EU musí být strategičtější při rozdělování pomoci, uvedla Kallasová
Evropa je stále největším dárcem humanitární a rozvojové pomoci na světě, pokud chce být ale geopolitickým aktérem, musí k rozdělování pomoci přistupovat strategičtěji, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. V Bruselu dnes jednají ministři zemí EU zodpovědní za oblast rozvojové pomoci a podle Kallasové budou debatovat i o dopadech války na Blízkém východě.“Musíme být strategičtější a geopolitičtější, i my máme své zájmy,“ řekla novinářům Kallasová. „Musíme sladit nástroje, které máme v rukou, s našimi zájmy. Je třeba dbát na velmi pečlivou rovnováhu,“ dodala. Zmínila v této souvislosti sladění humanitární a rozvojové pomoci i s obchodem a bezpečností. Rovněž v obranných partnerstvích by měla EU podle Kallasové zohlednit vlastní zájmy, nejen potřeby partnerů.
Strategičtější přístup by podle šéfky unijní diplomacie Evropa měla mít i v případě programu Global Gateway (Globální brána). Ten počítá se zajištěním investic až 300 miliard eur (zhruba 7,5 bilionu korun) do infrastruktury zejména v Africe, Indii, Latinské Americe a Tichomoří. Kallasová rovněž zdůraznila, že projekty, které mají směřovat na podporu určitých zemí, nesmí následně skončit u konkurentů.
Vlnu kritiky nedávno vyvolal projekt autobusů v Senegalu financovaný z evropských prostředků, který ale pravděpodobně získá čínský výrobce napojený na stát. Na případ upozornil server Euractiv. Čínská společnost CRRC předstihla švédskou firmu Scania v soutěži o projekt veřejné dopravy v senegalském hlavním městě Dakaru. Projekt podporuje konsorcium evropských institucí, mezi něž patří Evropská investiční banka (EIB), Evropská komise, francouzská AFD a německá KfW, a zahrnuje dodávku 380 autobusů na stlačený zemní plyn do Dakaru.
Eurokomisař Jozef Síkela minulý týden uvedl, že veřejnou soutěž v Senegalu má pod dohledem Evropská investiční banka, nikoli Evropská komise. „Senegalským úřadům i EIB jsme jasně sdělili naše očekávání ohledně využití fondů EU. A pokud jde o zadávání veřejných zakázek, jasně upřednostňujeme evropské společnosti a společnosti z partnerských zemí,“ prohlásil eurokomisař. Mnoho projektů je ale realizováno nepřímo prostřednictvím partnerů, kteří uplatňují vlastní pravidla pro zadávání veřejných zakázek.
Podle Síkely by měla unijní diplomacie pomoci Evropě stát se silnější, bezpečnější, odolnější a konkurenceschopnější. „Ve světě, kde se investice, infrastruktura a dodavatelské řetězce staly nástroji moci, nemůže být zahraniční politika sentimentální,“ uvedl eurokomisař pro mezinárodní partnerství, který se dnešního jednání v Bruselu rovněž účastní. „Potřebujeme investice, které zajistí dodávky energií a kritických surovin pro evropský průmysl. Potřebujeme podporovat evropské firmy při otevírání nových trhů v zahraničí,“ dodal. Zároveň je to podle něj třeba dělat způsobem, který „pomůže i našim partnerským zemím vytvářet pracovní místa a budovat místní hodnotové řetězce“.
Síkela zdůraznil i důležitost projektů, jejichž cílem je řešit nelegální migraci a bojovat proti převaděčským skupinám. Investice do této oblasti podle něj už přinášejí výsledky. „Vidíme výsledky, například výrazný pokles odjezdů ze zemí jako Senegal nebo Mauritánie, a to o více než 60 procent ročně,“ uvedl eurokomisař.
