdrojů právě tehdy mohl být naverbován.

Po zveřejnění informací o balíkových útocích měl být předvolán k výslechu místní pobočkou FSB v Krasnodaru. Některé zdroje naznačují, že kolem jeho aktivit vzniklo v Moskvě napětí.

Eskalace s mezinárodní odezvou

Útoky na logistická centra vyvolaly silnou reakci Západu. Podle „NYT“ kontaktovali američtí představitelé své ruské protějšky s varováním, aby Moskva podobné operace zastavila. Vyšetřování v Litvě vedlo k obvinění více než desítky osob, některé z nich jsou hledány i v dalších zemích.

Kreml jakékoli zapojení do sabotáží opakovaně odmítá. Přesto se podle závěrů investigace „The New York Times“ ruská strategie posunula směrem k agresivnější a méně předvídatelné formě hybridní války.

Evropa tak čelí realitě, v níž sabotáž není izolovaným incidentem, ale součástí širšího tlaku – vedeného prostřednictvím lidí, kteří se pohybují na hraně mezi státní mocí a organizovaným zločinem.