Jakou pomoc nabízí stát zaměstnancům, živnostníkům a firmám? A co je potřeba pro ni udělat?

Vláda slibuje podpořit ty, na které podle ní dopadají opatření v rámci nouzového stavu nejvíce. Řada návrhů působí ještě poněkud nejasně a některé jsou tak čerstvé, že není docela jasné, jak přesně budou fungovat. Zatím ale víme, že stát lidem zaplatí ošetřovné za péči o dítě, které nemůže do školky nebo školy, firmám v problémech pomůže s výplatami v rámci kurzarbeitu či vyplatí jednorázovou částku pro živnostníky. Zde najdete přehled, o co můžete nejrůznější úřady žádat a za jakých podmínek pomoc získáte.

Zaměstnanci

Ošetřovné

Zaměstnaní rodiče mají nárok na ošetřovné po celou dobu uzavření školských a dalších zařízení péče o děti. Nárok mají také rodiče dětí a dospělých, kteří využívají sociální služby pro handicapované.

Rodiče se přitom mohou v péči o dítě střídat. Ošetřovné bude vypláceno zpětně k 11. březnu, kdy vláda přijala opatření proti koronaviru.

Výše ošetřovného je 60 procent průměrného denního příjmu zaměstnance a přiznává se za každý kalendářní den, kdy se rodič o dítě stará. V praxi to znamená, že například zaměstnanec s hrubou mzdou 25 000 korun dostane ošetřovné za měsíc ve výši 13 500 korun.

O potvrzení nároku na ošetřovné žádá rodič u „své“ školy nebo školky, zde získá formulář v elektronické formě a ten po vyplnění doručí svému zaměstnavateli. Pokud nemá elektronický podpis, stačí tiskopis vytisknout, podepsat ručně, naskenovat nebo ofotit a poslat třeba e-mailem. Ošetřovné se vyplácí vždy zpětně za uplynulý kalendářní měsíc.

Zaměstnanci v karanténě nebo zahraniční pracovníci

Další specifickou pomoc, ale také rady a doporučení nabízí ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu.

Odklad splátek půjček a úvěrů

Vláda schválila dobrovolný odklad splácení úvěrů a hypoték sjednaných před 26. březnem až na půl roku. Lidé a firmy budou přerušit splácení na tři nebo šest měsíců. Výběr délky bude na klientech. Dlužníci musí o odklad splátek požádat a prohlásit, že to je kvůli pandemii. Banky to zkoumat nebudou. Přerušeno bude splácení úroků i jistiny. Za přerušení si banky nebudou účtovat poplatky.

Splátky bude možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem. V případě hypoték je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, které byly čerpány po tomto datu.

Moratorium se naopak nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu měl zpoždění se splátkou úvěru delší než 30 dnů. Jednotlivé banky a další poskytovatelé půjček by podle ministerstva financí měly pro snadné vyřízení nabídnout klientům jednoduché formuláře.

Návrh musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Živnostníci a další OSVČ

Ošetřovné

Na ošetřovné při péči o dítě do 13 let, které nemůže navštěvovat školu, mají od 1. dubna nárok i živnostníci a další OSVČ. Dostat mají 424 korun za den, tedy zhruba 13 000 korun za celý kalendářní měsíc. I zde platí, že v péči o dítě se mohou rodiče a další členové domácnosti střídat. Příslušný formulář se zasílá na ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), konzultovat vyplnění formuláře můžete s místním živnostenským úřadem.

Ošetřovné bude vypláceno i zpětně od doby uzavření školy. Žádost vyhodnotí MPO, rozhodnutí o tom, zda příspěvek bude či nebude možné vyplatit, pošle přímo žadateli.

Formulář pro podání žádosti je ke stažení na stránkách mpo.cz. Finanční podpora se bude vyplácet zpětně, tedy za uplynulý kalendářní měsíc. OSVČ budou moci žádat prostřednictvím inteligentního on-line formuláře z počítače, mobilu i tabletu.

Žadatel musí mít své podnikání jako hlavní výdělečnou činnost, nesmí mít nedoplatky vůči finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovně a ošetřovné nesmí pobírat současně druhý z rodičů. Všechny tyto skutečnosti prokáže čestným prohlášením, které je součástí žádosti.

  Česko nesplní závazek vůči NATO. Dvě procenta HDP do roku 2024 na obranu dávat nebude, uvedla Schillerová

Odpuštění zdravotního a sociálního pojištění

OSVČ nemusí po šest měsíců (tedy za březen až srpen) platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Zálohy v minimální výši za ně za tyto měsíce zaplatí stát. Při hlavní činnosti se jedná o částku 29 376 korun. Pokud zálohy přesto zaplatí, budou se považovat za zálohy na září až prosinec 2020 nebo se případně použijí jako doplatek za předchozí období.

Ten, kdo platí zálohy větší než minimální, doplatí rozdíl až při vyúčtování v roce 2021. Pro výpočet důchodu se budou měsíce březen až srpen 2020 považovat za vyloučenou dobu, a nebudou tedy na něj mít vliv.

Odklad daňového přiznání a přehledů pojištění

Poplatníci nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob do 1. dubna 2020 a přitom nemusí žádat o prodloužení lhůty. Lhůta se posouvá do 1. července 2020, zároveň je potřeba zaplatit daň z příjmů.

Formálně nejde o odklad, ale o odpuštění případných sankcí a pokut, které by jinak za pozdní podání přiznání a opožděné zaplacení daně hrozily. Stejně tak nebudou uplatněny úroky z prodlení.

Možnost podat daňové přiznání později znamená, že je možné bez sankcí podat později také Přehled příjmů a výdajů OSVČ za rok 2019 za sociální a zdravotní pojištění. Termín pro podání přehledu je tedy letos do 3. srpna místo 4. května jako doposud. Zároveň je potřeba do tohoto termínu pojištění za loňský rok doplatit.

Zpětné vykázání ztráty

Poplatník, který v letošním roce vykáže ztrátu, ji bude moci zpětně uplatnit ve formě dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za roky 2018 a 2019 příslušnému finančnímu úřadu. V dodatečném přiznání uvede výši letošní ztráty a o ni se mu sníží daňový základ. Pokud mu pak vznikne přeplatek na již zaplacené dani, bude mu vrácen.

Finanční jednorázová podpora 25 tisíc měsíčně

Vláda vyplatí osobám samostatně výdělečně činným postiženým šířením koronaviru jednorázovou částku 25 000 korun. Podnikatel musí o podporu požádat a splnit několik podmínek (níže) předložením čestného prohlášení. Původně vláda zamýšlela vyplácet podnikatelům 15 000 korun měsíčně.

Podpora bude vyplacena na základě žádosti, jejíž jednoduchý formulář Finanční správa ČR zveřejní do 3. dubna 2020. Žádost bude obsahovat čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus a číslo bankovního účtu, na který má být částka odeslána. Žádosti budou přijímány poštou, prostřednictvím datové schránky, podatelen a sběrných boxů umístěných před finančními úřady. Žádat bude možné až 60 dnů po termínu, tedy do 29. června. Cílem ministerstva je, aby žadatelé získali peníze většinou během dubna.

Žádosti začne správa přijímat a peníze vyplácet poté, co návrh schválí parlament a podepíše jej prezident, což se podle ministerstva stane nejpozději do 12. dubna.

Žádost může podat OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění, to podle MF znamená, že jde o živnostníka, samostatného zemědělce, autora nebo umělce, znalce, tlumočníka, veterináře, lékaře, poskytovatele zdravotní péče, architekta nebo daňového poradce. Činnost musí přitom podnikatelé vykonávat jako hlavní. Další podmínkou je, že podnikatel vykázal v období od ledna do března meziroční pokles hrubých tržeb alespoň o deset procent. V případě, že podnikatel začal s podnikáním později než v lednu 2019, se ke srovnání použijí první tři měsíce od zahájení jeho podnikání. Nejzazším možným srovnávacím obdobím je prosinec 2019 až únor 2020.

Zároveň by měl podnikatel podle podmínek programu dosáhnout za loňský rok hrubých příjmů alespoň 180 000 korun. V případě, že nepodnikal celý rok, tak v přepočtu alespoň 15 000 korun měsíčně.

O peníze může žádat i OSVČ, která vykonává činnost jako vedlejší. Je to možné ale pouze v případech, kdy podnikatel měl nárok na výplatu invalidního důchodu, byl mu přiznán starobní důchod nebo měl nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství, případně pečoval o potřebnou osobu.

  Cena plynu pro evropský trh klesla pod 65 eur za MWh

Prominutí červnových záloh na daň z příjmů

Podnikatelé a další osoby samostatně výdělečně činné nemusí platit červnovou zálohu na daň z příjmů fyzických či právnických osob.

Úvěrové programy COVID a COVID II

Podnikatelé, kteří jsou poškozeni opatřeními spojenými se šířením koronaviru, mají možnost žádat o zvýhodněné úvěry. V programu COVID, který financovala Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), bylo poskytnuto pět miliard korun a příjem žádostí byl k 20. březnu pozastaven.

V současnosti je možné žádat o úvěry v rámci programu COVID II. Půjčky poskytují a žádosti přijímají komerční banky a na zvýhodněné úvěry poskytuje záruky ČMZRB. Ta také přispívá částečně na úhradu úroků. Úvěry jsou určeny na pořízení drobného hmotného i nehmotného majetku, pořízení zásob a provozní výdaje, jako jsou třeba mzdy, energie, nájmy apod. Maximální výše úvěru je 15 milionů korun, dolní hranice není stanovena. Žádat je možné o pokrytí až 80 procent způsobilých výdajů.

Smůlu ovšem mají zájemci podnikající v Praze. Program je spolufinancován z evropského Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Praha přitom patří do kategorie bohatých regionů, které z těchto fondů nelze podporovat.

Odklad nájemného

Firmy, které musely kvůli opatřením uzavřít provoz, budou mít nárok na odklad nájemného od 12. března do 30. června se splatností 2 roky. Návrh zatím schválila vláda a projedná jej ještě parlament.

Odklad splátek půjček a úvěrů

Vláda schválila dobrovolný odklad splácení úvěrů a hypoték sjednaných před 26. březnem až na půl roku. Lidé a firmy budou přerušit splácení na tři nebo šest měsíců. Výběr délky bude na klientech. Dlužníci musí o odklad splátek požádat a prohlásit, že to je kvůli pandemii. Banky to zkoumat nebudou. Přerušeno bude splácení úroků i jistiny. Za přerušení si banky nebudou účtovat poplatky.

Splátky bude možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem. V případě hypoték je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, které byly čerpány po tomto datu.

Moratorium se naopak nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu měl zpoždění se splátkou úvěru delší než 30 dnů. Jednotlivé banky a další poskytovatelé půjček by podle ministerstva financí měly pro snadné vyřízení nabídnout klientům jednoduché formuláře.

Návrh musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.


Firmy a podniky

Odklad daňového přiznání

Poplatníci nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob do 1. dubna 2020 a přitom nemusí žádat o prodloužení lhůty. Daňové přiznání je třeba podat nejpozději do 1. 7. 2020, zároveň je potřeba zaplatit daň z příjmů.

Formálně nejde o odklad, ale o odpuštění případných sankcí a pokut, které by jinak za pozdní podání přiznání a opožděné zaplacení daně hrozily. Stejně tak nebudou uplatněny úroky z prodlení.

Možnost podat daňové přiznání později znamená, že je možné bez sankcí podat později také Přehled příjmů a výdajů OSVČ za rok 2019 za sociální a zdravotní pojištění. Termín pro podání přehledu je tedy letos do 3. srpna. Zároveň je potřeba do tohoto termínu pojištění za loňský rok doplatit.

Zpětné vykázání ztráty

Poplatník, který v letošním roce vykáže ztrátu, ji bude moci zpětně uplatnit ve formě dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za roky 2018 a 2019 příslušnému finančnímu úřadu. V dodatečném přiznání uvede výši letošní ztráty a o ni se mu sníží daňový základ. Pokud mu pak vznikne přeplatek na již zaplacené dani, bude mu vrácen.

  Úspory chce letos Fiala hledat především v provozu státu

Prominutí červnových záloh na daň z příjmu

Podnikatelé a další osoby samostatně výdělečně činné nemusí platit červnovou zálohu na daň z příjmů fyzických či právnických osob.

Kurzarbeit – náhrada mezd zaměstnancům

Stát bude vyplácet dva druhy příspěvků na mzdy za období od 12. března do konce dubna. Poskytne 80 procent náhrady na mzdy lidem v karanténě a pracovníkům uzavřených provozů, a to do 39 000 korun. U omezení výroby kvůli výpadku pracovníků, surovin či poklesu poptávky to bude 60 procent, a to do 29 000 korun. Pokud lidé nemohou pracovat, protože chybí minimálně 30 procent jejich kolegů, mají dostat plnou mzdu. Při výpadku surovin, subdodávek a dalších vstupů má pracovník mít aspoň 80 procent mzdy a při omezení práce kvůli poklesu poptávky aspoň 60 procent mzdy. Podpora se stanoví ze superhrubé mzdy.

Podporu je možné získat za období od 12. března, kdy začal platit nouzový stav. Program má zatím trvat do konce dubna. Ministerstvo práce výdaje za dva březnové týdny spočítalo na 10,9 miliardy korun.

Jakmile podniky mzdy vyplatí, mohou požádat úřady práce o refundaci výdajů. Peníze od státu dostanou jen zaměstnavatelé, kteří dodržují zákoník práce. Získají ji na mzdu lidí, kteří nejsou ve výpovědi a za které platí odvody.

Úvěrové programy COVID a COVID II

Podnikatelé, kteří jsou poškozeni opatřeními spojenými se šířením koronaviru, mají možnost žádat o zvýhodněné úvěry. V programu COVID, který financovala Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), bylo poskytnuto pět miliard korun a příjem žádostí byl k 20. březnu pozastaven.

V současnosti je možné žádat o úvěry v rámci programu COVID II. Půjčky poskytují a žádosti přijímají komerční banky a na zvýhodněné úvěry poskytuje záruky ČMZRB. Ta také přispívá částečně na úhradu úroků. Úvěry jsou určeny na pořízení drobného hmotného i nehmotného majetku, pořízení zásob a provozní výdaje, jako jsou třeba mzdy, energie, nájmy apod. Maximální výše úvěru je 15 milionů korun, dolní hranice není stanovena. Žádat je možné o pokrytí až 80 procent způsobilých výdajů.

Smůlu ovšem mají zájemci podnikající v Praze. Program je spolufinancován z evropského Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Praha přitom patří do kategorie bohatých regionů, které z těchto fondů nelze podporovat.

Odklad nájemného

Firmy, které musely kvůli opatřením uzavřít provoz, budou mít nárok na odklad nájemného od 12. března do 30. června se splatností 2 roky. Návrh zatím schválila vláda a projedná jej ještě parlament.

Odklad splátek půjček a úvěrů

Vláda schválila dobrovolný odklad splácení úvěrů a hypoték sjednaných před 26. březnem až na půl roku. Lidé a firmy budou přerušit splácení na tři nebo šest měsíců. Výběr délky bude na klientech. Dlužníci musí o odklad splátek požádat a prohlásit, že to je kvůli pandemii. Banky to zkoumat nebudou. Přerušeno bude splácení úroků i jistiny. Za přerušení si banky nebudou účtovat poplatky.

Splátky bude možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem. V případě hypoték je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, které byly čerpány po tomto datu.

Moratorium se naopak nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu měl zpoždění se splátkou úvěru delší než 30 dnů. Jednotlivé banky a další poskytovatelé půjček by podle ministerstva financí měly pro snadné vyřízení nabídnout klientům jednoduché formuláře.

Návrh musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Zdroj: https://byznys.ihned.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com