natoaktual.czVýbuch 2 muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku otřásl naší zemí hned několikrát. Od roku 2014, kdy to celé začalo, až dodnes tahle kauza umí naplnit přední stránky médií. Skartace důvěrných materiálů, ke které mělo dojít pod záštitou Hradu, nechává tedy hned několik otevřených konců. Jak k tomu vůbec mohlo dojít?
2014
V říjnu roku 2014 došlo k prvnímu z výbuchů v areálu muničních skladů ve Vrběticích. Zemřeli dva lidé, celé široké okolí bylo evakuováno. Na začátku prosince přišel druhý výbuch, po kterém ještě do poloviny prosince docházelo k neřízeným menším výbuchům drobné munice. O tom, že sklady nevybuchly náhodou bylo jasno.
Dlouhé vyšetřování
Odklízení škod a vyšetřování celé kauzy se nakonec protáhlo na šest let do října 2020. Výsledná zpráva, kterou Bezpečnostní Informační Služba doručila kanceláři Prezidenta republiky v dubnu 2021, měla dokládat zapojení ruských agentů do výbuchu. Vláda poté informovala o výsledcích vyšetřování média a veřejnost. Následně došlo k vyhoštění několika ruských diplomatů z ambasády v Praze. Rusko neváhalo a vyhostilo nás též, téměř likvidačně. Ostatní země se připojily k České Republice a stojí na naší straně.
Rusové?
O zapojení Rusů dnes pochybuje asi málokdo. Zodpovědnost za výbuchy padá na hlavy dvou agentů ruské kontrarozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigy. Jejich utajená, neutajená cesta do Čech v době výbuchů je již veřejně známá. Tito dva agenti nechyběli ani v Británii, když byl otráven Sergej Skripal a našlo by se více podivných náhod v jejich služebních cestách. Vrbětický sklad byl navíc pronajímán soukromým zbrojařským společnostem, motivem výbuchu tedy mohla být snaha Ruska o zabránění dodání zbraní na Ukrajinu. Společnost Imex Group však odmítá, že by dodávala zbraně do Sýrie a na Ukrajinu.
Dokument v režimu D (důvěrné)
Manipulace s takovými dokumenty by měla být přísně střežena. Zpráva BIS o vyšetřování výbuchů ve Vrběticích měla toto označení. Obsahovala důkazy, které BIS zajistila během vyšetřování a které prokazovaly zapojení Ruska. Koncem listopadu 2021 byl však tento dokument údajně omylem skartován společně s dalšími materiály, které byly ke skartaci určeny. Kancléř Vratislav Mynář pochybení přiznal, leč zdůvodnit ho nedokázal. Hrad trvá na tom, že k pochybení nedošlo, skartované dokumenty nebyly důležité, popřípadě jsou jejich kopie v jiných, jim určených, archivech. Skartaci provedli osoby prověřené na stupeň Přísně tajné a na vše dohlížela skartační komise.
Správné načasování?
Pro někoho určitě, dokument byl totiž skartován ve chvíli, kdy se jej Policie České Republiky rozhodla zanalyzovat. Policii zajímalo, zda na dokumentu najde daktyloskopické nebo genetické stopy někoho, kdo neměl dostatečnou prověrku k nakládání s tajnými dokumenty. Tu nemá nejen hradní kancléř Vratislav Mynář, který veškerá obvinění ohledně nakládání s tajnými dokumenty bez prověrky popírá, ale ani prezidentův poradce Martin Nejedlý. Ten se rozhodl nereagovat na otázky týkající se této kauzy.
U nás v Kocourkově
Kde je tedy skutečná pravda? Ruské zapojení je více než zřejmé, celá kauza se pak ve spojení s dalšími trestnými činy, které byly spáchány velmi pravděpodobně stejnými ruskými agenty, zdá jako mafiánská hra. Tím největším mafiánem je zde Rusko, kde stojí Česká Republika? Chceme stát hrdinně proti, jako když se ruské zapojení provalilo? Nebo se budeme dále stahovat a skartovat dokumenty, které se Rusku nehodí? Je náš prezident tak moc proruský, že bude více na straně jejich než české?
Nyní nevíme, zda bez tak důležitého dokumentu vyšetřování bude pokračovat správným směrem. Lehce to připomíná dobu let devadesátých, které jsou nyní velmi často vzpomínané. Doba rozkvětu i úpadku. Doba mocných a bezmocných. Chceme, aby se vrátila?
Autor: Z.S.
