Před 70 lety komunisté zavraždili Horákovou, Kalandru, Buchala a Pecla

Hrdelní trest, který komunistický soud uložil před sedmdesáti lety Miladě Horákové, vyvolal protesty v řadě zemí světa. Za političku se přimluvili Winston Churchill či Albert Einstein. Soudu ale denně přicházely také stovky požadavků na trest smrti pro „zrádce a sabotéry“. Do štvavé kampaně komunisté zapojili i děti, které měly psát slohy o vlastizrádcích a škůdcích. Celé zrůdné divadlo vyvrcholilo 27. června 1950 v půl šesté ráno smrtí na popravišti. Kromě Horákové tam skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl.

„Rozsudek státního soudu v Praze z 8. června t. r., potvrzený rozsudkem Nejvyššího soudu z 24. června t. r., jímž byli Milada Horáková, Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra odsouzeni pro zločiny velezrady a vyzvědačství k trestu smrti, byl vykonán.“

Takto stroze informovalo den poté Rudé právo o jedné z nejhorších justičních vražd zinscenovaných komunisty, jak celý proces hodnotí řada historiků. Tuzemští komunisté tehdy na přímý příkaz Klementa Gottwalda využili scénář, který jejich sovětští kolegové uplatňovali ve 30. letech 20. století.

Do vykonstruovaného procesu, o jehož výsledku se radily špičky KSČ, tedy vládnoucí strana zapojila i veřejnost. „Nechť promluví hlas lidového hněvu, nechť k procesu zaujmou stanovisko závodní rady, různé porady a schůzce. V těchto usneseních nechť je také žádáno spravedlivé a přísné potrestání rozvratných zločinců,“ instruovali tehdy Gottwaldovi zástupci Rudolf Slánský, Gustav Bareš a Marie Švermová krajské stranické funkcionáře.

Výsledkem bylo zhruba 6300 rezolucí lidu, které požadovaly tresty smrti. „Mezi těmi lidmi byli například i žáci základní školy nebo někteří sokolové,“ konstatuje historik Pavel Blažek.

  Koalice Spolu připravila vlastní scénáře rozvolňování opatření

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com