Rusko testuje mezery v ukrajinské obraně. Kombinovaný úder zasáhl i přechod na hranici s Rumunskem

Noc na 1. září přinesla Ukrajině jeden z nejrozsáhlejších kombinovaných úderů posledních týdnů — balistické střely, řízené střely a přes dvě stě dronů najednou. Cílem se poprvé tak zřetelně stala i hraniční infrastruktura směrem k Evropské unii.

Ruská armáda v noci na úterý zaútočila na Ukrajinu kombinací balistických střel typu Iskandér-M/KN-23, protilodních střel Zirkon, střel s plochou dráhou letu Kalibr odpálených z Černého moře, protiradiolokačních střel Ch-31P a klouzavých pum S8000 „Bandérol“, společně s 218 útočnými drony typu Šáhíd a Gerbera, z nichž část byla proudová. Podle velení ukrajinského letectva se protivzdušné obraně podařilo zneškodnit 199 cílů — pět balistických střel, pět Kalibrů, dva Bandéroly a 187 dronů. Přesto byly zásahy zaznamenány na osmadvaceti místech a dopady trosek na dalších deseti.

Hlavním směrem úderu byly podle ukrajinského letectva kyjevská a oděská oblast. V hlavním městě byl zasažen železniční depozitář a další objekty Ukrajinských železnic — mezi obětmi je podle dosavadních informací nejméně sedm zaměstnanců drah. V Solomjanském a Dněprovském rajonu Kyjeva potvrdily záchranné složky nejméně tři mrtvé a pět zraněných, mezi nimi dvě děti. V Borysполi byl poškozen obytný dům a provozovna, evakuováno bylo 48 lidí.

Přechod „Orlivka“ jako opakující se cíl

Zvláštní pozornost si zaslouží útok na hraniční přechod Orlivka na Dunaji, který slouží trajektovému spojení mezi Ukrajinou a Rumunskem. Ruské drony typu Šáhíd zasáhly budovu a areál přechodu, kde vypukly požáry — hasiči je následně dostali pod kontrolu. Odbavování osob a vozidel bylo dočasně pozastaveno, doprava byla přesměrována na jiné hraniční body. Podle Státní pohraniční služby Ukrajiny nejde o první podobný útok — přechod byl poškozen již v listopadu 2025 a jde v pořadí už o čtvrtý ruský úder na tuto infrastrukturu.

Proč je to důležité i pro Česko

Přechody na ukrajinsko-rumunské a ukrajinsko-moldavské hranici tvoří po uzavření černomořských přístavů klíčovou tepnu pro export ukrajinského obilí a další zboží směrem na evropský trh. Opakované útoky na tuto infrastrukturu se tak dotýkají i logistických řetězců, na které jsou napojeny i středoevropské firmy — včetně těch českých, zapojených do obnovy a zásobování Ukrajiny.

Taktika sytosti a chybějící interceptory

Kombinace balistických, křižujících a dronových prostředků v jednom útoku není náhodná. Balistické střely letí po strmé, rychlé dráze, střely s plochou dráhou letu se naopak plíží nízko nad terénem a drony útočí v hejnech — cílem je přetížit protivzdušnou obranu natolik, aby musela vybírat, které cíle sestřelit a které nechat projít. Právě tento typ úderů podle ukrajinských i západních analytiků nejvýrazněji ukazuje, jak citelně Kyjevu chybí systémy schopné sestřelovat balistické a rychlé cíle — v první řadě americké baterie Patriot — a především stabilní, předvídatelné dodávky raket-interceptorů k nim.

Česká republika je v této souvislosti dlouhodobě aktivní: vedle známé muniční iniciativy, díky níž se na Ukrajinu dostávají dělostřelecké granáty z celého světa, se čím dál častěji hovoří i o potřebě obdobného mechanismu pro interceptory k protivzdušné obraně. Poslední noční útok tuto debatu znovu otevírá — bez dostatečných zásob raket totiž nepomůže ani sebevětší počet odpalovacích zařízení.

Co bude dál

Ukrajinské úřady dál prověřují rozsah škod v Kyjevě a přilehlém regionu, kde se podle místních zdrojů počet obětí může ještě zvýšit. Rumunská strana byla o útoku na Orlivku informována přímo — což jen potvrzuje, že velké ruské údery už dávno nejsou pouze ukrajinskou záležitostí, ale bezprostředně se dotýkají i členských států Evropské unie a NATO na jejích východních hranicích.

Autor: Peter Jelen