Už skoro rok žije celá planeta s pandemií covidu-19, která změnila životy všech lidí. Jak se změnilo naše stravování, závislosti, školství a další oblasti našich životů? Hosty pořadu Devadesátka byli třeba odbornice na výživu Kateřina Cajthamlová nebo adiktolog Michal Miovský.
Obezita je jednou z nejzávažnějších civilizačních chorob i za běžných okolností, aktuální čísla ale ukazují, že za pandemie Češi tloustnou ještě víc než jindy. Z listopadového průzkumu agentury EMA Data pro životní pojištění Mutumutu mezi pěti sty respondenty vyplývá, že alespoň pět kilogramů přibralo třicet procent Čechů, a třináct procent z nich pak dokonce přes deset kilo.
Průměrně obyvatelé Česka všech věkových kategorií ztloustli o šest a půl kilogramu. Covid má přitom, jak známo, horší průběh právě u lidí s výraznou nadváhou. Nejčastěji přibírali mladí lidé do 25 let, více než pětina Čechů za pandemie naopak zhubla.
Podle odbornice na výživu Kateřiny Cajthamlové je mezi důvody přibírání především stres, který vede k metabolickým onemocněním a vynechávání pravidelných obědů. Ze stresu se lidé také více uchylují k mlsání a konzumaci alkoholu, které zvyšují váhu.
Jednou z ikon první vlny epidemie na jaře 2020 bylo droždí. Zákazníci ho ve velkém nakupovali a dovozce rychle vyprázdnil sklady. Mnoho lidí se totiž vrhlo na domácí pečení. Kvituje to i Cajthamlová, ještě lepší by ale podle ní bylo, kdyby lidé pekli kvasný chléb, do kterého droždí nepatří.
Celkově ale dle odbornice na výživu lidé nyní na potravinách více šetří, jedí tak méně červeného masa, ovoce nebo ryb. Méně pestrá je i strava dětí, které jsou již skoro rok na domácí výuce a nechodí tak do školních jídelen, kde se vaří podle přísných norem dětem přímo na míru.
K hlavním neduhům v českém stravování Cajthamlová řádí jedení večer, upřednostňování vepřového masa na úkor například ryb. Málo se u nás jí i zelenina, luštěniny a zbytečně dominuje rýže, brambory a těstoviny.
V době, kdy mnoho lidí pracuje z domova, tak by Cajthamlová doporučila jíst více polysacharidů, které jsou například v kvasných chlebech, ovesné kaši nebo rizotu. Také apeluje na to, aby lidé jedli více vitaminu D, který posiluje imunitu.
Pocity z pandemie a závislosti
Skoro tři miliony Čechů aktuálně pracují z domova. Podle průzkumu společnosti Behavio pozitivní emoce takto pracujících lidí převládají. Jako výhody uvádějí především rozvržení času podle sebe či obstarání domácnosti. Jako častou nevýhodu například špatnou komunikaci s kolegy. Kategoricky se ale proti takzvanému home officu staví jen jedno procento všech dotázaných.
V průzkumu agentury Behavio, který proběhl v lednu mezi 550 lidmi, zaškrtlo 35 procent dotázaných možnost, že zažívá nejistotu. Variantu „jsem v pohodě“ i přesto volilo jen o dva procentní body méně lidí. Pro pětinu respondentů se život zpomalil. Zároveň má čtvrtina lidí práce mnoho a pětina je přetížená třeba i kvůli péči o děti.
Řada lidí také během koronavirové krize zvýšila konzumaci alkoholu. Například Krajské nemocnici v Liberci tak na jaře přibyli pacienti s cirhózou jater. Nejčastěji byli v produktivním věku.
Koronavirus se projevuje i ve statistikách kouření. Podle údajů z listopadu 44 procent kuřáků přiznalo, že za pandemických měsíců kouří více než dosud, a tři procenta Čechů s tím dokonce začalo. Na druhé straně skoro třicet procent aktivních kuřáků dokázalo v tomto období svůj zlozvyk výrazně omezit, a to především těch nad 55 let. Naopak oblibu získává kouření mezi lidmi mladšími pětatřiceti let.
Přednosta Kliniky adiktologie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze Michal Miovský má za to, že zhoršení závislostí dopadlo asi na pětinu populace, která už před koronavirovou krizí byla na hraně. „Ať už z důvodů úzkostí, nebo třeba obavy o práci se pomalu rozjíždějí a u některých šla spotřeba poměrně rychle nahoru,“ přibližuje Miovský.
Do ambulancí na adiktologii podle něj chodí také více mladších ročníků lidí do 40 let. „Skladba se posunula, ale stále přicházejí i ti typičtí starší pacienti,“ říká přednosta.
Příčiny pádu do propasti
„Za normálních okolností se vám nestane, že máte od rána do večera na krku děti, přidává se to k běžným rizikovým faktorům, jako jsou deprese, úzkosti a běžné nejistoty. Teď je to všechno koncentrovanější,“ vysvětluje adiktolog. Stres zvyšuje i to, že lidé nemohou například odpočívat tak, jak byli zvyklí.
Stres během nouzového stavu a karanténních opatření dopadá i na děti. V nefunkčních rodinách podle odborníků přibylo i domácího násilí. Za to ale často může opilost, která je nyní běžn 9Bjší, člověk podle Miovského nemusí být vůbec závislý.
Udržet si duševní zdraví je velmi složité. „Pokud se potká více těch rizikových faktorů, tak je to obrovský problém. Zvlášť u dětí došlo k rozbití nejzákladnějších návyků jako ranní vstávání do školy. Podrážděnost a horší nálada sedá na všechny rodiny,“ přibližuje Miovský. Horší duševní rozpoložení v rodině způsobuje i omezení volnočasových kroužků.
Kinosály jsou kvůli pandemii prázdné. Lidé je vyměnili za televizní obrazovku, případně monitor počítače. Streamovacím službám tak rostou počty předplatitelů. Děti ale podle Miovského takto stráví u počítače mnohem větší množství času, než by bylo dobré. Nemají ale kvůli distanční výuce jinou možnost.
Problémy distanční výuky
Učitelé, děti, ale také rodiče si v uplynulém roce museli zvykat na úskalí výuky na dálku. Podle prezidenta Pedagogické komory Radka Sárköziho koronavirová krize přinesla i pozitiva, když se učitelé naučili lépe pracovat s výpočetní technikou. „Mně se zdá, že se neustále improvizuje, že nejsme o moc dál, než jsme byli na jaře,“ říká Sárközi.
Podle něj ministr školství Robert Plaga (za ANO) selhal, když nepřipravil ucelenou koncepci distanční výuky. Mohl se například v létě 2020 připravit na různé scénáře. Ukázalo se podle něj také dlouhodobé podfinancování školství, kdy chybí ucelené didaktické materiály on-line.
„Učitelé už techniku mají, mohl se koupit notebook pro každého učitele, chybí ale zařízení pro žáky, kteří jsou ze sociálně slabších vrstev, nebo rodina, která má tři děti, tak třeba nemá tři počítače,“ komentuje Sárközi. I to měla podle něj vláda řešit dříve. Upozorňuje také na podcenění ochrany mateřských škol proti šíření koronaviru.
Omezené je i vzdělávání dospělých. V tomto oboru nyní funguje především vzdělávání mezi zdravotníky, hasiči a autoškoly. Většina lidí a institucí pro vzdělávání dospělých nyní podle prezidentky jejich asociace Jany Brabcové nemá dostatečnou kapacitu a prostředky pro digitální výuku a potřebovali by podporu ze strany státu.
„Právě teď, když jsme zavření doma a nemůžeme po večerech příliš ven, je třeba si pustit nějaký on-line kurz a zapřemýšlet nad tím, jestli by se mi to nehodilo pro případ, že bych chtěl změnit svoji profesi nebo rozšířit kompetence,“ říká Brabcová.
Omezená možnost sportování
Řada lidí se sama cvičit nedonutí, když jsou zavřené tělocvičny, bazény, fitness centra a další sportoviště. V karanténě přestalo podle průzkumu cvičit nebo jinak sportovat 36 procent obyvatel Česka. Týká se to především lidí do pětadvaceti a nad 55 let.
Podle prezidentky České komory fitness Jany Havrdové měli Češi problém s motivací ke sportu již před pandemií. Nyní pak chodí především na procházky, i celá řada fitness center se snaží svým zákazníkům nabídnout on-line kurzy.
„Celá rodina má krokoměry, takže doslova sbíráme kroky, my umíme cvičit, ale všichni ostatní jsou závislí na on-line kurzech. Doporučuju nepouštět se do velkých akcí, protože by si člověk mohl i ublížit,“ upozorňuje Havrdová. Fitness sektor je podle ní teď doslova na kolenou.
Nutnost šetřit
Větší investice a nákupy odložila kvůli první vlně třetina českých domácností. Současně začali lidé také šetřit. Banky například v dubnu hlásily nárůst vkladů o 56 miliard korun. Podle vedoucího programu pracovního a dluhového poradenství Člověka v tísni Daniela Hůle zatím v tomto ohledu krize více dopadla na podnikatele.
„Myslím, že ten problém je poměrně velký, a já jsem poměrně zklamaný ze současné neochoty vlády měnit systém tak, aby třeba pro ty, kteří zkrachují, připravili podmínky bankrotu, které nabízejí jiné vyspělé země,“ říká Hůle. Hrozí podle něj také úpadek střední třídy do exekucí, proti kterému vláda nedostatečně chrání.
