Putin touží po velmoci za každou cenu, píše AFP

iRozhlas.cz

Ruský prezident Vladimir Putin má už více než 20 let jednu utkvělou myšlenku: znovu prosadit Rusko jako světovou supervelmoc. Ať to stojí, co to stojí, napsala agentura AFP.

„Nikdo s námi nechtěl mluvit, nikdo nám nechtěl naslouchat. Teď nás uslyší!“ Tato slova zazněla v roce 2018 v každoročním Putinově projevu, když před parlamentem hrdě představil „neporazitelné“ střely. V Rusku udělal dojem.

Na mezinárodní scéně také zanechal svou stopu, i když krize se hromadí. A pokaždé, jako za studené války, se Moskva a Západ navzájem obviňují a vyhrožují si

V Rusku vytvořil Putin ve svých 68 letech vzduchoprázdno.Ve všech institucích se vyskytují jen jeho věrní, kteří stejně jako on odsuzují protiruské spiknutí Západu.

„Stařík se schovává ve svém bunkru,“ vysmíval se prezidentovi za pandemie nemoci covid-19 Alexej Navalnyj, jediný významný protivník od zavraždění Borise Němcova v roce 2015 přímo na ulici naproti Kremlu. Navalnyj obviňuje Putina z toho, že ze svých přátel udělal milionáře a že si postavil palác na pobřeží Černého moře.

Ale sotva se Navalnyj vzpamatoval z otravy nervově paralytickou látkou, jejíž vinou byl několik týdnů v kómatu, byl poslán do vězení, kde drží hladovku a jeho zdraví chřadne, navzdory rozhořčení Západu.

Putin opět zůstává hluchý vůči sankcím z Bruselu a Washingtonu.

Dialog mezi Západem a bývalým důstojníkem KGB, který za studené války sloužil ve východním Německu, se zadrhl. Obě strany se zkouší a provokují, jako když Putin reagoval poznámkou „kdo to říká, ten to je“ na postoj amerického prezidenta Joea Bidena, který souhlasil s charakteristikou Putina jako „zabijáka“.

Příchod tohoto sedmačtyřicetiletého muže s ustupující linií vlasů v roce 2000 do Kremlu nejprve provázely dobré vztahy se Západem. Americký prezident George W. Bush jej dokonce vítal jako „pozoruhodného vůdce“.

  Země NATO slíbily Kyjevu rychlou dodávku protivzdušných střel a systémů

Jeho přátelství s německým kancléřem Gerhardem Schröderem a italským premiérem Silviem Berlusconim bylo dáváno veřejnosti na odiv. „Ze všech současných vůdců pravděpodobně neexistuje nikdo, s kým by měl dnes tak blízký vztah,“ připustil letos v březnu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Putin totiž opovrhuje západním „hegemonismem“ a postupné rozšiřování NATO k ruským hranicím vnímá jako agresi.

Podle něj chtějí jeho odpůrci udržet Rusko v pozadí, prodloužit ponížení ze zániku Sovětského svazu, z ekonomické krize a posledních let vládnutí Borise Jelcina, které poznamenal alkohol a nemoci.

„Pokládá se za muže s posláním, kterým je vrátit Rusku jeho velikost, zbavit se cizích vlivů,“ říká politolog Konstantin Kalačov.

Putin nabyl přesvědčení, že jej Západ zradil, když v roce 2011 bombardoval Libyi. V roce 2015 zahájil vojenské tažení v Sýrii a změnil tak průběh války. Co na tom, že je režim Bašára Asada obviňován z chemických útoků a Rusko z bombardování civilistů?

O rok dříve se Putin stal heroldem „velkého Ruska“, když před očima bezmocných Evropanů a Američanů anektoval ukrajinský Krymský poloostrov, aby reagoval na revoluci v Kyjevě, kterou podle něj podnítil Západ. Operace zvýšila Putinovu prestiž doma, ale na Západě vyvolala vlny sankcí a odvet.

Putinova touha vyniknout sahá až do sportu. Roku 2015 vypukl skandál se státem řízeným dopingem, do kterého se zapojily i tajné služby, zejména za honosné zimní olympiády 2014 v Soči. Ale Putin to stále odsuzuje jako západní spiknutí.

Rovněž vystupuje jako hlasatel „tradičních hodnot“ v boji proti morálnímu úpadku, který spojuje s extrémními evropskými právy.

Jakkoli ruská ekonomika trpí a příjmy Rusů stagnují, prezidentova popularita přetrvává, i když již není na vrcholu jako roku 2014. Pro mnoho svých krajanů Putin vrátil zemi čest, přivedl oligarchy k rozumu, potlačil islamistický separatismus v Čečensku. Škoda, pokud toto provázejí brutální politické represe proti těm, kdo mají jiný názor.

  Čína rozšiřuje jaderný arzenál. Podle Pentagonu vypálila víc raket než zbytek světa

Omezuje se svoboda projevu. Potlačena byla protestní hnutí z let 2011, 2018 nebo 2020.

Putin manévroval, aby se udržel u moci: v roce 2008 se stal předsedou vlády, aby se v roce 2012 mohl v plné slávě vrátit do Kremlu. Pak bylo prezidentské období prodlouženo (ze čtyř na šest let) a poté si ještě nechal referendem schválit, že může l zůstat u moci až do roku 2036.

Putin jako prezident bývá denně v televizi všudypřítomný, ale ze soukromí ukáže jen chlapské výpravy do tajgy. Už se nemluví o jeho bývalé manželce, o jeho dvou dcerách se neví téměř nic.

„Vidí sám sebe jako cara, ne jako prezidenta, a jeho okolí jej vnímá stejně,“ poznamenává politolog Kalačov.

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com