Čtvrtina britských lékařů nemůže do práce. Izrael testuje psy k rozpoznání nakažených

V Izraeli vědci testují, zda by k odhalení nemoci nemohli využít psy, a s podobnou myšlenkou pracují i v Británii. Tam se potýkají s výpadkem lékařů kvůli karanténě. Ve Španělsku se obrátil trend v denních přírůstcích obětí, které jsou opět vyšší. Rusko přijímá tvrdé tresty za porušení izolace. A německá média ostře kritizují maďarského premiéra, kterého obviňují ze zneužití situace ke koncentraci moci.

„Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán svůj politický talent bohužel využívá k tomu, aby zničil maďarskou demokracii, kterou kdysi pomáhal vybudovat,“ je přesvědčen deník Frankfurter Rundschau. „S odkazem na pandemii posílá parlament na časově neomezenou vynucenou pauzu a vládne pomocí dekretů.“

„Vítejte v nové evropské realitě: Uprostřed EU teď existuje kvazidiktatura,“ míní Der Spiegel, podle něhož žádnou z nových pravomocí Orbán ve skutečnosti k boji proti koronaviru nepotřebuje. Jde mu jen o rozšíření vlivu v zemi. „Tak, jak se to prostě dělá, když chce člověk pokud možno vládnout sám.“

„Orbán nestoudně využívá tuto situaci, aby rozšířil svou moc,“ míní také list Mitteldeutsche Zeitung, podle něhož se tváří v tvář této situaci Evropská unie zdá bezmocná. Der Spiegel upozorňuje na dvojici opatření – jedno umožňuje trestat až osmi lety odnětí svobody porušení karantény, druhé až pěti lety vězení rozšiřování falešných zpráv. Právě toto neurčitě formulované opatření přitom může představovat nebezpečí pro nezávislé novináře, kteří se nyní obávají, že kvůli kritickému zpravodajství budou odsouzeni.

„Maďarsko tak k Evropě patří už jen geograficky, ale ne politicky,“ dodává server.

Na vývoj v členské zemi Visegrádské skupiny ragovala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž nouzová opatření musí být časově omezená a respektovat hodnoty Evropské unie. Vlády nemohou boj s koronavirem vést na úkor svobody projevu či médií, apelovala a dodala, ža komise bude opatření podrobně monitorovat.

Bergamo: „Rodiny už ani nedostanou zprávu o úmrtí“

Situaci v severoitalském Bergamu, které je jedním z nejhůř postižených měst v zemi, popsala v rozhovou pro ČTK tamní překladatelka Marianne Seminatiová. „Nebydlím u žádné nemocnice, a přesto slyším neustále sirény sanitek a umíráčky z kostelů… Pohřební ústavy nemají volné termíny. V mnohých kostelech čeká i sedm až osm desítek rakví na to, až je uloží do země nebo spálí,“ říká.

Nejhorší podle ní je, že nemocní zůstávají na lůžku sami a o samotě i umírají. „Rodiny je v nemocnicích samozřejmě nesmějí navštěvovat a většinou už ani nedostanou zprávu o úmrtí. Své blízké pak nevidí ani mrtvé. Těla se hned odvážejí, pohřby se nesmějí konat,“ líčí situaci obyvatelka Bergama.

Vládní opatření považuje za správná, ale bohužel nebyla dost rychlá. „Měli strach, že by poškodili hospodářství. Říkali: Vše je pod kontrolou, můžeme dál pracovat. Dokud se všechno kontrole nevymknulo,“ říká. Dodává, že by ale nebylo správné postup úřadů kritizovat, neboť nikdo nemohl tušit, jak vážná situace bude.

Ve Španělsku zemřelo dalších 849 lidí nakažených koronavirem, což je nejvíce za den od vypuknutí epidemie v zemi. Nové údaje dokládají, že se přerušil klesající trend nových případů. V procentuálním srovnání denní nárůsty počtu nakažených i obětí klesaly od středy.

Nejpostiženějším regionem je Madrid. Jeho vedení od pondělka vyhlásilo státní smutek. Podle předsedkyně vlády tohoto autonomního regionu Isabel Díazové Ayusové tak chce uctít památku všech obětí nemoci COVID-19 ve Španělsku i ostatních zemích.

Výpadek lékařů

V Británii kvůli nákaze nebo nařízené karanténě nepracuje čtvrtina lékařů a jejich absence vážně ohrožuje provoz v už tak přetížených ambulancích a nemocnicích. S odvoláním na informace šéfa Královské lékařské společnosti (RCP) to napsal server The Independent. Podle Andrewa Goddarda je nyní situace složitá zejména v Londýně, s nedostatkem lékařů ale začínají bojovat i v Birminghamu a dalších anglických městech.

O víkendu začalo v Británii rozsáhlé testování zdravotníků, zatím ale není jasné, zda výsledky budou znamenat pro zdravotní systém spíše úlevu, nebo další problémy. Spousta lékařů a sester je totiž nyní v domácí izolaci kvůli tomu, že infekci koronavirem nebo její příznaky měl někdo z rodiny či blízkých, a sami tedy možná nemocní nejsou. Naproti tomu se nejspíš nákaza testováním prokáže u řady zdravotníků, kteří nyní normálně pracují a nemají žádné příznaky onemocnění.

„V zásadě jsme si jisti, že by psi dokázali odhalit COVID-19“

V Izraeli se odbor ministerstva obrany pro vývoj zbraní a technologickou infrastrukturu snaží vycvičit psy, aby dokázali ze slin nakažených vycítit koronavirus, informoval web The Times of Israel, podle něhož je výcvik v experimentální fázi. Do pokusů by měli být zapojeni psi armády.

V Británii chce na podobném výzkumu pracovat nadace Medical Detection Dogs, která již v minulosti vycvičila psy, aby vycítili Parkinsonovu chorobu, rakovinu či malárii, píše BBC. Na výzkumu chce nadace spolupracovat s Durhamskou univerzitou a Londýnskou školou hygieny a tropického lékařství (LSHTM).

Ředitelka nadace Claire Guestová uvedla, že prvním cílem je zjistit, jak „bezpečně získat pach viru od pacientů“. „V zásadě jsme si jisti, že by psi dokázali detekovat COVID-19,“ uvedla. Pokud by se schopnost psů prokázala, mohli by podle BBC být využíváni za tímto účelem i u lidí, kteří nemají příznaky.

„Bylo by to rychlé, efektivní, neinvazivní a zajistilo by to, aby byly testovací sady, kterými disponuje britský státní systém zdravotnictví NHS v omezeném množství, využívány pouze v případech, kdy jsou opravdu zapotřebí,“ uvedla Guestová.