Některé nepřesnosti vláda zřejmě vytkne poslaneckému návrhu, podle kterého by se studenti středních škol měli v posledním pololetí zejména připravovat na maturitní zkoušku. Kabinet by se mohl podle podkladů pro pondělní schůzi postavit ke školské novele skupiny poslanců z pěti klubů v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) neutrálně v souladu se stanovisky ministerstev školství, vnitra a financí.
Z předlohy podle vládních legislativců například není zřejmé, zda by se v posledním pololetí vyučovaly jen předměty, které student uvedl v přihlášce k maturitě, nebo by měl možnost vzdělávat se i v jiných předmětech. „V současné době se žáci v posledním ročníku věnují i přípravě na přijímací zkoušky na vysoké školy, kde často skládají zkoušky i z předmětů, ze kterých nematurují,“ stojí v podkladech pro ministry.
Odborníci doporučili také prodebatovat to, zda by se změna neměla vztahovat i na studenty oborů, jejichž studium končí závěrečnou zkouškou. Předloha se vztahuje jen na maturitní obory.
O konkrétní náplni vzdělávání v posledním pololetí by podle novely rozhodoval ředitel školy a fakticky by trvalo zhruba měsíc a půl, od poloviny března do konce dubna. Rámcové studijní programy by podle předlohy stanovily, že v posledním pololetí před maturitou by se na středních školách a gymnáziích soustředila výuka včetně praktické výuky a případné praxe na předměty, které jsou součástí zkoušky.
Přístup škol nyní podle předkladatelů z řad ANO, Pirátů, SPD, TOP 09 a STAN není jednotný. Jednotliví studenti kvůli tomu mají rozdílné podmínky při přípravě na zakončení studia, napsali ve zdůvodnění.
Proti navrhovaným změnám se ve vládním připomínkovém řízení postavily Hospodářská komora, podle níž naruší celý systém vzdělávání na středních školách, a Unie zaměstnavatelských svazů. Podle ní školské asociace a ředitelé škol přijetí předlohy většinově nedoporučili.
O předloze rozhodnou zákonodárci. Sněmovna ji ale patrně nestihne projednat do konce volebního období.
Autor: ČTK
