V Česku i ve světě rostou bunkry. Lidé se bojí uprchlíků, nestability i ztráty majetků

V podzemí a často v utajení roste byznys, který pohání obavy z vývoje na planetě Zemi. Poptávka po bunkrech a skrýších, které mají ochránit před útočníky, nepokoji či živelními katastrofami, se zvětšuje. „Zájem o naše úkryty se s příchodem koronavirové pandemie zpětinásobil. Spousty rodin se tam již rozhodly nastěhovat natrvalo,“ říká Robert Vicino, výkonný ředitel projektu Vivos xPoint. Ten v americké Jižní Dakotě spravuje 575 bunkrů, které pojmou až pět tisíc lidí. „Obavy lidí o bezpečí prohlubuje pandemie koronaviru i rostoucí napětí jak globálně, tak ve Spojených státech,“ doplňuje Vicino.

Podobně, i když v mnohem menším měřítku, se to děje i v tuzemsku. „Od roku 2017 rosteme o dvě stě procent ročně,“ říká Michal Terendy, šéf liberecké firmy Tebrix. Ta se na výstavbu bezpečných úkrytů specializuje. „Je znát, že stabilita ve světě se zhoršila. Zakázky máme na rok dopředu. Lidi mají mnohem více obav, například z uprchlických vln,“ vysvětluje Terendy. Kontinuální nárůst poptávky v posledních letech zaznamenává i společnost Renew CZ z Úpice. „Přibývá jak dotazů, tak i konkrétních realizací staveb krytů,“ říká Slavo Patryk Herejk, jednatel firmy.

Schránky pro diamanty i kulečník

Bytelný podzemní kryt vybavený nezávislým zdrojem vody, elektřiny či přívodem vzduchu vyjde v Česku na tři až sedm milionů korun. Takzvané protipanické pokoje, jež mají majitele ochránit před krátkodobým útokem či jiným nebezpečím, přijdou řádově na stovky tisíc korun, záleží na požadavcích zákazníka. Ty jsou velmi rozmanité, obecně platí, že čím bohatší klient je, tím vyšší má nároky. Projektant zabuduje do podzemí i bazén, bowling, posilovnu či boxerský ring. Někteří požadují místnosti s pětimetrovými stropy. Bunkry také často slouží jako úkryt pro cenné předměty. Zatímco někteří majitelé mají tyto prostory jen v záloze, jiní je běžně užívají jako jakoukoliv jinou součást bytu. Mají zde například kulečník nebo vinný sklípek.

Poptávané jsou v Česku i bezpečnostní úpravy standardních sklepních prostor. Ty ovšem většinou neodolají případným tlakovým vlnám. Kdo nemá peníze na kryt, může si pořídit takzvaný safety box, tedy jakousi bezpečnostní schránku s léky, maskami, ochrannými obleky či zdrojem energie.

  Škodu před krachem zachránila půjčka od Volkswagenu, je tomu právě 30 let

Úkryty v bunkrech po armádě

Zatímco v tuzemsku dříve existovalo necelých šest tisíc velkokapacitních úkrytů, často umístěných pod bytovými domy, dnes jich je zhruba třetina. V drtivé většině vznikaly ve 50. a 60. letech minulého století jako reakce na studenou válku. Ve Spojených státech zase mají kryty dlouhou tradici zejména na pobřeží Atlantiku, sužovaném častými hurikány.

Zatímco někteří majitelé mají bunkry jen v záloze, jiní je běžně užívají jako jakoukoliv jinou součást bytu.

Bunkry v úvodu zmíněného projektu Vivos xPoint jsou zase rozesety na mnohasethektarové planině řídce osídlené Dakoty uprostřed amerického kontinentu. „Lidé se zde cítí bezpečněji,“ vysvětluje Vicino. Kopule vstupů do podzemních prostor zahrnuté zeminou z dálky připomínají krtince. Kdysi celou oblast využívala americká armáda. Jedna podzemní skrýš pojme od deseti do čtyřiadvaceti lidí, kteří můžou skryti v prostorech přečkat až rok. Příbytky jsou k mání již v cenách zhruba od šedesáti tisíc dolarů, ty lépe vybavené přijdou na trojnásobek.

Američané už budují i v Německu

Podle spoluzakladatele sociální sítě LinkedIn Reida Hoffmana více než polovina miliardářů z kalifornského Silicon Valley, světového centra hi-tech firem, si už podobná zařízení, často o ploše i stovek metrů čtverečních, pořídila. Drtivou většinu zákazníků ovšem podle Viciniho tvoří příslušníci střední třídy.

Projekt je natolik úspěšný a celosvětová poptávka tak velká, že Američané začali budovat podobný komplex v Německu, na místě bývalého obřího muničního skladu z dob studené války.

Zájem o kryty pohání i další odvětví, která jsou na katastrofické scénáře přímo napojena. Jde zejména o výrobu a prodej speciálních potravin pro přežití. Dle odhadů „potravinářské“ společnosti Wise Company utratili Američani jen v roce 2018 za speciální dlouhotrvanlivé potraviny do krytů téměř půl miliardy dolarů. Poptávka se s loňským příchodem pandemie více než zpětinásobila. Balíček jídla, které vydrží jedné osobě celý rok a je rozpočítáno na příjem dvou tisíc kalorií denně, vyjde u Wise Company na 2300 dolarů.

  Nejen Leo Express, ale i RegioJet bude od ČD chtít stamilionové odškodnění

V Česku si kryty nechávají postavit většinou příslušníci vyšších příjmových skupin, ale najdou se i výjimky. „Obecně jsou to lidé, kteří mají přístup k informacím z různých stran a dobré konexe,“ popisuje Terendy své zákazníky. Klienty jsou tak především manažeři velkých společností, majitelé firem a také politici. Specifickou skupinou zájemců jsou pak podle šéfa Tebrixu fotbalisti či špičkoví sportovci. „Ti mají podzemí často jako úkryt před manželkami či milenkami,“ tvrdí.

Častým požadavkem je výstavba krytu, který je podobný jako nadzemní prostory domu. Lidé se tak v krytu pohybují v identickém prostředí jako na povrchu. Stejné jsou sedačky, sprchové kouty či koberce. Jen místo oken visí obrazy. Podle psychologů známé prostředí pomáhá lidem pobyt v úkrytu lépe zvládnout.

Šest tajných vchodů i útěk ze záchodu

Technické parametry výstavby bunkrů jsou vysoké. Třeba Tebrix využívá k zabezpečení koloběhu vzduchu speciální ventilační jednotky, které se instalují v nemocnicích. Jednotky udržují v podzemí čistý vzduch, další technologie v úkrytu udržují lehký přetlak, který zabrání vniknutí například slzného plynu zvenčí. Výstupy vzduchotechniky bývají na povrchu dobře skryty, například v rámech dětských houpaček či maket pařezů.

Bunkry mívají zásobní nádrže na vodu, případně jsou přímo napojené na hlubinné vrty. Pro výrobu elektřiny slouží dieselové agregáty se zásobními nádržemi nafty i velká bateriová pole s možným připojením na fotovoltaiku. Z podzemí vždy musí být alternativní výstup.

„Máme klienta, který má v ložnici nouzový vchod do krytu a z něho má šedesátimetrový výlez až za svojí zahradou. Stavěli jsme i domy, které jsou prošpikovány šesti tajnými vchody či východy, třeba přímo ze záchodu,“ prozrazuje Terendy.

Nevěřil, že o bunkry bude zájem

Prioritou každé takové stavby je přitom utajení. Lidé nechtějí, aby o jejich skrýších veřejnost věděla. Pracovníci Tebrixu tak staví v montérkách bez označení, jezdí v autech bez polepů, v okolí předělávaných domů vztyčují falešné zdi. Sousedi nesmí nic poznat.

Častým požadavkem je výstavba krytu, který je obrazem nadzemních prostor domu.

„Nikdo nesmí o ničem vědět, chci tam také mít ty nejlepší pancéřové dveře, které máte, abych tam schoval zlaté cihle,“ parafrázuje s dialektem přání jednoho jihomoravského zákazníka Terendy.

  Průzkum MF: Ekonomika letos poroste o 3 %, příští rok růst zrychlí

Podobně přísné režimy utajení platí i o konstrukci vchodů do úkrytů. „Lidé chtějí mít na různých místech dveře, které nesmí být vidět. Často nad tím přemýšlíme a kreslíme si to i několik dní,“ uvádí Terendy. Inspiraci už prý hledal i u filmů s Fanto­masem.
Zdroj: https://ekonom.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *