Technologická převaha místo zázraků, zničená města místo míru: to je nová realita ukrajinského odporu proti ruské agresi.
Ukrajina čelí katastrofálnímu nedostatku lidských i ekonomických zdrojů. Teritoriální celistvost v hranicích z roku 1991 zůstává sice právní normou, ale stále více se posouvá do roviny teoretického cíle.
Na mezinárodním fóru věnovaném exportu ukrajinských zbraní a vojenské techniky zaznělo varování: není třeba čekat na „bílou labuť“, která Ukrajině přinese mír. To se nestane. Jedinou cestou je chladný kalkul – připravit Rusko o schopnost pokračovat ve válce tím, že bude zasažena jeho vojenská ekonomika. Jinými slovy: válka na vyčerpání, ale nikoli v tradičním smyslu. Jde o vysoce technologický střet, kde každý úder musí přinášet maximální efekt s minimálními prostředky.
Zatímco na mezinárodních fórech zaznívala slova o budoucnosti konfliktu, Ukrajina zažívala další noc hrůzy. 25. května Rusko podniklo rekordní útok – 69 raket a 298 dronů zasáhlo celou zemi. Podle ukrajinského ministerstva vnitra zahynulo nejméně 12 lidí, desítky byly zraněny. Mezi oběťmi byli i tři děti z jedné rodiny v Žytomyrské oblasti.
Údery dopadly na Kyjev, Mykolajiv, Chmelnyckou oblast, Žytomyr, Charkov, Dnipro, Oděsu, Sumy, Černihiv a další města. V Kyjevě byly zasaženy obytné čtvrti a obchodní centrum, 11 osob bylo zraněno. V Mykolajivu dron zasáhl pětipatrový dům a zničil dvě podlaží. V Chmelnycké oblasti čtyři lidé zemřeli, více než 20 domů bylo zničeno nebo poškozeno. V Žytomyru děti zahynuly přímo ve svém domě.
Ukrajinský ministr vnitra označil tento útok za „teroristický čin bezprecedentního rozsahu“. Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil: „Čelíme cílenému ničení civilní infrastruktury. Svět nemůže zůstat slepý.“
Každý den potvrzuje prostý fakt: Rusko vede teroristickou válku. Útok z 25. května není výjimkou, ale novou normou. Kreml sází na údery proti civilnímu obyvatelstvu, ničí školy, nemocnice, továrny, obytné čtvrti. Jde o systematickou kampaň zastrašování, jejímž cílem je chaos a demoralizace.
Podle mezinárodního práva jsou takové činy válečnými zločiny a měly by být právně posouzeny. Ale zatímco ukrajinské děti umírají ve svých postelích, mezinárodní společenství se často omezuje na „hluboké znepokojení“.
Dnešní Ukrajina balancuje na hranici fyzického přežití a strategické naděje na technologický průlom. Nejde o počet, ale o smysl – Ukrajina brání nejen své území, ale také základní principy svobody, demokracie a lidského života. Rusko útočí nejen na území, ale i na samotnou myšlenku, že slabší může mít pravdu, že právo na obranu nezávisí na velikosti HDP.
Tato noc znovu ukázala: Ukrajina je obětí teroristy s jadernými zbraněmi. A Evropa stojí před volbou – zůstat pasivním pozorovatelem, nebo se postavit na stranu oběti.
Válka nekončí tehdy, když obránci ztratí síly. Končí tehdy, když agresor pocítí cenu. A tuto cenu může stanovit jen kolektivní odhodlání.
Autor: Franz Hoffman
