Politici nás rozdělili. Průzkum ukázal zemi, která hledá autoritu

seznamzpravy.cz

Přesvědčení, že polistopadový režim selhal, získává v české společnosti na síle, ukázal kvalitativní průzkum agentury STEM z června 2021.

„Jsme minimálně díky politikům a médiím rozděleni na dvě skupiny. Jestliže máme být jako národ úspěšní, musíme se sjednotit,“ uvedla žena ve věku 65 let, která hodnotí polistopadovou demokracii značně kriticky.

Její názor však není výjimečný. Selháním politických elit trpí podle zjištění výzkumníků STEM také lidé, kteří současný demokratický systém jednoznačně podporují.

„Ve společnosti je kvůli koronaviru víc nervozity, nikdo neví, co bude. Naši politici tomu vůbec nepřispívají. Bojují jenom o koryta, místo aby se semkli,“ tvrdí padesátiletý muž, jeden z pragmatiků, kteří přijímají současný demokratický režim jako danou věc.

Základní politické postoje uvnitř české společnosti podle výzkumníků reprezentují tři skupiny dotázaných s kritickým, pozitivním i pragmatickým vztahem k demokracii. Přitom jejich společným jmenovatelem je nespokojenost s poměry.

STEM nezjišťuje, jak početné jsou jednotlivé skupiny. Kvalitativní výzkum spočívá v tom, že odhaluje názory, které mají mezi lidmi ohlas. Proto se výzkumu účastnilo 27 lidí z různých regionů různého věku i vzdělání, o kterých bylo předem známo, jaký pohled na svět reprezentují.

Ve všech případech je základem nespokojenosti přesvědčení, že demokracie nefunguje, jak by měla, protože její provoz vyvolává zbytečné konflikty. Konkrétně hádky ve Sněmovně nikdo nechápe jako součást obvyklé demokratické debaty, kde se střetávají různé zájmy, ale jako projev selhání. Dotázaní proto požadují více soudržnosti buď v rámci celého Česka, případně uvnitř jednotlivých politických hnutí. Všichni se také shodují na tom, že režim je třeba změnit či upravit, jen doporučují jiný postup.

Kritická třetina dotázaných považuje demokracii za neúspěšný experiment. „Politika je to největší semeniště nesoudržnosti,“ říká jeden z účastníků výzkumu. Tito lidé doporučují jako řešení současných potíží silného vůdce.

„Pozoruhodně silně“ zaznívá volání po vůdčí osobnosti podle výzkumníků také v názorovém středu, tedy ve skupině pragmatiků. Z výzkumné zprávy ovšem vyplývá, že si pragmatici nepřejí vládu silné ruky, spíše očekávají návrat uznávaného lídra s nezpochybnitelnou autoritou, jako byl například Tomáš G. Masaryk nebo Václav Havel.

Revizi současných poměrů považují za nezbytnou také příznivci polistopadového vývoje. Vycházejí přesvědčení, že Česko rozděluje nedostatek informaci i vzdělání. „Společnost se tím do určité míry dělí na ty, kteří světu rozumí a hodnotí ho těmi správnými měřítky (tím myslí sebe), a ty ostatní, které je třeba dovzdělat, načež podle nich příkopy zmizí,“ vysvětluje studie.

Žádný z účastníků výzkumu nepředpokládá zrušení demokracie a jejích institucí.

Největší kritici žádají „vrácení státu“, který obsadili neschopní a zkorumpovaní politici. To je možné cestou přímé demokracie, tedy širším využitím referenda. Pro pragmatiky je cestou návrat morálních hodnot, občané s pozitivním vztahem k demokracii vidí šanci v osvětě, kterou by prováděla osvícená elita.

Průzkum STEM nepopírá, že se Česko stalo rozdělenou společností. Příkop mezi kritiky a příznivci polistopadové demokracie má přitom v základě politováníhodné nedorozumění.

Ti, kdo hodnotí demokracii jako takovou pozitivně, vidí ve svých protivnících problémové jedince, kteří nerozumí světu a nedokážou ho hodnotit, protože byli svedeni na scestí nezodpovědnými populisty, například Andrejem Babišem nebo Milošem Zemanem.

Naopak kritici demokracie si stěžují, že demokratický mainstream včetně médií nechápe jejich specifickou životní zkušenost, například trvalé potíže s financemi nebo pracovním uplatněním. Jejich pohled na svět je přitom podle výzkumníků v zásadě oprávněný.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz

  Podíl případů covidu-19 na počtu testů je nejvyšší od března

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *