Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodli se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet a fond koronavirové pomoci ekonomikám. Politici největších států EU jsou přesvědčeni, že v nejbližších týdnech se podaří najít řešení, které by Budapešť a Varšavu přimělo změnit názor.
Maďarsko a Polsko při pondělním jednání unijních velvyslanců znemožnily schválení balíku v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), které měly mít členské země k dispozici od příštího roku.
„Jedná se o tak velké množství peněz, které mnoho zemí EU potřebuje a čeká na ně, že potřebujeme rychlé řešení. Jsem si jist, že to dokážeme,“ uvedl dnes německý ministr zahraničí Heiko Maas, jehož země evropskému bloku v současnosti předsedá.
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clement Beaune prohlásil, že spor bude vyřešen v nejbližších týdnech. Zdůraznil přitom, že EU „nepřipustí pochybnosti“ o spojení peněz na pokrizové oživení ekonomik s principy vlády práva.
Podobně se před dnešní videokonferencí unijních ministrů vyjadřovali i další politici členských zemí. Například nizozemský premiér Mark Rutte dnes v nizozemském parlamentu řekl, že pro jeho zemi je současná podoba podmíněnosti „naprostým minimem“. Je si prý jistý, že ostatních 25 zemí její zrušení nepřipustí.
Velmi rázně dali najevo neochotu ustupovat z dohodnuté podmínky zástupci nejsilnějších politických skupin v Evropském parlamentu.
„Polsko čeká kompromisní nabídku? S vládou práva se nedá obchodovat ani nemůžete dostat slevu,“ reagoval německý zástupce europarlamentních socialistů Bernd Lange na dnešní vyjádření mluvčího polské vlády, podle něhož Varšava čeká na návrh od EU. Podobně jednoznačně odmítli slevit ze současné podmínky zástupci liberálů či šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber. Někteří poslanci jiných skupin mu přitom připomněli, že politici ze strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána patří právě do Weberovy frakce.
Podle podmínky, na níž se začátkem listopadu shodli zástupci členských zemí a europarlamentu, by návrhy na pozastavení výplaty peněz měla předkládat Evropská komise. Země by její podněty musely stvrdit kvalifikovanou většinou hlasů. Tato varianta je mírnější než původní požadavek komise podporovaný zvláště státy severní a západní Evropy, podle něhož by Brusel mohl přímo odstavit nějakou zemi od peněz, což by státy mohly zmíněnou většinou hlasů naopak zvrátit.
Unijní instituce už několik let vedou s Maďarskem a Polskem řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot. Vlády obou zemí tvrdí, že žádné další mechanismy k ochraně právního státu nejsou třeba. Podle Budapešti i Varšavy by zavedení nové podmínky vyžadovalo změnu unijních smluv.
Diplomaté se většinou shodují, že cestu z krize by mohla najít německá kancléřka Angela Merkelová, v jejíchž silách je přimět Orbána a jeho polského kolegu Mateusze Morawieckého změnit názor. Otázkou podle nich zůstává, zda bude Maďarsku a Polsku stačit případný drobný ústupek přijatelný i pro zbytek EU, který by neměl vliv na celkové vyznění podmínky. Část diplomatů je přesvědčena, že Varšava a Budapešť nebudou chtít riskovat neschválení krizového fondu o objemu 750 miliard eur, z něhož má zvláště Polsko dostat podstatnou část. Krajní variantou je podle některých médií vytvoření nového fondu pomocí mezivládní dohody 25 zemí unie, k němuž by zmíněné dva státy neměly přístup.
Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni dnes prohlásil, že má „velmi pádné důvody“ domnívat se, že německé předsednictví najde uspokojivé řešení, které nebude vyžadovat žádný náhradní plán.
Autor: ČTK
