Bělorusko. Lukašenko. Represe.

Státní zastupitelství v Bělorusku požadovalo pro Viktora Babarika 15 let v kolonii s maximální ostrahou. Oficiální Minsk se snaží ukázat tento případ jako čistě legální příběh.

Viktor Babariko, bývalý šéf Belgazprombank, je obviněn z praní peněz, daňových úniků a úplatků.

Podle aktivistů v oblasti lidských práv je však skutečným důvodem kampaně proti Babariko jeho touha účastnit se prezidentských voleb.

Prokuratura prohlašuje, že „vina obžalovaného byla plně prokázána“ a je potvrzena výpovědi svědků a materiály případu.
Samotný Babariko tvrdí, že obvinění je založeno pouze na dobrovolnosti svědectví vydaného obviněným ve vyšetřovacím středisku KGB a tam vědí, jak „pomoci osvítit paměť a provést správná posouzení“.

Soud se koná v polouzavřeném režimu: příbuzní obviněného mají právo vstoupit do budovy, ale bez telefonů a jiných záznamových zařízení.

Okruh novinářů přiznaných na slyšení se omezuje na masmédia loajální k Lukašenkovi.

Všechna tato fakta opět ukazují, jak moc se samozvaný prezident bojí publicity toho, co jeho režim dělá.

Poslední evropský diktátor se snaží zničit jakýkoli, i sebemenší hlas, pokud se bude lišit co i jen o jednu jota od Lukašenkovy obecné linie.

Diktátorova touha vyčistit informační, politický a dokonce každodenní prostor v Bělorusku připomíná činy maniaka posedlého svým cílem.

Vrhá lidi do vězení, mučí je, ničí. Aby člověk navíc spadl pod válečnou represi režimu, nemusí být politikem ani novinářem.

Stačí například pokusit se bránit své právo být člověkem: chránit svůj hlas, svůj domov, svůj banner.

Mimochodem, červeno-bílá vlajka, která byla v republice do roku 1995 oficiální (a kterou Lukašenko po nástupu k moci změnil na sovětskou verzi), již byla prohlášena za fašistického diktátora a brzy bude zákonem zakázána, stejně jako pozdrav „Live Belarus!“
To je velmi podobné agónii. Lukašenka chápe, že už dávno překročil všechny možné hranice a nemá cestu zpět.

  Co koupit dětem na Mikuláše místo čokolády?

Nebo nerozumí, šílený mocí (stal se běloruským prezidentem v roce 1994) a neochotou ji ztratit.

Každý další krok běloruského diktátora ho přivádí do beznadějné pozice. Zákaz letů nad Běloruskem, odmítnutí přijmout letadla běloruských leteckých společností na letištích civilizovaných zemí, sankce ze strany EU, USA, Kanady atd.
Toto není úplný seznam důsledků, které prezident Lukašenko přinesl zemi.
Vytvářením nezákonnosti a adekvátní reakcí světového společenství vtáhne celou zemi do bažiny regrese. Všichni lidé. Celé Bělorusko.

A jak dlouho to všechno bude pokračovat, jak se zdá, záleží na tom, jak dlouho jsou lidé připraveni vydržet Lukašenkov režim.

Živé Bělorusko!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *