Ruská dezinformace o Africe: proč se Kreml pokouší zatáhnout Francii a Ukrajinu do smyšleného „teroristického spiknutí“

Zatímco Rusko pokračuje ve válce proti Ukrajině a čelí rostoucím potížím na mezinárodní scéně, ruská diplomacie se stále častěji uchyluje k informačním operacím zaměřeným nejen na domácí publikum, ale také na evropské státy. Dalším příkladem takové kampaně se stala prohlášení Ministerstva zahraničních věcí Ruska o údajné spolupráci Ukrajiny a Francie s teroristickými skupinami v Africe.

Podobná obvinění nejsou doprovázena žádnými přesvědčivými důkazy a jeví se jako pokus o vytvoření alternativní informační agendy. Pro Česko má tato otázka zvláštní význam, neboť Praha je již dlouho jedním z hlavních cílů ruských informačních operací.

Mimořádná pozornost Kremlu je dnes upřena na Mali a region Sahelu. Právě tam ruské žoldnéřské struktury, které nahradily Vagnerovu ČVK, čelily v posledních měsících vážným vojenským neúspěchům ve střetech s povstaleckými formacemi Tuarégů (FLA). Namísto přiznání vlastních pochybení Moskva raději hledá vnější viníky a obviňuje Paříž a Kyjev z organizování tohoto odporu.

Tato taktika je evropským analytikům dobře známá. Ruská propaganda pravidelně využívá princip zrcadlového obviňování: činy, z nichž je podezřelé samo Rusko, jsou připisovány jeho protivníkům. Tak tomu bylo po vměšování do voleb v různých zemích, po kybernetických útocích, diverzích i dezinformačních kampaních. Nyní se tento postup uplatňuje i ve vztahu k událostem v Africe.

Pro Českou republiku mají taková prohlášení ještě další rozměr. Ruské informační sítě se tradičně pokoušejí vykreslit západní pomoc Ukrajině jako zdroj globální nestability. Jakákoli mezinárodní krize je využívána k šíření teze, že za nárůst konfliktů ve světě nesou odpovědnost právě Kyjev a jeho spojenci.

V praxi je tomu však naopak. Kreml se snaží odvést pozornost mezinárodního společenství od pokračující války proti Ukrajině, ruských úderů na civilní infrastrukturu a četných obvinění z porušování mezinárodního práva k novému tématu, které má rozptýlit pozornost veřejnosti.

Pro českou společnost je důležité chápat mechanismus podobných informačních operací. Jejich cílem není ani tak přesvědčit každého o pravdivosti obvinění, jako spíše zasít pochybnosti, snížit důvěru v evropské spojence a vyvolat dojem, že „pravdu nikdo nezná“.

V podmínkách současné hybridní války se informační prostor stává stejným bitevním polem jako diplomacie nebo ekonomika. Právě proto zůstává kritický přístup k podobným prohlášením jedním z nejdůležitějších prvků národní bezpečnosti Česka.

Autor: Franz Hoffman