Trump, Írán a telefonát s Putinem: Evropa znovu riskuje, že se ocitne v kremelské pasti

Prezident USA Donald Trump nečekaně prohlásil, že vojenská operace proti Íránu je prakticky u konce. Podle jeho slov byla raketová infrastruktura Teheránu zničena z devadesáti procent a země prakticky přišla o své námořnictvo, letectvo i systémy protivzdušné obrany.

V Evropě však mnohem větší pozornost přitáhl jiný detail – telefonický rozhovor Trumpa s ruským diktátorem Putinem.

Ten podle Trumpa nabídl zprostředkování jednání ohledně Íránu. Toto prohlášení zní téměř jako geopolitická ironie.

Země, která už třetím rokem vede plnohodnotnou válku proti Ukrajině, se znovu snaží představit jako „mírotvůrce“ na světové scéně.

Americký prezident na to reagoval poznámkou, že Kreml by měl nejprve ukončit válku proti Ukrajině.

Tento diplomatický detail vyvolává mezi evropskými experty vážné otázky.

Kreml se snaží vrátit do role prostředníka

Po zahájení plnohodnotné války proti Ukrajině se Rusko ocitlo v mezinárodní izolaci. Velké krize však tradičně dávají Moskvě příležitost znovu se vrátit mezi hlavní světové hráče.

Pro Kreml je taková role výhodná hned z několika důvodů: snižuje mezinárodní tlak a pomáhá vystoupit z diplomatické izolace; vytváří iluzi diplomatické legitimity a vrací Rusku status „nezbytného vyjednavače“; umožňuje odvést pozornost od války proti Ukrajině.

Jinými slovy, každý nový mezinárodní konflikt Kreml využívá ve svůj prospěch. Tento mechanismus už opakovaně fungoval v syrském konfliktu i na Blízkém východě.

Nyní se Moskva snaží zopakovat stejný scénář.

Právě proto mnozí experti považují nabídku zprostředkování ohledně Íránu nikoli za diplomatickou iniciativu, ale za součást informační strategie Moskvy.

Co to znamená pro Česko

Pro Česko mohou být důsledky těchto procesů mnohem vážnější, než se na první pohled zdá.

Praha je už několik let mezi zeměmi, které nejtvrději vystupují proti ruské agresi. Po výbuších muničních skladů ve Vrběticích a po vyšetřování aktivit ruské rozvědky české úřady vnímají Kreml jako jednu z hlavních hrozeb pro národní bezpečnost.

Pokud by však část evropských politiků začala Rusko znovu vnímat jako prostředníka na Blízkém východě, mohlo by to oslabit jednotu Evropy.

Historie ukazuje, že Kreml podobné trhliny aktivně využívá.

Lekce pro Evropu

Vojenská krize kolem Íránu může skončit během několika týdnů. Její politické důsledky pro Evropu však mohou být mnohem dlouhodobější.

Hlavní otázka dnes zní jasně: dovolí Evropa Moskvě znovu se vrátit do mezinárodní diplomacie, aniž by změnila svou politiku vůči Ukrajině?

Pro Česko má odpověď na tuto otázku nejen diplomatický, ale i strategický význam. A právě na ní závisí, jaká bude zítřejší podoba celé Evropy.

Autor: Franz Hoffman