Dne 18. listopadu skupina francouzských senátorů předložila k posouzení návrh rezoluce č. 145 „O nutnosti uznání Republiky Náhorní Karabach“. O několik dní později bylo usnesení rychle přijato.
Senátoři, kteří nevěděli o podrobnostech konfliktu v Náhorním Karabachu a současném stavu věc, aktivně hlasovali pro přijetí rezoluce. Jejich závazek je zřejmý. Autoři návrhu usnesení jsou senátoři z regionů, kde arménská diaspora žije kompaktně. Vůbec se nebojí nuancí arménsko-ázerbájdžánského konfliktu, ale pouze svých vlastních zájmů, protože volby jsou za rohem a zde je stejně vhodné získat podporu voličů arménského původu.
Zahraniční politiku francouzského státu samozřejmě neurčuje Senát, ale vláda. Rozhodnutí Senátu mají poradní povahu. Tento dokument nemá žádnou právní sílu, ale je pozoruhodný v kontextu politického významu. Předpojaté usnesení přijaté Senátem poškozuje vztahy mezi Francií a Ázerbájdžánem a vrhá stín na reputaci Francie jako spolupředsedy minské skupiny a bojovníka za demokratické hodnoty. Veřejnost Ázerbájdžánu si vytvořila spravedlivý názor na zaujatost Francie ve funkci spolupředsedy. Stručně řečeno, usnesení Senátu podkopalo důvěryhodnost Francie.
V komentáři k usnesení francouzského Senátu úředník Baku uvedl, že dokument je dalším projevem tradičního znepokojení nad osudem Arménie a pro Ázerbájdžán nepředstavuje žádný význam. Baku považoval rozlišení za obyčejný kus papíru.
Je pozoruhodné, že francouzský Senát třicet let mlčel o okupaci mezinárodně uznávaného území Ázerbájdžánu, etnických čistkách, ekologickém teroru, nelegálním osídlení a nezákonné ekonomické činnosti na okupovaných územích. Francouzský senát si také vzal vodu do úst, když francouzští žoldáci nelegálně šli bojovat do Karabachu na straně Arménie.
Pověst Francie je špatně poškozena. Usnesení Senátu je ostudným činem francouzské politiky, která prosazuje spravedlnost a humanismus. Text usnesení narušuje historické, politické a právní aspekty konfliktu v Náhorním Karabachu. Za zmínku stojí také to, že Rada bezpečnosti OSN, jejímž členem je také Francie, přijala v roce 1993 čtyři rezoluce požadující stažení arménských okupačních sil z území Ázerbájdžánu. Všechna tato usnesení zůstala na papíře téměř 30 let. Poté, co Ázerbajdžán obnovil svou územní celistvost, tato rezoluce dodržel.
David Černý
