Zranitelnost Ruské federace vůči vnějším a vnitřním faktorům – klíčové aspekty

Americký Institut Roberta Lansinga upozornil na hlavní vnější a vnitřní výzvy Ruska v analýze, která zdůrazňuje faktory ohrožení Ruské federace.

Hlavní vnější výzvy a zranitelná místa Ruska

Pokračující konfrontační politika Ruska vůči Západu vyčerpává Kreml a vytváří nepříznivé klima v Rusku i v jeho okolí. Hrubé zásahy do vnitřních záležitostí evropských zemí a zpravodajské podvratné operace na jejich území podkopaly důvěryhodnost Moskvy a přesvědčily jejich obyvatele o nepřátelské a agresivní politice Ruska, což oživilo vzpomínky na studenou válku.

Kreml zvolil konfrontační cestu a během pandemie COVID-19 se soustředil na dezinformační operace, diskreditaci vakcín vyrobených v zahraničí a používání vlastních pochybných produktů vydávaných za vakcíny s geopolitickým cílem. Moskva se snaží podporovat hnutí proti očkování prostřednictvím dezinformačních kampaní po celém světě. To posiluje nelibost vlád, které se tak stávají obětí šíření kovidů.

Rusko začalo soutěžit s USA o přítomnost na evropském trhu s plynem ve snaze snížit podíl amerického LNG. Zároveň proces dokončování plynovodu Nord Stream 2 ukázal, že Rusko je schopno vytvořit umělý nedostatek plynu v Evropě a rychle zvýšit ceny například opravou části plynovodu.

Dohoda mezi USA a Německem o Severním proudu 2 a setkání v Ženevě umožnily Rusku posílit svou pozici na mediální scéně. Přispěly však k podnětu, aby se zabránilo ruské expanzivní politice v Evropě, a vyslaly vzkaz odpůrcům projektu v USA.

V praktické rovině se konfrontace mezi USA a Ruskem zintenzivní v reakci na kybernetickou kriminalitu a vměšování do voleb, a to i v Kongresu v roce 2022, na jehož náznaky již Bílý dům upozornil.

Bidenova administrativa posiluje transatlantickou a transtichomořskou spolupráci: s EU, NORDEFCO, Japonskem, Jižní Koreou.

Situace ve střední Asii, zejména plánované stažení amerických vojsk z Afghánistánu, zintenzivnila aktivity Talibanu.

Hrozba nástupu Talibanu k moci vytváří tlak na středoasijské země, které jsou součástí ruské zóny vlivu. Zatímco Kreml bojuje v regionu proti Washingtonu, stažení amerického vojenského kontingentu v Afghánistánu zanechalo Rusko bez účinné strategie v regionu. Pokud by se Tálibán dostal k moci, čelil by radikální změně situace. Vytvoření vlády by Tálibán přinutilo zabývat se ekonomikou země a vyjednávat s okolními státy. To zvyšuje riziko, že Afghánistán pod vedením Tálibánu vstoupí do konfrontace se zeměmi regionu, vytvoří tlak na Rusko a donutí ho poskytnout pomoc, a to i v rámci obranné aliance CSTO. Jakékoli ruské zapojení do středoasijského konfliktu by pro Rusko znamenalo vojenskou i politickou ztrátu.

  V Německu skončila po 16 letech éra Merkelové, kancléřem je Scholz

USA se dohodly s Tureckem na kontrole situace v Afghánistánu, což by mělo zajistit turecký kontingent, jehož počet by se mohl zvýšit. Turecký prezident R. T. Erdogan využívá již tradiční politiku společné historie a kultury k rozšíření svého vlivu v Afghánistánu a celé Střední Asii. Na tomto pozadí Rusko v regionu prohrává s Tureckem.

Na jižním Kavkaze je dohoda o Náhorním Karabachu uzavřená mezi Arménií a Ázerbájdžánem pod záštitou Ruska a Turecka nestabilní. To potvrzuje i incident z 28.7.2021 na arménsko-ázerbájdžánské hranici. Nezávislá hra Kremlu na zvýšení vojenské a politické přítomnosti v Arménii vyrovnává mírový potenciál Ruska mezi jeho spojenci. Oznámení Ázerbájdžánu o vytvoření společných vojenských sil s Tureckem signalizuje oslabení role Kremlu v regionu a ve střednědobém horizontu povede ke zhoršení vztahů mezi Ankarou a Moskvou.

Klíčové domácí výzvy a problémy Ruska

Většina vnitřních výzev a problémů Ruska je důsledkem konfrontační zahraniční politiky Ruska a snahy Putinova režimu udržet si moc a zajistit její předání.

Důležitou krátkodobou výzvou pro Kreml jsou volby do Státní dumy. Při absenci nové národní myšlenky, kolem níž by politické vedení mohlo shromáždit voliče, nabízí místo toho již zastaralý koncept „obležené pevnosti“. A to na pozadí klesajícího hodnocení a známek kritického zhoršení ekonomické situace státu.

Je třeba konstatovat, že v Rusku neexistují alternativní (opoziční) síly, které by byly schopny získat podporu širších vrstev obyvatelstva. Dnešní Rusko se tak blíží situaci z roku 1991: ekonomika země zvyšuje nespokojenost obyvatelstva v době, kdy nedostatek opozice brání pokojnému a zákonnému předání moci. Pokračování ekonomického vyčerpání v Rusku za současných podmínek by mohlo vést k radikálním scénářům ve společnosti.

В. Putin, který si od Jednotného Ruska udržuje odstup, veřejně projevil této politické síle podporu. Parlamentní volby jsou pro Putina velmi důležité. Nové složení by mělo zajistit předání moci v roce 2024. Ruské obyvatelstvo je však loajální k postavě „cara“, ale může se spolehnout na opričníky a úředníky. K vítězství vládnoucího Jednotného Ruska tak může dojít pouze v případě rozsáhlých falzifikací. Ty by však mohly posílit protiputinovské nálady, i když scénář masových nepokojů je nepravděpodobný i v případě zhoršení socioekonomické situace.

  Moskva: Summit ukázal návrat NATO ke schématům studené války

Nespokojenost s životní úrovní pravděpodobně povede k degradaci obyvatelstva, k nárůstu užívání alkoholu a drog a následně ke kriminální činnosti v zemi.

Volební faktor zvyšuje tlak na státní rezervy a vytváří předpoklady pro vznik nedostatku potravin.

Mezi ekonomické hrozby pro Rusko v krátkodobém horizontu patří:

Rostoucí inflace (útěk obyvatelstva a propastný příklon ke zlatu). V červenci činila zjištěná míra inflace (podle odhadu obyvatelstva) 16,5 %. Každý pátý obyvatel Ruska odhaduje inflaci na 30 % nebo více.

Dluhová zátěž roste. Dluhy občanů se zvýšily na 31 miliard USD. Celkový dluh obyvatelstva vůči bankám přesáhl výši federálního rozpočtu a vyrovnal se částce, kterou má obyvatelstvo v bankách v národní měně. Poptávka po úvěrech zrychluje inflaci v Rusku a dále zvyšuje chudobu. Tato dynamika působí na zvýšení inflačních očekávání a tlačí na růst cenové hladiny v zemi.

Vyprázdnění bankovního systému. Ruské obyvatelstvo aktivně vybírá peníze z bankovních účtů. Sazby na vkladech již nepokrývají inflaci a lidé se snaží vybrat prostředky, dokud mají ještě kupní sílu.
Pokles kupní síly, který zvýší chudobu.  

Zásoby strategických zdrojů se zmenšují. Míra snížení se za poslední tři roky ztrojnásobila. Pouze 36 % z 30 miliard tun zásob ropy je ekonomicky životaschopných. To stačí na 19 let výroby. Plán vyhledávání a průzkumu arktické ropy, zlata, stříbra, uranu, chromových rud, olova a wolframu nebyl v posledních třech letech splněn.

Pokles reálných důchodů zasahuje volební jádro moci. Návratnost investice. Penzijní fondy VEB Bank se v první polovině roku dostaly do záporných reálných hodnot.

Na podzim budou tyto trendy ještě výraznější, protože se časově shodují s parlamentními volbami.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com