Koronavirus vyšel českou kasu už na 241 miliard. ‚Stát by měl zvážit každou další korunu,‘ říká Zamrazilová

Na boj s covidem šlo z českých veřejných rozpočtů už 241 miliard korun. Největší sumu spolkly kompenzační bonusy, programy Antivirus a další příspěvky pro podnikatele, které si vyžádaly přes 100 miliard. Server iROZHLAS.cz to vyčetl z prosincového přehledu výdajů spojených s koronavirovou krizí, který zveřejnilo ministerstvo financí. Podle šéfky Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové by však vláda měla se zadlužováním země brzdit.

Nákupy ochranných pomůcek, oddlužení nemocnic, kompenzace pro podnikatele či odklad daní. To jsou jen některé z výdajů, se kterými se stát musí potýkat kvůli koronavirové krizi. Celkově je ministerstvo financí podle údajů platných k 30. listopadu zatím spočítalo na 241 miliard korun. Píše se to v aktuálním přehledu, který resort pravidelně zveřejňuje na webu.

Například na pořízení zdravotnického materiálu šlo podle dat resortu od začátku pandemie přes 10 miliard korun. Dalších 13 miliard se vložilo do zajištění zdravotnického personálu. Ministerstvo v přehledu rovněž uvádí, o kolik peněz přišlo kvůli odloženým daním. Tuto částku vyčíslilo na bezmála 40 miliard. A na úvěrech se vyplatilo přes 57 miliard.

Ovšem největší sumu tvoří takzvaná přímá opatření v podobě kompenzačních a podpůrných balíčků adresovaných podnikatelům a obchodníkům, kteří jsou šířící se nákazou ekonomicky nejvíc postiženi. Přes 102 miliard se rozdělilo mezi živnostníky, drobné podnikatele či další obchodníky.

Částka zahrnuje také náklady na programy Antivirus, na který šlo z veřejných peněz přes 33 miliard, či výdaje spojené s ošetřovným. Péče o školáky, kteří museli zůstat kvůli koronaviru doma, český stát vyšla na 11 miliard korun.

Vládní sliby

Šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na Twitteru ovšem upozornil na to, že kabinet Andreje Babiše (ANO) původně sliboval, že dá na pomoc podnikatelům a živnostníkům – místo nynějších 102 miliard – až 1,2 bilionu. Vláda tak podle něj splnila sotva desetinu svých slibů.

Státu se podle Prouzy vyplatí do podnikatelů nadále investovat. Část z nich se sice díky otevřeným obchodům, službám, restauracím i hotelům alespoň na chvíli před Vánocemi opět nadechla, nevystačí s tím ale podle něj dlouho.

  Je snadné být opozičníkem?

„Když kompenzace vypnete, spousta firem nebude mít jinou možnost než to zabalit. Zůstane po nich spousta nezaměstnaných a spousta dluhů. A ty se stejně budou muset vyřešit,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz.

Státní účet za covid-19

Chart

Název opatřeníČástka v mld. korun
Kompenzační bonusy pro OSVČ, malé firmy, DPP a DPČ22,8
Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí9,4
Zavedení zpětného působení daňové ztráty (loss carryback)0,1
Zrušení minim. záloh pro OSVČ na sociální a zdravotním pojištění14,3
Program Antivirus (A+B+C)33
Více peněz na odměny pro pracovníky v sociálních službách3,3
Ošetřovné pro zaměstnance a OSVČ11,4
Program COVID-nájemné3,2
Programy MPO a Technologické agentury na inovativní řešení v boji s covid0,2
Ostatní (podpora sportu, kultury, cestovního ruchu, zemědělství, dpravců atd.)4,8
Nákup ochranných prostředků10,1
Zvýšené osobní náklady pracovníků ve zdravotnictví13
Zvýšení platby státu za státního pojištěnce18,3
Oddlužení vybraných nemocnic6,6
Odklad záloh daní celkem33,9
Podpořené úvěry celkem57,2
Celkový účet za covid241,4
Zdroj: Ministerstvo financí

Podle šéfky Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové by však vláda měla se zadlužováním země brzdit a vážit každou korunu, kterou na boj s covidem dá. „Rozhodně neříkám, že stát má zcela ukončit vyplácení podpor a kompenzací zasaženým subjektům a občanům. Určitě by ale měl každou takto vydanou korunu pečlivě zvážit,“ řekla pro iROZHLAS.cz.

Zamrazilová měla už dříve výhrady vůči takzvanému rouškovnému, tedy pětitisícovému příspěvku pro důchodce, který vyšel státní kasu na 15 miliard. „Pokud je někdo v těžkých problémech, tak máme funkční sociální síť. Není důvod zvyšovat výdaje plošně a na dluh,“ řekla pro Český rozhlas Plus.

Schodek rozpočtu se současně podle aktuálních údajů propadl na 341 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová o tom zkraje prosince informovala také na svém twitteru. Jde o nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky.

  Regionální volby v Rusku - Putinova falešná demokracie

Prověrky NKÚ

Na čerpání erárních peněz ohledně koronavirové krize průběžně dohlíží Nejvyšší kontrolní úřad. Zaměřil se například na nákupy ochranných pomůcek během jarní vlny koronaviru. Tehdy čelilo kritice kvůli pochybnostem kolem jednotlivých dodavatelů hlavně ministerstvo zdravotnictví.

Kontroloři tuto prověrku již dokončili, aktuálně se vypořádávají připomínky jednotlivých úřadů. Vedle toho si podle mluvčí úřadu Jany Gabrielové vyžádala „součinnost“ policie. „Nebudeme proto průběh kontroly blíže komentovat,“ uvedla.

Nákupy zdravotnického materiálu během jarního nouzového stavu se totiž zabývají také detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. V červenci zasahovali u některých dodavatelů ochranných pomůcek a o součinnost požádali také ministerstvo zdravotnictví.

„V předmětné trestní věci nadále probíhá prověřování a policejní orgán provádí úkony trestního řízení k objasnění věci,“ reagoval na dotazy redakce bez dalších podrobností státní zástupce Ondřej Trčka z Vrchního státního zastupitelství v Praze, které případ dozoruje.

Vedle nákupů roušek a respirátorů kontrolní úřad v souvislosti s nemocí covid-19 ještě prověřuje příspěvky pro malé a střední podniky. „Prověříme, jestli podpora směřuje tam kam má, tedy malým a střední podnikatelům, a jestli plní svůj účel,“ upřesnila mluvčí Gabrielová.

V příštím roce si pak úřad podle ní nechává prostor na další prověrky dopadů pandemie. „Ať už jde o různé podpůrné programy nebo plánované investice, na které se váže i očekávaný schodek rozpočtu,“ doplnila. Tento týden kontroloři také zveřejnili stanovisko ke zprávě ministerstva financí o plnění státního rozpočtu za první půlrok 2020. I tam je pasáž věnovaná koronaviru.

ZAMRAZILOVÁ PROTI NEUVÁŽENÉMU ZADLUŽOVÁNÍ

Dá se nyní odhadnout, o kolik by výdaje na covid mohly ještě vzrůst?
Jakékoli odhady by nyní byly příliš předčasné. Vše bude záležet na tom, jak se bude dál vyvíjet epidemická situace a nakolik bude možné v dohledně době obnovit plný chod ekonomiky. Například restaurace nebo hotely musely znovu zavřít a ve hře určitě budou další kompenzace zasaženým subjektům, což by celkové výdaje spojené s pandemií prohloubilo. Osobně si ale nemyslím, že je pravděpodobné, aby se v roce 2021 to celkové číslo přiblížilo úrovním z letošního roku.

  Rusko nadále terorizuje svět. Kybernetická aktivita v akci.

V této souvislosti bych zároveň chtěla podotknout, že 241 miliard korun k 30. listopadu je částka vycházející z velmi širokého pojetí ministerstva financí. Zahrnuje například i položky jako je oddlužení nemocnic, zrušení daně z nabytí nemovitosti, nebo záruky za úvěry, u kterých nikdo ještě neví, do jaké míry je budou podpořené subjekty splácet.

Je nyní z vašeho pohledu na místě vážit spíše každou další korunu, nebo do ekonomiky pumpovat další finanční injekce například v podobě dalších kompenzací?
Rozhodně neříkám, že stát má zcela ukončit vyplácení podpor a kompenzací zasaženým subjektům a občanům. Určitě by ale měl každou takto vydanou korunu pečlivě zvážit – rozhodně více než tomu bylo na začátku první vlny pandemie na jaře, kdy vláda jednala pod tlakem a na takový přístup nebyl čas.

Teď už umíme mnohem lépe rozklíčovat, co by nás mohlo dál čekat a je potřeba dbát i o zdraví veřejných financí. Protože pandemie možná už za několik měsíců skončí, nebo výrazně oslabí, ale důsledky prudkého a neuváženého zadlužování bychom si s sebou nesli i s ohledem na stárnutí populace mnohem déle.

Je český stát vůbec další zadlužování schopen utáhnout?
V horizontu roku 2020 nebo i 2021 skutečně Česko může i tak prudký nárůst dluhu díky dobré výchozí pozici utáhnout. Neznamená to ale, že si máme automaticky bezhlavě půjčovat a utrácet bez toho, abychom posuzovali účelnost výdajů a zároveň hledali i úspory. Stamiliardové deficity přitom v roce 2022 nezmizí.

Vláda letos rozvolnila zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, což otevírá cestu k prudkému zadlužování na mnoho dalších let dopředu. Pokud skutečně bude tento prostor vyčerpán, narazí Česko už v roce 2026 na dluhovou brzdu místo toho, aby se naopak připravovalo na nákladnou důchodovou reformu, ideálně v kombinaci s reformou daňového systému.

Nedávno jste vyjádřila výhrady vůči účelnosti rouškovného. Je nějaké další vládní plošné opatření, které z vašeho pohledu nebylo úplně potřeba? A netýkalo se tedy snahy pomoci ekonomice se zotavit?
Za velmi nešťastný považuji návrh na prudké snížení daně z příjmů fyzických osob navrhované v rámci daňového balíčku. I když obecně proti zrušení superhrubé mzdy nic nemám, české veřejné situace nyní nejsou v situaci, kdy by si mohly dovolit výpadek dalších stovek miliard korun každý rok.

Navíc pokulhává i argumentace, že peníze, které díky tomu zůstanou navíc lidem v peněženkách, pomohou nějakým zásadním způsobem rozhýbat ekonomiku. Značná část těchto prostředků zůstane lidem s vyššími příjmy, kteří je spíše uspoří nebo investují, než že by za ně navýšili svoji okamžitou spotřebu.

Autor: Kristýna Guryčová 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *