Celosvětový závod o vakcínu proti covidu-19 je v plném proudu a celý svět je při tom divákem. Jde o překážkový závod s pravidly, která se jenom částečně dodržují, ačkoliv jeho účastníci byli na startu ve stejnou dobu, ale s nestejným handicapem.
Na start se dostavili mnozí vědci a výrobci vakcín brzy potom, co čínští vědci 11. ledna zveřejnili sekvenci genomu viru, jenž způsobil záhadnou nemoc ve Wu-chanu. Překážky jsou v provádění testů v laboratořích, na zvířatech a na vybraných dobrovolnících, nejdříve v kontrolovaném prostředí a později na velkých skupinách lidí.
První klinické testování začalo již v březnu a světová média přinášejí každý den aktualizaci počtu studií o pokroku v různých fázích výzkumu. Celá řada soutěžících závod zřejmě nedokončí: buď jim dojde dech (čti peníze), nebo se některá překážka ukáže nepřekonatelná. Nicméně k dnešku je více než 50 klinických studií již ve fázi testování na lidech a nad 90 studií v preklinické fázi.
Důsledkem eminentní důležitosti očekávaného vítězství někteří hráči nehrají podle platných pravidel o jednotlivých fázích testování. Ruské úřady schválily domácí vakcínu bez posledních, velkých klinických testů, ačkoliv s rizikem a nejistotou, zda vakcína bude účinná a bezpečná. Dovíme se to třeba po dlouhé době, ale případné negativní zprávy by mohly narušit důvěru lidí v očkování i vůči jiným nakažlivým nemocem. Přesto je vakcína, která neprošla dostatečným testováním, údajně použita pro očkování klíčových zaměstnanců a členů armády v Číně.
Špinavá hra
Představa o spolupráci mezi vědci a výrobci vakcín by byla ideální, ale publikace ve světovém tisku nazvaly tento závod „špinavou hrou“: tak jako ve sportu občas někdo polkne doping, někteří vědci se snaží „řezat zatáčky“ tak, aby poskočili nebo podlezli o pár překážek dál. Jelikož jde o celosvětový zájem, nejen zdravotní, ale i ekonomický, jsme svědky náporu na výběr a povolení prostředků a také přeskakování několika překážek najednou. Jde o získání časové výhody, například simultánním testováním menších klinických a větších populačních skupin, což může být riziko pro relativně malý počet účastníků. Snaha uspět co nejdříve s vakcínou proti covidu-19 vede vlády mnoha států ke snaze poskytnout velké sumy peněz pro vývoj vakcíny se zdůvodněním, že úspěch by ušetřil ještě větší výdaje na léčbu a ekonomické ztráty států.
Velký problém je to, jak my občané ten závod vnímáme: máme věřit něčemu, co bylo vytvořeno rychlostí warp (fiktivní technologie vesmírných lodí v univerzu Star Trek), jak zní oficiální označení projektu ministerstva zdravotnictví Spojených států, nebo ruské vakcíně se jménem Sputnik V? Podle průzkumu veřejného mínění údajně až 16 procent lidí v Británii a třetina Američanů by mohli odmítnout vakcínu proti covidu. Ačkoliv skepticismus má svoje důvody, vytvořme si názor teprve ve chvíli, kdy poznáme konečné údaje o nabízené vakcíně!
Očkování sice vymýtilo neštovice a chrání proti jiným infekcím, ale zatím neuspělo u všech infekcí, protože zdolání mikrobiálního nepřítele si vyžaduje pokaždé zbraň s jinou palební strategií. Tudíž zodpovědnost za vakcínu ponechme vědcům: věřím jim a také tomu, že farmaceutické podniky jsou si vědomy ekonomického rizika neúspěchu (dokonce bankrotu) v případě nefunkční nebo škodné vakcíny.
Dosažením účinné a bezpečné vakcíny jako cílové čáry ale ještě nebude vyhráno. Co může chybět, je dostatek produkční kapacity vyrobit několik miliard ampulek vakcín. Ale také přesvědčit masy lidí, aby se nechali naočkovat, a pak zajistit provedení vakcinace. Asi málokde bude vrchnost schopna očkování nařídit a dobrovolnost je v tomto případě ten nejlepší a nejúčinnější přístup. V mnoha zemích tato diskuse již probíhá na plné obrátky. Lidé potřebují čas, aby si udělali v hlavě pořádek a přijali rozhodnutí, než to všechno do sebe zapadne.
Již chápeme, že to nebude tento rok, a tak si v hlavě můžeme urovnávat myšlenky o tom, kde a jak budeme trávit Vánoce, spíše než kdy a jak a kam budeme, nebo spíše nebudeme příští rok cestovat. Hlava se zklidňuje, ambice se mění a koneckonců i to přispívá k odolnosti proti všem možným nemocím.
Autor je výkonný ředitel FNUSA-ICRC, FNUSA-ICRC je zkratka Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
PAVEL IVÁNYI
