Ministerstvo financí počítá v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s několika variantami sazby daně z příjmu zaměstnanců, a to v rozmezí od 15 do 19 procent. Ministryně Alena Schillerová (za ANO) zároveň uvažuje o zrušení solidární přirážky a jejím nahrazení progresivním zdaněním. Daňoví odborníci by přivítali především zjednodušení celého daňového systému. Zrušení superhrubé mzdy může sice přinést pozitiva, u progresivního zdanění si již nejsou tak jistí. Podle Národní rozpočtové rady nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy ohrožuje bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Opozice snížení zdanění práce podporuje.
Superhrubou mzdu zavedla v roce 2008 vláda ODS pod vedením Mirka Topolánka. Představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Z této částky se pak odečítá 15procentní daň. Efektivní zdanění pro zaměstnance je tedy nyní 20,1 procenta.
Ministerstvo financí podle vyjádření Schillerové v rozhovoru s Lidovými novinami zvažuje několik variant sazeb daně z příjmu. „Určitě budu pracovat s variantou 19 procent, to je v programovém prohlášení vlády. A pak budu odstupňovávat jednotlivé sazby až po těch 15 procent,“ uvedla Schillerová. V případě 15procentní sazby by výpadek příjmů do státního rozpočtu byl kolem 90 miliard Kč. „Něco z toho se vrátí na DPH, protože lidé s vyšší výplatou více utratí. Takže řekněme minus 76 miliard,“ uvedla Schillerová. Pokud by daň byla 19 procent, pak by výpadek na příjmech rozpočtu byl podle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard.
Podle Schillerové je potřeba vyřešit i sedmiprocentní solidární přirážku. Platí ji lidé, kteří mají plat vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy přibližně nad 140.000 Kč. „Pokud rušíme superhrubou mzdu, měli bychom se nějak postavit i k solidární přirážce. Jediná cesta je progresivní zdanění. Nevidím důvod, aby vysokopříjmoví lidé platili 15 procent,“ uvedla ministryně. Progrese by podle ní měla být výhodnější než dnešní efektivní zdanění, které je 20,1 pct, ale vyšší než 15 procent. O snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění ministryně neuvažuje.
Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Rada také doporučuje, aby byla rozpočtově významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude připravena střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů. Tu by vláda měla předložit Sněmovně do 30. září.
„Samotné snižování daňového zatížení práce považuje NRR za žádoucí. Zároveň je však nutné zmínit, že hlavním důvodem jeho vysoké hodnoty v ČR není daň z příjmů, ale zákonné pojistné. Proto se rada domnívá, že úprava zdanění práce by měla být součástí komplexnějších změn v daňovém a pojistném systému,“ uvedla rada.
Daňoví odborníci by v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy a případným zavedením progresivního zdanění přivítali především zjednodušení celého daňového systému. Samotné zrušení superhrubé mzdy může sice přinést pozitiva, u progresivního zdanění si již nejsou tak jistí. Vše bude podle nich záležet na konkrétních návrzích. Navíc částečně progresivní zdanění již v ČR díky slevám na dani a solidárnímu zvýšení daně je.
„Zavedení progresivního zdanění povede k ještě většímu komplikování zdanění fyzických osob namísto dlouhodobě slibovaného zjednodušení a stability. Navíc současný daňový systém díky slevám na dani a solidárnímu zvýšení daně mírně progresivní je i nyní,“ uvedla daňová poradkyně ve společnosti Mazars Gabriela Ivanco. Celkový efekt zrušení superhrubé mzdy pak bude podle ní záležet na sazbě daně. „Zrušení superhrubé mzdy a současné zachování 15procentní sazby daně by zaměstnancům poměrně významně ušetřilo finance, a zvýšilo by tak jejich čistou mzdu o stovky až tisíce korun. Jak se ale sazba daně bude blížit k 20 procentům, výsledný efekt pro zaměstnance se bude blížit nule,“ uvedla.
Piráti snížení zdanění práce podporují, zachovali by ale solidární přirážku vzhledem k nastavení horního limitu sociálních odvodů. Podle bývalého ministra financí a nynějšího šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska už nyní daň z příjmu progresivní je, ať už vzhledem k solidární přirážce, nebo ke slevě na poplatníka. ODS považuje úvahy o progresivní dani za zcela nepřijatelné. SPD snižování daňové zátěže pro občany a firmy podporuje, protože zdanění práce je v ČR jedno z nejvyšších v Evropě. KSČM se kloní k 19procentní sazbě daně z příjmu zaměstnanců, zároveň by podpořili též 23procentní sazbu jako náhradu za současnou solidární daň. Podle STAN se zrušením superhrubé mzdy sníží daňové zatížení práce jen u zaměstnanců, nikoli u firem, navíc s vysokým dopadem na státní rozpočet i příjmy obcí a krajů. S progresivní daní podle STAN není třeba spěchat.
Koaliční smlouva ANO a ČSSD počítá se zrušením superhrubé mzdy a sazbou 19 procent hrubé mzdy. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku srpna řekl, že od příštího roku počítá se zrušením superhrubé mzdy a zavedením 15procentní daně místo plánovaných 19 procent. Předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček návrh označil za nerealistický. Řešením by podle něj mohla být sektorová daň například pro banky. Pomoc se zrušením superhrubé mzdy a zavedením 15procentní daně z příjmů nabídla Babišovi opoziční ODS.
Autor: ČTK
