Novela postihla zejména podnikání dnešního předsedy vlády Andreje Babiše, ten kvůli nové právní úpravě převedl v roce 2017 své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Ústavní soud zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení části zákona o střetu zájmů – takzvaný lex Babiš. Norma omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám a znemožňuje vybraným veřejným činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání nebo vydávat periodický tisk.
Soud se oběma návrhy zabýval ve spojeném řízení, soudcem zpravodajem je Jan Filip, jinak též profesor ústavního práva na brněnské právnické fakultě. Soudci už o návrhu opakovaně diskutovali v minulosti za zavřenými dveřmi, teprve minulý týden ale našli potřebnou shodu na výroku i odůvodnění. Délku řízení opakovaně kritizoval prezident.
Zákon přezdívaný lex Babiš zakazuje od roku 2017 firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Novela postihla zejména podnikání tehdejšího vicepremiéra, dnešního předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Kvůli nové právní úpravě převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Pokud by ÚS návrhům prezidenta a poslanců ANO v plném rozsahu vyhověl, zmizela by ze zákona o střetu zájmů ustanovení omezující vlastnictví médií a znemožňující získávání veřejných zakázek i přijímání dotací nebo investičních pobídek u firem ovládaných členy vlády. Ve hře bylo také ustanovení, podle kterého veřejní funkcionáři podávají oznámení o provozování médií nebo vydávání tisku, a dále některá přechodná ustanovení upravující účinnost novely zákona o střetu zájmů.
