Ruské ministerstvo digitálního rozvoje přišlo s návrhem zákona, podle kterého by už policie nepotřebovala soudní příkaz k získání přístupu k takzvaným geolokačním datům, tedy informacím o pohybu lidí s mobilními telefony. Autoři navrhovaných pravidel, kteří mají posvěcení z nejvyšších pater ruského vedení, argumentují zefektivněním práce při pátrání po pohřešovaných, odborníci ale varují před masovým sledováním nepohodlných obyvatel.
K fakturačním údajům a takzvaným geolokačním datům, která umožňují sledovat pohyb majitelů mobilních telefonů, má ruská policie v současnosti přístup až po získání soudního příkazu. Nejčastěji se tak děje při zahájení trestního stíhání nebo během předběžného vyšetřování, existuje ale také několik dalších výjimek.
„Zvláštní případy nastávají, pokud tu je vysoká pravděpodobnost závažných nebo obzvlášť závažných trestných činů, ohrožení bezpečnosti státu nebo zmizení nezletilé osoby. Pak je možné si se souhlasem rodičů okamžitě vyžádat informace o hovorech, textových zprávách a geolokaci dítěte. V těchto případech musí být soudní příkaz obstarán do 48 hodin,“ popisuje pro nezávislý ruský server Meduza právník Anatolij Loginov.
Ruské ministerstvo digitálního rozvoje, spojů a masových komunikací ale přichází s novou legislativou, která má aktuálně platná pravidla změnit.
Návrh zákona zatím nedošel do Státní dumy, jeho předložení poslancům je podle Meduzy ale jen otázkou času. Jak uvádí samotné ministerstvo digitálního rozvoje, navrhované změny na ochranu soukromí úředníci vypracovali „v souladu s pokyny“ šéfa Kremlu Vladimira Putina.
Zástupci resortu včetně náměstka Olega Ivanova přitom argumentují tím, že návrh zákona zefektivní a urychlí pátrání po pohřešovaných osobách, kdy se „počítá každá hodina“. Odborníci nicméně varují, že navrhovaný zákon zároveň zjednoduší masové sledování obyvatel Ruska.
Kritici pod kontrolou
Podle Anatolije Loginova, který je partnerem moskevské právní kanceláře Pen&Paper, by nová pravidla otevřela cestu ke zneužívání dat lidí. Ruské úřady by totiž získaly „neregulovaný a kontrolovatelný“ přístup k jejich informacím.
„To znamená, že bychom se ocitli nejen pod přísnějším dohledem, ale znamenalo by to také zvýšené riziko úniku dat, pokud jde o telefonní hovory a pohyb uživatelů mobilních telefonů. Tato data by pak mohla být prodávána na černém trhu, získávání informací by bylo možné snadno zpeněžit a mělo by to další nežádoucí důsledky,“ popisuje Loginov.
Na možnost, že by policie následně mohla prodávat data na černém trhu, upozorňuje také ředitel neziskové organizace Informační kultura Ivan Begtin.
Především jde ale o efektivní nástroj pro „sledování lidí v reálném čase“, kdy by si úřady mohly nastavit upozornění, ať už pro pohyb konkrétního člověka nebo pro určité místo. Díky tomu by pak mohly snadno sledovat opoziční politiky, protirežimní aktivisty, ale také státní zaměstnance nebo podnikatele.
Ředitelka ruské Agentury pro výzkum internetu Karen Kazarjanová navíc poukazuje na mezery v argumentaci, podle které má navrhovaný zákon v první řadě pomoct při hledání pohřešovaných osob. Změny totiž nepočítají s předáváním geolokačních dat také dobrovolným organizacím, které při pátrání po zmizelých lidech obvykle pomáhají. Údaje by tak končily pouze v rukou donucovacích orgánů.
Tvrdší postihy demonstrantů
Zprávy o nově navrhovaném zákonu se objevují krátce po propuknutí masových demonstrací, které ve druhé polovině ledna vyvolalo zadržení předního kritika Kremlu Alexeje Navalného po jeho návratu z Německa, kde se léčil po otravě látkou Novičok.
Demonstrací za propuštění uvězněného opozičního politika se 23. a 31. ledna zúčastnily navzdory úředním zákazům desítky tisíc lidí v desítkách ruských měst. Protesty se následně konaly také 2. února, kdy moskevský soud změnil dříve uložený podmíněný trest Navalného na nepodmíněný.
V souvislosti s protirežimními protesty nyní ruská prokuratura usiluje o vytvoření mechanismu, který by umožnil stíhat organizátory nepovolených protestních akcí žijících v zahraničí. Ve Státní dumě se pro to ve středu vyslovil vysoce postavený představitel ruské generální prokuratury Alexej Žafjarov.
Dolní komora ruského parlamentu kromě toho v posledním čtení přijala zákon, který předpokládá zpřísnění pokut za administrativní delikty při demonstracích. Zvýšení sankcí v případě neuposlechnutí příkazů bezpečnostních složek má být zhruba čtyřnásobné.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/
