Koronavirová pandemie zasáhla celý svět. Situace v Rusku se stále zhoršuje. Proč však tamní obyvatelé odmítají ruskou vakcínu Sputnik?
Epidemiologická situace se nejen v Moskvě horší
Aktuální statistiky jsou neúprosné. Ukazují, že v Rusku přibylo nejvíce nakažených od února. Dne 11. června zaznamenaly statistiky celkem 12 505 nových potvrzených případů nákazy koronavirem. Z toho bezmála polovina (5853) připadala na Moskvu.
Už 13. června zpravodajské zdroje uváděly dokonce 14 723 nakažených, z toho pak plných 6805 v Moskvě.
Od vypuknutí pandemie zaznamenaly statistiky k tomuto datu celkem 5 208 687 nakažených a z toho potom 126 430 zemřelých. Mezi dubnem 2020 a dubnem 2021 dosáhly počty obětí onemocnění covid-19 zhruba 270 000.
Kvůli zhoršující se epidemiologické situaci Moskva dostala v týdnu od 14. června nařízeno omezení pohybu. Starosta Sergej Sobjanin nejprve vydal prohlášení, že občané nemají během celého týdne chodit do práce.
Už 15. června se však restrikce zpřísňovaly. Došlo k uzavření provozoven rychlého občerstvení v nákupních střediscích, lidé nesmějí na hřiště a sportoviště. Zakázáno je též sedět na lavičkách v parcích. Omezenou otevírací dobu mají restaurace.
Ačkoli byla původním předmětem těchto restrikcí Moskva, záhy se opatření musela vztáhnout i na další oblasti v zemi.
V Rusku se neočkuje, o Sputnik není zájem
Rusko má aktuálně registrovány tři vakcíny domácí produkce – EpiVakKorona, KoviVak a Sputnik V. Jednou z nich se již nechal očkovat i prezident Vladimir Putin. Která to byla, to neuvedl ani on sám ani mluvčí Kremlu.
Reálně se však zatím očkuje především Sputnikem. V Rusku však není příliš o vakcínu, jejíž používání se hojně řešilo u nás i na sousedním Slovensku, přílišný zájem.
Nabídka vakcín je přitom podle aktuálních informací dostatečná. Příčinou pomalého postupu proočkovanosti je tak primárně minimální zájem ze strany obyvatelstva. V polovině března dosáhla proočkovanost hodnoty 5,2 %, čímž se Rusko ocitlo hluboko pod evropským průměrem. V červnu se počet očkovaných dvěma dávkami vyšplhal na 10 %.
Způsobeno to je jednak tím, že Rusové pochybují o samotné vakcíně, která byla uveden na na trh mimořádně rychle už před 10 měsíci.Sputnik navíc aktuálně není schválen Evropskou lékovou agenturou. Svůj vliv má i zlehčující přístup k onemocnění covid-19 jako takovému.
Virolog Alexandr Lukašev upozornil i na to, že v Rusku je jen minimální ochota dodržovat protiepidemická opatření. Rovněž poukázal na výskyt nakažlivých mutací. Vysoce postavený ruský expert na infekční choroby byl ostatně už v roce 2020 ohledně dalšího vývoje značně skeptický a předpovídal druhou vlnu epidemie, která bude mít zničující efekt.
Rusko vnímá přes katastrofickou situaci pandemii jako cestu ke zvýšení vlivu
Pandemie je však v Rusku vnímána také jako cesta, která povede k oslabení západních zemí. S touto informací přišla estonská zpravodajská služba. Moskva si přeje získat výraznější vliv v mezinárodních vztazích.
Rusko podle všeho očekává především oslabení jednoty západních zemí, větší soustředěnost na domácí politiku, ekonomické problémy a taktéž vznik populistických a extremistických hnutí.
Jak mimo to vyplývá ze zprávy estonské rozvědky, ruská propaganda se zřejmě chystá diskreditovat na západě vyvinuté vakcíny. Tím chce jednak podpořit vakcíny vlastní, ale stejně tak dokázat, že právě Rusko může být tím státem, který dokáže nabídnout řešení stávající komplikované situace související s onemocněním covid-19.
V Rusku momentálně již proběhlo testování vakcíny proti covid-19 ve formě nosního spreje. Vakcína Sputnik V je vhodná pro děti, a to ve věku od 8 do 12 let věku. Je totožná jako klasická vakcína, která se aplikuje vpichem.
Autor: Dana Marková
