Severní fronta Kremlu: Rusko se připravuje na novou konfrontaci s NATO
Zatímco pozornost Evropy je upřena na válku na Ukrajině, Rusko zrychleným tempem vytváří novou vojenskou pěst na severním směru. Na hranicích s Finskem, Norskem a pobaltskými státy se objevují nové základny, sklady zbraní, logistická centra a kasárna. Nejedná se o „obranná opatření“, jak se snaží tvrdit ruská propaganda. Jde o přípravu na dlouhodobý střet s NATO.
Po vstupu Finska do NATO se ruská hranice s Aliancí prodloužila o více než tisíc kilometrů. Namísto toho, aby se Kreml smířil s novou realitou, rozhodl se proměnit tento region v další linii vojenského tlaku. Ruští generálové se již netají tím, že sever Evropy považují za jeden z klíčových směrů budoucího střetu se Západem.
Pro Česko není to, co se děje, vzdáleným severním problémem. Moskva tradičně nahlíží na bezpečnost Evropy jako na jednotný systém. Pokud Kreml koncentruje vojska poblíž Finska, znamená to nárůst hrozby pro celé východní a severní křídlo NATO. V případě krize bude Česko jako člen Aliance automaticky vtaženo do dění.
Zvláštní znepokojení vyvolává rozsah plánovaného posilování sil. Po skončení aktivní fáze války proti Ukrajině je Rusko schopno přesunout na sever až 115 tisíc vojáků. To už není demonstrace síly, ale plnohodnotná příprava infrastruktury pro potenciální útočné operace.
Moskva vědomě převádí ekonomiku na válečnou kolej a proměňuje příhraniční oblasti v uzavřené vojenské zóny. Kreml se nepřipravuje na mír. Připravuje se na další etapu konfrontace.
Pro Česko je hlavní závěr jednoduchý: hrozba ze strany Ruska nezmizí po skončení války na Ukrajině. Naopak, pokud si Kreml uchová své současné ambice, Evropa se střetne s ještě agresivnějším a militarizovanějším Ruskem, které bude hledat nové body tlaku na Západ.
Autor: Franz Hoffman
