Státní vyznamenání si nezasloužím. Nevím, proč to premiér řekl, přiznává vládní zmocněnec Dzurilla

irozhlas.cz/

Vládního zmocněnce Vladimíra Dzurillu navrhnu na státní vyznamenání, hlásal v lednu předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Reagoval na kritiku registračního systému na očkování, který měl výpadky. Právě šéf Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) měl přípravu na starost. „Vůbec to nemělo být řečeno,“ komentuje Babišovo vyjádření v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Kromě toho se vyjádřil například k novým aplikacím Tečka a čTečka.

Spustili jste dvě aplikace – Tečka a čTečka. Jak si zatím vedou? Na začátku týdne se psalo, že si Tečku během několika dní stáhlo 500 tisíc lidí.
Už od začátku června byly certifikáty dostupné na webu. Co jsem se díval, tek je necelých 5 milionů vydaných certifikátů. To je báječné číslo. Kolem 15. června jsme vydali aplikace čTečka, která slouží ke čtení certifikátů. O dva týdny Tečku, která certifikáty zase ukládá. ČTečku si stáhlo 300 tisíc lidí ke středeční půlnoci, Tečku si za osm dní fungování stáhlo 830 tisíc lidí (údaje ke čtvrtku 8. 7. – pozn. red.). Velká výhoda je, že aplikace funguje offline. Stačí stáhnout certifikát a už nemusíte být připojený k internetu.

Aplikace chceme dál rozvíjet, například tím, že se budou jednotlivé certifikáty posuzovat podle pravidel země, do které občané cestují. To znamená, že si nastavíte pravidla země, do které cestujete a bez problémů se tam dostanete.

A to by mohlo začít fungovat kdy?
Záleží na tom, kdy se jednotlivá pravidla začnou sdílet v rámci protokolu, který zvládneme dostat do aplikace. To ale nezáleží úplně na nás.

Tomu rozumím. Nějakou představu ale asi máte?
Nechci něco slibovat, protože to pak bude jakože já jsem to říkal. Jak probíhají diskuze, tak doufáme v začátek srpna.

Dvě různé aplikace?

Evropský covidpas, který má usnadnit cestování, funguje od července. Právě k tomu mají aplikace sloužit. Proč vývoj Tečky trval tak dlouho a vydali jste ji až 30. června?
Certifikáty podle přání Evropské komise jsou k dispozici už od 1. června. A my jsme jednou z pěti zemí v Evropské unie, které je vydávaly jako první. Byli jsme v první várce a nikdo nebyl dřív. Potom jsme měli měli měsíc na to, abychom dělali aplikace. My jsme nejdřív udělali jednu, potom druhou, která je k dispozici od konce června. Nevím, jestli vám to přijde dlouho. Mně rozhodně ne.

Neměla aplikace přijít dřív, aby se ji lidé naučili používat, než v červenci vycestují? V diskuzích si stěžují například na to, že si dvě zmíněné aplikace pletou. Dojeli třeba k hranicím a zjistili, že mají čTečku místo Tečky. 
To je možné, že si je pletou. V rámci aplikací se snažíme vysvětlovat, k čemu slouží.

  Klaus označil Vrbětice za ‚vykonstruovaného strašáka‘. Situaci přirovnal k padesátým létům

Proč jsou aplikace dvě? Třeba dánská aplikace Coronapas slučuje obě funkce. To se vám nepodařilo vyvinout?
Vím, že Dánsko to má takto. My to máme rozdělené. Bylo to tak zamýšlené kvůli prokazování, aby si například celníci mohli na služební telefon stáhnout jen aplikace čTečka a skenovat QR kódy. Rozhodlo se to tak na začátku.

Takže neplánujete, že to sloučíte do jedné?
Uvidíme. Technicky je to tak, že jsou dvě aplikace.

Které firmy za programováním aplikací stojí? Protože jsme je nedohledali v registru smluv ani v samotných aplikacích.
Je to Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT).

Přímo NAKIT vyvíjí ty aplikace?
Ano. NAKIT, ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky pozn. red.) a armáda stojí skoro za všemi aplikacemi, které se v rámci koronaviru vyvinuly.

Dokážete tedy říct, kolik lidí na vývoji aplikací pracovalo a kolik vývoj stál?
V tom týmu bylo zhruba 12 lidí. Dosavadní náklady na vytvoření aplikaci jsou zatím asi čtyři miliony. Další náklady na podporu a rozvoj předpokládáme maximálně na šest milionů do konce letošního roku.

Spojení s eRouškou

Nebylo možné funkce těch dvou aplikací spojit třeba s nějakou, která už funguje? Třeba s eRouškou. Tu mají lidé v telefonu.
Nevím, jak bychom to spojili. eRouška je dneska anonymní a zakládá si na tom. Kdybychom to spojili, tak o tuto výhodu přijde. Lidem bychom tam dali certifikát, kvůli kterému by anonymní být přestala. Lidé by jí pak mohli přestat důvěřovat a podobně. Proto jsme to neudělali. Kdybychom věděli, že už eRoušku nebudeme používat, tak to uděláme. Zdrojové kódy jsme mohli použít, ale nezahodili jsme tu aplikaci a její funkčnost.

eRoušku má aktuálně staženou asi 1,6 milionu lidí. Vy jste po spuštění mluvil o dvou milionech, na kterou měla dosáhnout do několika měsíců. Aktuálně ale počet nových uživatelů moc neroste. Je to ještě živý projekt?
Je samozřejmě živý. Lidé si ji stále stahují a informuje o rizikových setkáních.

Dá se nějak zpětně zhodnotit, zda to vaše řešení – s úplnou anonymitou uživatelů – bylo funkční? Nebo nejlepší možné?
Já myslím, že ano. Původní verze nefungovala a začalo to fungovat až po zářijové aktualizaci. Podle celkových čísel ji má aktuálně staženou 1,67 milionu lidí, 82 tisíc pozitivně testovaných varovalo ostatní (údaje ke čtvrtku 8. 7. – pozn. red.). Nedokážu vám říct, kolik lidí na základě varování zašlo na test nebo kolik lidí změnilo například chování. Možná aplikace zachránila životy, ale já to nevím.

  Důvěra v ústavní instituce stoupla, prezidentovi a vládě věří 37 % lidí

Z těch 1,67 milionu mají aplikaci všichni aktivní?
Jsou to aktivované aplikace. Kolik lidí ji aktuálně používá ale samozřejmě nevím.

Po spuštění eRoušku doprovodila viditelná kampaň. Ta ale v poslední době oslabila. Stoplo se to nějak?
Na to se musíte zeptat na ministerstvu zdravotnictví. My jsme jim dodali funkční aplikaci a je na nich, jak ji dál využijí. Já bych si rozhodně přál, aby byla eRouška o hodně víc popularizovaná. Podle mě není plně využitý její potenciál. Kdyby ji mělo nainstalovanou daleko víc lidí, které by upozorňovala na riziková setkání, a ti lidé si pak zašli třeba na testy nebo změnili své chování, tak by aplikace byla opravdu výborný nástroj.

Státní vyznamenání

Na starost jste měli i tvorbu registračního systému na očkování. V lednu premiér Andrej Babiš prohlásil, že vás právě za něj navrhne na státní vyznamenání, protože si to zasloužíte a děláte skvělou práci. Myslíte si, že si vyznamenání zasloužíte?
Rozhodně ne. Neřídím, co kdo řekne. Rozhodně si nemyslím, že si zasloužím vyznamenání a myslím, že to nemělo být vůbec řečeno. Snažíme se dělat práci, abychom co nejvíc pomohli. Ve zdravotnictví se během koronaviru povedla řada věcí ohledně dat, rezervací na očkování nebo propojení. To není moje zásluha. Je to zásluha týmů z ministerstva zdravotnictví, armády a NAKITu. To je důležité. Ne to, zda jsem navržený na vyznamenání, nebo ne. A ani nejsem. Rozhodně to není něco, co by mi pomohlo.

Mluvil jste o tom s panem premiérem poté, co to řekl?
Nevím, bylo to dávno. Spustila se v té době registrace na očkování. Řešil jsem jiné problémy.

Takže ze strany pana premiéra to byl nějaký PR krok, aby ukázal, že systém funguje?
Stalo se nám, že po spuštění systému nefungovaly SMS. Volal jsem v té době všem operátorům a podařilo se to vyřešit. Nám ale vznikla fronta lidí a asi dvě hodiny to dělalo ještě problémy. Měli jsme to vyzkoušet předem. Dělali jsme na tom systému ale tři týdny. A až v tu dobu vznikl systém, který spojuje kraje, vládu a očkovací místa. Ta pachuť se s námi ale nese celou dobu.

  Ve čtvrtek přibylo opět přes 350 nakažených

Vyjádření pana premiéra tedy berete jako něco, čím vás chtěl podpořit v době, kdy to ze začátku nefungovalo?
Nedokážu říct, proč to řekl. Na druhou stranu byste si vyznamenání rozhodně nepřál, kdybyste viděl, jak velká je oprávněná kritika za to, že to nezafungovalo. Mělo to zafungovat, nebudu se vymlouvat.

Nepadlo to vhod a rozhodně bych to nechtěl. Nevím, jak to bylo myšleno, zeptejte se pana premiéra.

Považujete registrační systém tedy za úspěšný?
Z celkového dnešního pohledu si myslím, že se na ministerstvu zdravotnictví bude mluvit dalších x let o tom, jak se to povedlo. Udělali jsme tolik práce, kterou nám některé země velmi závidí. Rezervační systém začal na testování a pokračovalo to na očkování. Jedeme od začátku kontinuálně.

Změny termínů v systému

Nedávno se zkrátily rozestupy mezi první a druhou dávkou u vakcín Pfizer/BioNtech. Proč rezervační systém neumí změnu termínu druhé dávky?
Protože ono těch volných míst moc není. Očkovací místa musí pokrýt kapacitu, kterou potřebují. Když bychom do toho pustili lidi, tak si v tom uděláme sami strašný chaos. Nešlo udělat, abychom lidi pustili živelně do systému a nechali je si to všechno od začátku měnit. Nyní se bude zřejmě znovu zkracovat na 21 dní.

Ani v tomto případě tedy neuvažujete o tom, že by to šlo zkrátit přímo ve své rezervaci?
Uvažujeme. Za chvíli se dostaneme do stavu, kdy bude těžší nalézt lidi na očkování, než jaká je kapacita. Flexibilita bude mnohem větší. Nemůžeme přistoupit na to, že umožníme cokoliv a kompletně rozsypeme budovaný systém.

Jaké máte plány s vytvořenými aplikacemi kvůli koronaviru do budoucnosti?
Chceme vytvořit systém na zvládání epidemiologických hrozeb, část z toho by běžela kontinuálně, část by se zabalila. Čas od času bychom to vyzkoušeli, jestli to funguje a zda je to připravené pro případné další využití. Na vzniklé systémy bychom navíc chtěli, aby se na to celkově začala nabalovat digitalizace a elektronizace zdravotnictví.

NAKIT nám uvedl, že funkci vládního zmocněnce pro digitalizaci vykonáváte bez nároku na jakoukoliv odměnu. Můžete to potvrdit?
Samozřejmě, že je to pravda. Proč by vám NAKIT lhal?

Proč to tak je nastaveno?
Je to moje role. Jako ředitel NAKITU zastávám tuto funkci, která není honorovaná.

Zdroj: https://www.irozhlas.cz/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *