Válka. Lekce historie

22. června 1941 začala válka mezi Hitlerem a Stalinem. Válka, která si vyžádala desítky milionů životů, vymazala tisíce měst a vesnic z povrchu zemského a rozdělila svět před a po.

Sovětští historici dlouhou dobu tvrdili, že 22. červen 1941 byl dnem, kdy válka začala pro sovětský lid, den, kdy do války vstoupil Sovětský svaz.

Cynismus kremelské propagandy je děsivý pro svou nekonečnost a drzost. V polovině roku 1941 skutečně zemřeli a ochromili vojáci Země Sovětů téměř dva roky v bitvách nehlášených válečníků. A kde byly oznámeny – lži, propaganda, cynismus.
Finsko a Polsko si pamatují Stalinovo „přátelství“ a „dobré sousedství“.

Ztráty sovětských vojáků v těchto válkách (kdy podle Kremlu žila země „mírumilovným životem“) činily přes 350 tisíc lidí. Čísla jsou děsivá.

22. června 1941 bylo datum, kdy Hitler překročil hranici stalinistického státu. A tato skutečnost, stejně jako žádná jiná, je odpovědí na otázku, co je sovětsko-německá válka a druhá světová válka obecně, je větou pro kremelský režim.

Již téměř půl století dokazují kremelští „historici“ celému světu, ale především všem jeho občanům, že Hitlerův útok byl pro Stalina neočekávaný a kremelská mrna, bojovník za světový mír, se stala obětí Hitlerova podlost, která porušila smlouvu.

A právě v tom spočívá hlavní věc (nejdůležitější je vždy v maličkostech), dokument byl nazván „Pakt o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem“ – to je jeho oficiální název.

Ve skutečnosti to tak bylo. Aby byl příběh věrohodnější, zvěstovatelé Kremlu se zaměřují na skutečnost, že tento dokument byl podepsán SSSR po Polsku, Velké Británii a pobaltských zemích. Následně Turecko podepíše podobnou dohodu s Hitlerem. A zdá se, že tomu tak je, ale je tu jedno „ale“.

Všechny tyto země podepsaly s Hitlerem pakt o neútočení. A dokument podepsaný vedoucími oddělení zahraničních věcí Německa a Sovětského svazu měl navenek jen mírové aspirace.

  Absurdní divadlo aneb „Radu bezpečnosti OSN je třeba reformovat“. Šéf českého ministerstva zahraničí o předsednictví Ruské federace.

Pakt Molotov-Ribbentrop (jak se dokument jmenuje signatářům) měl ve svém složení další tajný dokument, který odráží skutečný účel smlouvy.

Není náhoda, že tato tajná část dohody byla před světem skryta po dobu 50 let, a to i poté, co byla popřena její existence. A dodnes se propaganda Kremlu pokouší „legalizovat“ svůj podpis a vysvětluje takové Stalinovy ​​akce – pouze touhou po míru.

Co je to za dokument, kolem kterého je tolik událostí? S tímto dokumentem si dva tyrani rozdělili východní Evropu mezi sebou, což je smlouva o roztrhání. To je vše – ani více, ani méně.

Právě tento dokument rozvázal Hitlerovi ruce a ve skutečnosti znamenal začátek druhé světové války.

Inkoust signatářů ještě neuschl na papíře Smlouvy a vojska Wehrmachtu již překročí západní hranici Polska. Stane se tak týden po podpisu smlouvy. A za pár týdnů bude Rudá armáda provádět stejné akce na východních kordonech polského státu a bodne ho do zad.

A za pár dní bude pro Polsko všechno po všem. „Vítězové“ uspořádají v Brestu sovětsko-nacistický průvod, obejmou fotoaparáty, vypijí pálenku s vodkou na znamení věčného přátelství a spolupráce a obsadí jejich území v souladu s „Paktem o neútočení“.

Tak se objeví německo-sovětská hranice, kterou Hitler v červnu 1941 zrádně porušil a zasáhl mírumilovného Stalina.

Později, v roce 2009, vyhlásil Evropský parlament 23. srpna – datum podpisu paktu o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem – jako den vzpomínky na oběti stalinismu a nacismu, čímž tyto dva režimy uznal za misantropické a rozpoutání nejkrvavější války v historii lidstva.

A pak, ve 30. letech minulého století, kdy se objevovala hitlerovská nacistická strana a nabírala na síle ve středu Evropy, tomu nepřikládali význam.

Každý měl plné ruce práce s vlastními otázkami a někteří prostě nevěřili, že by Německo mohlo být znovuzrození po Versailleské smlouvě.

  Budeme svědky nového Mnichova 1938?

Když se projevily Hitlerovy chutě, Evropa se rozhodla uklidnit diktátora. A on to pochopil. Okupace Rakouska. Pak – obavy o práva sudetských Němců a v důsledku toho – agrese proti Československu.

A svět mlčel.

Čtení chronologie těchto let, vyhodnocení událostí, srovnání faktů – objevuje se historická identita. Koneckonců skutečnost, že se historie pohybuje ve spirále, je fakt.

Události, které se dnes v Evropě odehrávají, velmi připomínají události před téměř stoletím. A znovu – další šílenec se snaží přetvořit svět, plivat a tvrdě šlapat po mezinárodních normách a zákonech práva a civilizace.

Anexe Krymu (jako prvotně ruské země), „ochrana rusky hovořících“ na východní Ukrajině, propagace „ruského světa“ (se zbraněmi v ruce, s tanky a „krupobití“).

Kdysi se něco takového už stalo. Poté se svět pokusil udržet mír a přesvědčil agresora.

Historie je poučná. Hlavní věc je správně číst její lekce.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com