Nord Stream 2 – ekonomický projekt nebo prostředek ovlivnění Evropy?

iuhli.cz

Dnes je snad nemožné najít frázi, která se v evropských médiích častěji používá ve zprávách než Nord Stream 2. Toto téma dokonce dosáhlo transatlantické úrovně.

A nedávné setkání vedoucích představitelů Spojených států a Německa je toho dalším potvrzením – tématem číslo jedna v jednáních mezi Bidenem a Merkelovou byl ruský plynovod.

Co je důvodem takové pozornosti na první pohled každodenního projektu?

Nord Stream 2, 1 234 km dlouhý plynovod ve výstavbě z Ruska do Německa přes Baltské moře, bude rozšířením již existujícího plynovodu Nord Stream.

Tento projekt umožní Ruské federaci dodávat plyn přímo do Německa a obejde současné tranzitní země Ukrajinu, Polsko a Slovensko. Moskva tvrdí, že to výrazně sníží cenu přepravy plynu, což následně povede ke snížení nákladů na palivo pro konečného spotřebitele v Evropě.

Navenek vše vypadá velmi atraktivně a zdá se, že by mělo vyhovovat všem. Ale ne všechno je tak hladké, jak se na první pohled zdá.

Projekt má své příznivce i odpůrce a každá strana má své vlastní důvody.

Německo je hlavním lobbistou za SP-2 v EU a má na to dobré důvody. Zahájení plynovodu zaprvé umožní Němcům zbavit se zprostředkovatelů (tranzitních zemí s plynem) a v důsledku toho se sníží cena plynu pro Německo a navíc samotný Berlín v rámci EU bude schopen diktovat ceny modrého paliva.

Uvedení Nord Stream 2 do provozu umožní německým plynárenským společnostem vytlačit polské a slovenské konkurenty z trhu EU.

S rostoucí energetickou závislostí zemí EU na dodávkách plynu přes Německo zvýší Berlín svůj strategický význam v Evropě jako největší ekonomiky a silného politického centra.

Hlavním spojencem Německa při lobování za projekt SP-2 je Rakousko, které má vyhlídky, že se v případě spuštění plynovodu stane ústředním plynovým uzlem Evropské unie a výrazně zvýší svůj ekonomický a politický vliv.

  Ekonomika nebo politika. Česká republika vyřadí z projednávání v Radě EU otázku cen ruského plynu

Podporuje Nord Stream 2 a Francii, která se snaží zbavit „zbytečných“ plateb zprostředkovatelům (tranzitním zemím) a podle toho přijímat

energetický nosič za sníženou cenu, čímž stimuluje růst jeho HDP.

Hlavním nepřítelem Nord Stream 2 v Evropě je Ukrajina. Kyjev se obává, že spuštění nového plynovodu, který obejde ukrajinské území, povede ke zvýšení geopolitického vlivu Ruské federace na Ukrajinu, zcela rozvine ruce Kremlu a nakonec osvobodí Moskvu od omezujících faktorů, které vést ke zvýšení ruské agrese proti sousedům a možná k totální válce Rusko s Ukrajinou.

V důsledku zahájení „SP-2“ může Kyjev také ztratit vážné příjmy z „tranzitních“ prostředků do rozpočtu (asi 2 miliardy ročně). Ale to není vše.

Kyjev v tuto chvíli odmítl přímé dodávky plynu z Ruské federace. Dodávka paliva na Ukrajinu se provádí na úkor reverzního – opětovného vstřikování energetických zdrojů ze Slovenska.

V důsledku ukončení tranzitu přes Ukrajinu nebude Bratislava schopna provádět levné reverzní dodávky plynu do Kyjeva, který nebude mít žádnou alternativu k přímému dovozu z Ruska, což dává Moskvě další vliv na Kyjev.

Proti Nord Stream 2 se staví také další země střední a východní Evropy. Zejména Polsko a Slovensko

jsou znepokojeni tím, že spuštění plynovodu jim bere jejich výhodnou pozici tranzitní země pro ruský plyn.

Varšava je například přímým konkurentem pro Německo a vytváří vlastní plynový uzel pro americké dodávky LNG.

Proti jsou také země vzdálené od místa dodávky plynu – Maďarsko a Rumunsko – protože pro ně bude tento projekt znamenat zvýšení tranzitních plateb.

Oponentem Nord Stream 2 v transatlantickém měřítku jsou Spojené státy. Washington uvádí, že projekt „činí Evropu závislou na ruské energii, omezuje svobodu jednání zemí kontinentu a možnost čelit Rusku jimi“.

Bílý dům vyzývá, aby nevěřil tvrzením, že Nord Stream 2 je výhradně ekonomickým projektem, a vyzývá Evropu, aby „nebyla podvedena“.

  Na Václavském náměstí se sešlo 70 000 lidí. Řešily se nejen drahé energie

USA postavily proti výstavbě plynovodu sankce vůči účastníkům projektu a důsledně zintenzivnily své kroky tímto směrem.

Nyní však Washington změkl svůj tón. Například počátkem června tohoto roku americký ministr zahraničí Blinken uvedl, že Spojené státy nebudou zasahovat do dokončení výstavby ruského plynovodu Nord Stream 2. Toto rozhodnutí vysvětlil touhou současné vlády USA obnovit vztahy s Německem.

Někteří odborníci však poznamenávají, že blokováním Nord Stream 2 sleduje Washington své vlastní ekonomické cíle, snaží se vytlačit přímého konkurenta z trhu s plynem a nabízí dodávky amerického LNG do Německa.

Boj za realizaci projektu Nord Stream 2 zašel daleko za ekonomický rámec.

Například Angela Merkelová, která formovala svůj kabinet, byla nucena udělat vážné ústupky lobbistům ruského plynovodu – SPD, aby zachovala stabilitu německé vlády.

V rakouském parlamentu byla vytvořena proruská koalice Lidové strany s vůdcem Sebastianem Kurzem – rakouským kancléřem, horlivým kritikem pokusů USA blokovat Nord Stream 2 a Strana svobody, která má pověst „přátel Rusko “, zasazující se o zrušení sankcí ze strany Ruska

Zatímco dříve Rakousko podporovalo SP-2 pouze z ekonomických důvodů, podpora Vídně pro projekt je nyní součástí širší politické kampaně za zlepšení vztahů s Ruskem.

Jak vidíme, Nord Stream 2 jde nad rámec „čistě ekonomického projektu“, jak trvá Moskva. Podle odborníků je jeho ekonomická atraktivita pro Ruskou federaci velmi pochybná.

Doba návratnosti plynovodu oznámená Moskvou je od 8 do 15 let, ale podle odborníků se nemusí nikdy vyplatit vůbec.

Jaký má tedy smysl tak drahý podnik Kremlu? Odpověď na tuto otázku si dá každý sám. V tomto projektu není nic nového: před desítkami let Moskva již zavedla do Evropy svá chapadla v podobě plynovodu, kterým se země kontinentu dostaly na špičku energetické závislosti.

  Putinův jaderný bluf na pozadí mobilizace v Ruské federaci

Nyní – stejná metoda, ale Kremlu brání Ukrajina – jako řetězec v tranzitním řetězci. A s tím jsou ruce Moskvy svázány pro plnohodnotnou agresi vůči jejím sousedům, protože plyn je pro EU velmi citlivým tématem.

Hlavním cílem Kremlu je zbavit se závislosti na dodávkách plynu do Evropy na Ukrajině a dalších východoevropských tranzitních zemích.

Co se stane dál, lze jen hádat. Je důležité, aby Evropa při sledování „čistě ekonomických“ zájmů nečelila zítra výzvám, které jsou nesrovnatelné s hmotnými výhodami.

Demokratická Evropa je koneckonců především hodnotami – člověkem, jeho svobodou, ctí a důstojností.

A volba mezi evropskými demokratickými hodnotami a kremelským Nord Stream 2 je tak zřejmá, ale někdy je pokušení tak velké.

Přečtěte si příběh a ze závěrů vyvodíte správné závěry.

Autor: Franz Hoffman

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com