Děti nemusejí na kroužky a tréninky, nemůžou do kina, budou zřejmě víc doma s tátou a mámou, či s jedním z nich. „Koronáčova“ výzva k upevnění vztahů.
Vláda vyhlásila nouzový stav. Maximálně 30 lidí na veřejných akcích, hospody od osmi večer zavřené, sport a kultura dostaly stopku. Země se rychle uzavírá, cizinci z rizikových oblastí k nám nesmějí, kontroly na hranicích.
Zvlášť lidé žijící ve městech zažívají velkou změnu, večerní společenský život se prakticky zastaví, kina, koncerty, divadla, tancovačky, akce. Jít ven budeme moci tak leda na procházku (lékaři doporučeno) nebo na návštěvu. Nezačnou se lidé bát navštěvovat druhé, „aby to nechytli“?
Koronavirus na nás klade úplně nové nároky, testuje nás. Je to podobné, jako když hackeři napadnou nějaký velký systém, třeba síť ministerstva. Dva nepřátelské světy si neustále poměřují síly. My jsme si zařídili určitý typ života, světa, civilizace, pohodlí, a najednou je tento způsob života drsně testován. V té zkoušce poznáme, co děláme špatně, co zvládneme a na co nemáme. Nesmírně důležitý prvek.
Zároveň si musíme uvědomit, že „koronáč“ je stále ještě dost mírný. Taky by mohla přijít nějaká mnohem krutější, smrtelnější nákaza, která by nás kosila ve velkém. Někde v koutku duše si možná uvědomujeme, že při vší smůle máme i kliku. Jistě, teď už nelze tvrdit „je to jako chřipka“ (i já to po vyslechnutí expertů psal). A proč? Hlavně proto, že na chřipku jsme zvyklí, přijímáme jako samozřejmost, že nás zabíjí. Kdežto COVID-19 (už to označení působí zlověstně) neznáme, víme, že na něj zatím nebyla vyvinuta protilátka. Dost možná bude „koronáč“ za deset let stejně rozšířený jako dnes, ale zároveň stejně málo zajímavý jako chřipka, nevíme.
Teď však představuje výzvu pro náš svět. Na něm se ukáže, jak je která země vyspělá – a teď nemyslím jenom ekonomicky, hygienicky, lékařsky, policejně, ale jak je vyspělá občansky a politicky. (Člověk s ustrnutím jen zírá, když prezident Donald Trump obviní Evropu, že virus nezvládla. Se vší úctou k tomu pánovi je to idiotické.)
Být víc spolu může i bolet
Jak se budou v krizi a strachu chovat jednotlivci? Dokážou naši lidé akceptovat nouzový stav, chápat, že to není žádná buzerace, ale snaha brzdit epidemii? Kolik lidí to vezme hákem jako poradce prezidenta Zemana Martin Nejedlý, který byl už dvakrát přistižen, jak porušil karanténu? (A nic, samozřejmě, patří k tuzemské sortě nadlidí.) Přitom může po návratu z Číny virus roznášet.
Zemanova Nejedlého lidé znají a poznají. Kolik jiných ale neznáme, kteří rozumnou čtrnáctidenní karanténu porušují? Tady se ukazuje vyspělost, nebo množná prostě jen dospělost.
A další moment, na každém neštěstí se dá vydělat, deset nanoroušek za sedm tisíc, to byla akce jednotlivce. Vydělat ale mohou i firmy. Stačí zhlédnout rozhovor s lékařkou Soňou Pekovou, vedoucí soukromé laboratoře, která odhalila dva případy nákazy koronavirem. Oni testují za cenu obvyklou, tj. asi 1260 korun. Jinde za 3 až 5 tisíc korun. Přitom Peková popisuje, že to dělají moderně a spolehlivě. Jak to? Někdo na testech „lopatí“? I tohle nás ilustruje.
Omezení večerního života, zastavení sportovních utkání, zavíračky hospod v osm večer, domácí karantény, péče o nakažené s lehkým průběhem v domácím ošetření, to všecko svádí rodiny zpátky k sobě. Budeme teď měsíc (možná i déle) více spolu. Známe to z Vánoc a prázdnin, být spolu může přinést rozvrat, rozvod, najednou se pořádně vidíme a slyšíme. Ale nucené užší spojení může taky znamenat pravý opak. Nelítat věčně někde v luftu, být s dětmi, s manželem, s manželkou, babičkou, dědou, s blízkými. Velká šance, kterou nám poskytuje „koronáč“.
Přibude hlavně starých lidí, kteří se kvůli nákaze propadnou do ještě větší osamělosti. I to je zatěžkávací zkouška. Církve musejí ukončit bohoslužby, ale místo nich se věřící mohou vydat (ti zdraví) za starými a osamělými na kus řeči.
Možná to bude znít pitomě, ale buďme rádi, že se světem šíří jenom koronavirus, nic horšího, a že nás svádí jednoho k druhému. Děti nemusejí na desítky kroužků a tréninků, nemohou do kina, budou zřejmě mnohem víc doma s tátou a mámou, nebo s jedním z nich. „Koronáčova“ nabídka k upevnění vztahů. A taky nabídka podívat se na svůj život, co v něm má smysl a co nemá, nakolik si připouštíme jeho konečnost.
Zdroj: https://nazory.aktualne.cz/
