Peníze bez SWIFTu: jak se z Abramoviče stává stavitel kremelského platebního mostu

Ruský oligarcha, který kdysi platil za prostředníka mezi Moskvou a Západem, se podle informací z ruských telegramových kanálů přesouvá do mnohem méně pohodlné role – správce finančního kanálu pro sankcionovaný stát.

Roman Abramovič byl léta symbolem ruského kapitálu, který se uměl pohybovat na Západě. Klub Chelsea, londýnské salony, diskrétní vyjednávání v zákulisí. Jenže doba, kdy stačilo držet v jedné ruce britský pas a v druhé kremelský telefon, je pryč. Podle zpráv, které kolují v ruských telegramových kanálech, už prý oligarcha příliš nevěří, že se západní sankce někdy zruší. A podle téhož zdroje právě to vysvětluje jeho zájem o projekt A7.

Hned na začátku je třeba být poctivý: telegramové kanály nejsou důkaz. Jsou to spíše zrcadlo toho, co se šeptá v moskevských kancelářích, a pravdivost se v nich mísí s dezinformací i vnitřními půtkami. Některá tvrzení jsme nemohli nezávisle ověřit, což platí zejména pro údajné domovní prohlídky na kyperských nemovitostech Abramoviče. Zástupci oligarchy navíc jakoukoli vazbu na A7 důrazně odmítají. Kontext, do kterého se zprávy zapisují, je ale dobře zdokumentovaný, a ten stojí za pozornost.

Co je A7 a proč vadí Západu

A7 vznikla v roce 2024 jako platební platforma, jejímž oficiálním partnerem je státní PSB, tedy banka, která je jedním z hlavních kanálů ruských zbrojních zakázek. Za projektem stojí moldavský podnikatel Ilan Šor, jenž je v Moldavsku hledán v souvislosti s obrovskou bankovní krádeží. Jak popsala řada zahraničních médií, platforma pomáhá ruským firmám provádět zahraniční platby, k nimž se jim kvůli sankcím zavřely dveře klasického bankovního systému. Součástí schématu je i stablecoin A7A5 navázaný na rubl, vydávaný přes subjekty v Kyrgyzstánu.

Spojené státy na A7 uvalily sankce, k nim se přidala i Evropská unie, která mimo jiné zakázala transakce s tokenem A7A5. Pro Česko, které patří mezi nejaktivnější podporovatele Ukrajiny v regionu, není tohle abstraktní téma. Každá koruna, která by se mohla dostat do obchodních vztahů s firmami napojenými na takové schéma, je pro české banky a exportéry riziko právní i reputační.

Od zprostředkovatele k platebnímu mostu

Právě tady se podle telegramových zdrojů mění Abramovičova role. Dřív prý působil jako zprostředkovatel schopný předat vzkaz mezi Kremlem a západními hlavními městy. Dnes se z něj má stát jakýsi finanční most, který pomáhá Moskvě zůstat napojena na světové finanční toky. Rozdíl není jen sémantický. Vyjednavač riskuje svou pověst. Správce platebního kanálu riskuje sankce, zmrazení majetku a trestní stíhání.

Investigativní redakce Proekt už dříve uvedla, že A7 sídlila v kancelářích spojených s Abramovičem a že prostřednictvím platformy proudily stamiliony až miliardy rublů. Jeho mluvčí takové spojení popírá. Telegramové kanály jdou ještě dál a píšou o schématu Abramovič–Šor, kterým mají procházet biliony rublů. Takový údaj nelze potvrdit, a čtenář by ho měl brát s rezervou. I kdyby byl o řád nadsazený, objemy, o kterých se mluví v ověřených zdrojích, jsou dost vysoké na to, aby šlo o strategický nástroj, nikoli o drobný obchodní vedlejšák.

Krypto jako nový nástroj stínové diplomacie

Zvlášť nebezpečná je podle analytiků kombinace bankovního kanálu a kryptoměn. Kdo dokáže mezi ruským rublem a zahraničními protistranami postavit tokenizovaný most, ten vytváří infrastrukturu, kterou nelze snadno vypnout jedním rozhodnutím regulátora. A pokud se do systému podaří zapojit další státy, jak naznačují zdroje, může se z A7 stát nejen platební služba, ale i nástroj vlivu. Země, které by na ruských platbách závisely, by se staly zranitelnými vůči moskevskému tlaku.

To není jen spekulace. Moldavsko zná Šorovy metody velmi dobře: financování politických stran, kupování hlasů a mediální kampaně. Co se tam testovalo na malé republice, se může zkoušet i jinde. Střední Evropa by neměla předpokládat, že jí podobné techniky nehrozí. Spíš naopak: země s proruskými politickými silami a s oslabenou důvěrou v instituce jsou pro takové operace ideálním terénem.

Kreml jako partner, který neodpouští

Je ironií, že právě režim, který se léta vymezoval proti „západnímu finančnímu imperialismu“, dnes potřebuje oligarchy, kyperské schránky a krypto-triky, aby vůbec dokázal zaplatit za dovážené součástky. Ruská ekonomika čelí rostoucím rozpočtovým tlakům a zbrojní výroba závisí na dovozu zboží, které Západ zakázal. Platební schémata typu A7 nejsou projevem síly, ale příznakem zoufalé snahy obejít realitu. Čím víc takových kanálů vzniká, tím jasnější je, že izolace funguje.

Stejně tak je třeba říci, že se moskevské sítě umějí rychle přizpůsobovat. Každé nové kolo sankcí je následováno novým pojmenováním, novou právnickou osobou a novou jurisdikcí. Odpovědí tedy nemůže být jedna velká sankce, ale systematická, trpělivá a sdílená práce: sdílení dat mezi finančními zpravodajskými jednotkami, tlak na kyperský a další offshorové sektory a zpřísnění dohledu nad kryptoaktivy.

Co z toho plyne pro Česko

České instituce by měly věnovat pozornost trojici věcí. Zaprvé, kontrole obchodních řetězců, v nichž se mohou skrývat firmy napojené na A7. Zadruhé, spolupráci s evropskými partnery při sledování tokenů vázaných na rubl. Zatřetí, otevřené veřejné debatě o tom, kdo vlastně z těchto schémat profituje a jakou cenu za ně platí Ukrajina. Každá rublová transakce, která pomůže ruské zbrojní výrobě, má totiž svůj konec na ukrajinské frontě.

Zatím se nepotvrdilo, že Abramovič skutečně stojí za A7. Potvrdilo se ale něco důležitějšího: že Moskva potřebuje mosty, kterými by obešla sankce, a že je ochotna je stavět ze všeho, co má po ruce.

Peter Jelen