Komerční let s Pratasevičem na palubě zadržen
Komerční let společnosti Ryanair z Atén byl v Minsku zadržen. Armáda k tomuto účelu použila stíhací letoun MiG-29. Letadlo, které odstartovalo v neděli dopoledne, bylo nuceno neplánovaně přistát a opoziční novinář Raman Pratasevič, který tímto letem cestoval, byl následně zadržen.
Novinář v zemi čelí obvinění z terorismu, a to pouze za to, že figuroval v několika opozičních médiích. Úřady navíc Prataseviče obvinily z organizování nepokojů a podněcování k nepřátelství vůči státu a policii.
Hrozí mu trest smrti v případě, že se prokáže právě obvinění z terorismu. Bude-li mladému novináři dokázáno pouze podněcování k nepořádku na veřejnosti a sociální nenávisti podle The New York Times mu hrozí až 12 let odnětí svobody.
Šestadvacetiletý novinář je známým kritikem kritika současného běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Právě ten také má stát za inkriminovaným zadržením letounu irského nízkonákladového dopravce.
Novináře i jeho rodinu sledovala tajná služba
Původním důvodem zastavení letu měla být údajná bomba na palubě letounu. To se nepotvrdilo, nalezena žádná bomba nebyla. Po kontrole zavazadel cestujících se letoun měl vydat ke svému cíli.
Na jeho palubě se nacházelo celkem 171 cestujících. Kromě samotného běloruského novináře cestovala tímto letem i jeho přítelkyně, ta měla být z letadla též odvedena. Kromě ní v Minsku zůstávali i další čtyři pasažéři. Čtveřice měla být dle dostupných zpráv ruské národnosti.
Podle agentury Reuters však byli zatčeni pouze dva lidé, konkrétně novinář a jeho přítelkyně, toho času studentka ve Vilniusu. Což napovídá tomu, že zbylé dvě osoby byly příslušníky tajné služby. Podle všeho tajná služba novináře sledovala už v Athénách.
Později přímo toto podezření potvrdila i novinářova matka. Ta zároveň odhalila, že celé rodině chodily v minulosti výhrůžky a sama byla již dříve novinářskou činností svého syna znepokojena. Rodina se stala navíc i obětí perzekucí.
Novinář se stejně tak již měl údajně ke všem obviněním doznat, a to na videu. Rodina však vzápětí věrohodnost záznamu zpochybnila. Podle mladíkových rodičů byl jejich syn k přiznání přinucen. Otec Dzmitry současně apeloval na to, aby byl Pratasevič propuštěn.
V reakci na tento incident už došlo k tomu, že západní společnosti přestávají létat nad Běloruskem, běloruské aerolinky ovšem v reakci na nastalou situaci začaly rušit lety do Paříže a Londýna.
Evropa i USA se dožadují vysvětlení a volají po sankcích
Do konfliktu se okamžitě vložily i další státy. Americký prezident Joe Biden jej označil za šokující. Litevský prezident Gitanas Nauséd vyzval spojence z NATO a EU k reakcím na hrozbu, které podle něj byla mezinárodní civilní letecká doprava vystavena. Apeloval rovněž na propuštění aktivisty.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen je nucené přistání letadla nepřijatelné. Předseda Evropského parlamentu David Sassoli se dožadoval vysvětlení. Americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan konstatoval, že USA se společně s Evropskou unií a dalšími spojenci bude snažit přimět Lukašenkův režim ke zodpovědnosti.
Náměstek německého ministra zahraničí Miguel Berger žádal po Bělorusku vysvětlení celé situace. Polský premiér Mateusz Morawiecki se proti jednání Běloruska ostře ohradil a již avizoval že na nadcházejícím summitu EU bude požadovat sankce.
Český premiér Andrej Babiš v rozhovoru s novináři uvedl, že Česká republika po vzoru dalších zemí zakáže běloruským aerolinkám cesty na své území. Jednání označil jako akt státního terorismu. Současně zdůraznil, že sankcionovat je nutné samotný režim, nikoli obyvatele země.
Autor: Dana Marková
