Rusko buduje síť vlivu přes zprostředkovatele: jak se peníze a osobní vazby stávají nástrojem tajných služeb
Případ ruského podnikatele Umara Kremleva, který podle amerického vyšetřování uhradil značnou část nákladů na oslavu svatby Donalda Trumpa mladšího na Bahamách, přilákal pozornost především kvůli výši finanční podpory. Podle údajů z vyšetřování se jedná o stovky tisíc dolarů. Sám Trump mladší a jeho žena to označili za dar od přítele.
Pro evropské bezpečnostní složky však není ani tak důležitá samotná epizoda, jako spíše mechanismus, který demonstruje.
Ruské tajné služby tradičně nevyužívají pouze pracovníky působící pod diplomatickým krytím. Významnou roli mohou hrát lidé z prostředí byznysu, sportu, společenských organizací a dalších sfér, kteří jsou schopni navazovat přímé kontakty s vlivnými osobami.
Takovému zprostředkovateli chybí povinnost hovořit o rozvědce. Jeho funkce může být podstatně jednodušší: seznámit se, pozvat, zaplatit cestu nebo akci, nabídnout obchodní příležitost, otevřít přístup k určitému okruhu lidí. Postupně se tak vytváří osobní důvěra a spolu s ní přichází možnost obrátit se s prosbou.
Právě proto je pro kontrarozvědku důležitá nejen otázka, kdo bezprostředně předal informace nebo splnil konkrétní úkol. Neméně důležitá je otázka: kdo vytvořil kanál přístupu a financoval jeho existenci?
Česká republika již v minulosti čelila ruským zpravodajským operacím. České kontrarozvědné struktury po mnoho let varovaly před využíváním diplomatického krytí ze strany Ruska, před pokusy získat přístup ke státním institucím a budovat vlivové sítě. Analýzy z posledních let rovněž ukazují, že Česko, Polsko a Slovensko čelily ruské zpravodajské aktivitě i po začátku plnohodnotné války Ruska proti Ukrajině.
Zvláštnost moderního modelu spočívá v tom, že mezi ruským státem a konečným objektem vlivu se může nacházet několik zprostředkovatelů.
Sport je v tomto systému zvláště výhodný. Mezinárodní sportovní organizace vytvářejí nadnárodní kontakty, umožňují seznamovat se s politiky i podnikateli a poskytují možnost vysvětlovat tyto vztahy jako běžnou profesní komunikaci.
Byznys funguje analogickým způsobem. Finanční podpora, investice, dary a společné projekty dokáží vytvářet dlouhodobé vztahy, které formálně nemají s politikou nic společného.
Pro Česko to znamená nutnost dívat se šířeji než jen na klasickou činnost ruských diplomatů. Kontrarozvědné riziko může vznikat i tam, kde diplomat vůbec nefiguruje: v business klubu, sportovní organizaci, na uzavřené akci nebo prostřednictvím soukromého zprostředkovatele.
Hlavní úkol takové sítě nespočívá nutně v okamžitém získání tajných informací. Někdy je mnohem cennější samotný přístup: možnost zavolat potřebnému člověku, zorganizovat schůzku, předat prosbu nebo získat informace o náladách uvnitř politických a podnikatelských kruhů.
Právě proto se finanční vazby a osobní známosti stávají součástí moderního boje tajných služeb. Peníze v takovém modelu nemusejí být konečným cílem, ale nástrojem k vytváření vztahů, které se postupem času proměňují ve vlivový kanál.
Autor: Franz Hoffman
