Po výuce na dálku přibylo žáků, kteří rádi chodí do školy

Po obnově prezenční výuky letos na jaře ubylo žáků, kteří neradi chodí do školy. Množství těch, kteří do ní dochází rádi, vzrostlo ve srovnání s dobou před pandemií covidu-19 z 65 na 80 procent. Počet žáků, kteří měli špatnou náladu či pocity podrážděnosti, v době výuky na dálku narostl. Duševní nepohodou jich trpěla čtvrtina napříč ročníky, jejich problémy souvisely hlavně s nestíháním probírané látky. Vyplývá to z výzkumné zprávy projektu o dopadech pandemie covid-19 na vzdělávání, o které ČTK informoval sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Podle autorů výzkumu by se opatření po návratu dětí do škol měla zaměřit kromě doučování také na podporu duševní pohody a vztahů mezi dětmi.

Průzkum udělala společnost Kalibro Projekt mezi 4. červnem a 7. červencem, zúčastnilo se ho 2243 žáků a rodičů prvních až devátých tříd základních škol. Kalibro oslovilo vedení škol, které následně dotazník rozeslalo respondentům.

Podle výsledků si žáci kvůli pandemii uvědomili význam socializační funkce školy a důležitost kontaktu se spolužáky a učiteli, uvedli autoři výzkumu. Podíl čtvrťáků a páťáků, kteří mají rádi prezenční docházku do školy, se podle nich proti době před výukou na dálku zvedl o 15 procentních bodů na čtyři pětiny dětí.

Kritičtější zůstali starší žáci a ti, kteří v době výuky na dálku nestíhali učivo, i když i jejich vztah ke školní docházce se podle výzkumu mírně zlepšil. Naopak výrazněji kladnější vztah si ke škole vytvořily hlavně děti, které by chtěly dosáhnout vyššího vzdělání. Pozitivněji se k prezenční docházce vyjadřovali také školáci bez vlastního zařízení pro on-line výuku.

Zejména žáci se špatným vztahem ke škole trpěli v době distanční výuky duševní nepohodou. To, že mívají špatnou náladu, jich na jaře přiznalo o pětinu víc než dříve. Narostly také pocity podrážděnosti a ve vyšších ročnících problémy se spánkem.

Podle autorů výzkumu by se stát měl i proto snažit výuce na dálku plošně již vyhnout. „Vzhledem k dlouhodobým nákladům zavření škol a dopadům na wellbeing dětí by zachování prezenční výuky při případných dalších vlnách pandemie mělo být prioritou oproti jiným složkám života (například hromadná setkávání, některé služby) a výdajům na preventivní opatřením jako například testování,“ upozornili. Podporu pro školy a žáky je podle nich potřeba zaměřit nejen na dohánění učiva, ale i na motivaci, volnočasové aktivity a duševní zdraví. Pomoci by mohly peníze na rozvoj poradenských pracovišť a další vzdělávání učitelů a ředitelů, podpora vzniku týmů školních odborníků či úprava obsahu vzdělávání a přípravy budoucích učitelů, uzavřeli.

Autor: ČTK