Cichanouská: Rusko by mohlo využít Bělorusko k útoku na země NATO
Bělorusko samo o sobě nepředstavuje pro Severoatlantickou alianci (NATO) samostatnou hrozbu, Rusko ale může jeho území využít k eskalaci napětí, provokacím či útokům na evropské země. V rozhovoru s ČTK to uvedla představitelka běloruské demokratické opozice Svjatlana Cichanouská. Moskva podle ní může v případě potřeby využít běloruskou vojenskou infrastrukturu, železnice, silnice i další logistické trasy. Cichanouská se v Praze zúčastnila konference Forum 2000.
Cichanouská uvedla, že se v Bělorusku nacházejí zařízení pro jaderné zbraně a rakety Orešnik. Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko je podle ní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi natolik loajální, že by Moskvě využití běloruského území neodmítl.
„Pokud má Rusko plány provokovat nebo napadnout evropské země, s největší pravděpodobností by to mohlo udělat z území Běloruska,“ řekla Cichanouská. Podle ní je tam již k dispozici potřebná infrastruktura a zařízení.
Odkázala také na poslední zprávu spolupracovníků běloruské opozice v zemi, podle níž vznikají vojenská anténní zařízení nejen na hranicích s Ukrajinou, ale také v blízkosti hranic se státy NATO. Tato zařízení by podle ní mohla umožnit přesměrování dronů k útokům na Evropu.Další možností je podle ní využití společných vojenských cvičení k přesunu ruských vojáků do Běloruska. Připomněla, že předchozí rusko-běloruská cvičení skončila invazí na Ukrajinu. Pod záminkou dalších manévrů by podle ní Rusko mohlo do země přesunout větší počet vojáků a následně vyvolat provokaci vůči Evropě.
„V současnosti nevidíme známky přítomnosti ruských vojáků,“ uvedla Cichanouská. Zároveň však upozornila, že charakter války se změnil a nyní v ní hrají významnou roli drony a rakety. Přítomnost či nepřítomnost ruských jednotek na běloruském území proto podle ní sama o sobě neznamená, že nebude následovat eskalace nebo provokace.
Cichanouská se domnívá, že válka se v určité podobě již odehrává také v Evropě. Zmínila migrační útoky, balony narušující vzdušný prostor a případy dronů dopadajících v Polsku či Litvě. Podle ní jde také o testování toho, kam až může Rusko zajít, než přijde reakce.
Rusko se podle Cichanouské rovněž snaží zasévat nedůvěru mezi spojenci. Jako příklad uvedla Litvu, kde podle ní část obyvatel pochybuje, zda by ostatní evropské země nebo NATO v případě útoku dostatečně rychle přišly na pomoc.
Bělorusko umožnilo ruským jednotkám využít své území při zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Bezpečnostní obavy na východním křídle NATO v poslední době posilují také incidenty s bezpilotními letouny. Před možnými ruskými útoky na státy NATO v září varovali polský premiér Donald Tusk nebo ředitel české Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.
Cichanouská vítá zmírnění českých vízových pravidel pro Bělorusy
Zmírnění českých vízových pravidel pro rodinné příslušníky Bělorusů žijících v České republice uvítala představitelka běloruské demokratické opozice Svjatlana Cichanouská. V rozhovoru s ČTK uvedla, že tento krok může být příkladem pro vlády dalších zemí. Podle ní je potřeba vyvíjet tlak na běloruský režim, zároveň ale poskytovat více možností běžným Bělorusům. Cichanouská se v Praze zúčastnila konference Forum 2000.
Vláda minulý týden v pondělí schválila rozšíření výjimek ze zákazu přijímání žádostí o víza od občanů Běloruska. Nově mohou o krátkodobá víza žádat rodiče, prarodiče, děti a vnuci českých občanů a Bělorusů dlouhodobě žijících v Česku.
Život v exilu je podle Cichanouské obtížný zejména kvůli nemožnosti vrátit se domů a navštěvovat rodiče či prarodiče. Za zmírnění postupů při získávání víz proto českým představitelům poděkovala. „Vždy říkám, že musíme vyvíjet tlak na režim, ale také dávat více možností lidem. Netrestejte lidi za zločiny režimu,“ uvedla. Český krok podle ní představuje dobrý příklad toho, jak mohou ostatní vlády pomáhat Bělorusům.
Cichanouská zdůraznila potřebu rozlišovat mezi Lukašenkovým režimem a běloruskou společností. Režim podle ní páchá zločiny na Bělorusech a stal se spolupachatelem ruské agrese proti Ukrajině. Naopak řada běloruských občanů podle ní obětuje svou svobodu, domovy a někdy i životy v boji za demokratické změny.
Evropské země by podle ní měly podporovat mezilidské kontakty, umožňovat Bělorusům cestování a pomáhat jim při vyřizování pobytových oprávnění a dokladů. Upozornila, že lidé žijící mimo Bělorusko často nemohou obnovovat své pasy ani získávat potřebné dokumenty od běloruských úřadů.
Zmínila také problémy běloruských studentů a potřebu poskytovat jim více stipendií. Jako další příklad problémů uvedla bankovní služby. „Někteří Bělorusové, kteří uprchli před represemi, si nemohou otevřít bankovní účty kvůli sankcím vůči Bělorusku,“ popsala Cichanouská.
Cichanouská poukázala na to, že někteří Bělorusové doplácejí na jednání režimu. Jako příklad uvedla lidi, kteří v roce 2020 pracovali ve státních strukturách, ale následně podpořili demokratické změny a ze země uprchli. Někteří z nich podle ní nyní čelí odmítnutí pobytových oprávnění kvůli své dřívější práci pro běloruské instituce.
Zároveň uvedla, že chápe potřebu bezpečnostního prověřování jednotlivých žadatelů, protože Lukašenkův režim se podle ní snaží vysílat do Evropské unie špiony. Ocenila, že v evropských zemích existují možnosti odvolání proti rozhodnutím migračních úřadů.
Omezování možností Bělorusů cestovat do Evropy podle Cichanouské odpovídá dlouhodobé Lukašenkově snaze zabránit obyvatelům země v získávání evropských zkušeností. „Lukašenko se bojí všeho liberálního, proevropského a všeho, co souvisí se svobodou. Neměli bychom Bělorusům omezovat možnosti poznat, jak funguje demokracie,“ řekla. „Měli bychom lidem poskytovat více možností cestovat a vidět, co znamená svoboda,“ dodala.
