Co přinese plynovod Nord Stream České republice?

Výstavba 1200 km dlouhého plynovodu Nord Stream 2 se chýlí ke konci, už brzy by tak další metry krychlové ruského plynu protékat skrze české území.

Plynovod Nord Stream 2 začíná v Narvském zálivu a téměř přesně kopíruje stávající plynovod Nord Stream. Drtivá většina délky obou se nachází pod Baltským mořem a oba také končí v severoněmeckém Lubminu. A právě odtud bude plyn pokračovat dále k českému území.

Starat se o to bude nově vybudovaný plynovod Eugal, který spojuje právě Lubmin s obcí Deutschneudorf v Krušných horách nacházející se zhruba kilometr od českých hranic. Zde naváže na existující českou síť, zejména na projekt Capacity4Gas.

Plynovod Nord Stream 2 a Nord Stream slibují navýšení množství plynu, který z Ruska do Evropy putuje o 55 miliard m3. Hned 45,1 miliard m3 z toho odvede z Lubminu plynovod Eugal a 35,4 miliard m3 poté bude pokračovat na české území. Vzhledem k tomu, že spotřeba České republiky se pohybuje mezi 8 a 9 miliardami m3, přičemž zdrojů má více, je zřejmé, že drtivá většina tohoto plynu Českou republikou pouze proteče.

A zde přichází ten největší přínos pro Českou republiku. Kromě efektního využití své plynárenské soustavy to jsou výdělky z poplatků za tranzit. Plyn z plynovodu Nord Stream 2 nadále poteče do Rakouska, Itálie či Chorvatska.

Kontroverze kolem plynovodu

Plynovod Nord Stream 2 není pouze energetickým či ekonomickým, ale také velkým politickým tématem. Spousta států jeho výstavbu kritizuje. Zejména kvůli obavám, aby jeho vybudování neznamenalo úplné odříznutí Ukrajiny od dodávání plynu do Evropy. Jak známo, Rusko je s Ukrajinou v konfliktu a se stále posilující pozicí jedničky na trhu s plynem by ji od tohoto byznysu mohlo odstavit. Do kritiky se hlasitě pouští USA, po zářijovém útoku na ruského opozičního politika Navalného se o zastavení výstavby snažilo také Německo a o bojkot se snažilo i Polsko. Naopak oficiální postoj České republiky nikdy příliš kritický nebyl. Důvody toho hledejme především v ekonomických zájmech.

  Maďarská „diktatura“ skončila dřív než jaro. Kdy bude další?

Autor: Pavel Kohout

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..