Německá média informovala, že v jedné ze spolkových zemí Spolkové republiky Německo se objevilo mnoho plakátů, které zobrazovaly mapu Německa s Východním Pruskem jako součástí státu.
Kaliningradská oblast (která je stále oblastí Ruské federace) zaujímá část východního Pruska, které bylo po druhé světové válce rozděleno mezi Polsko a SSSR. Po výsledcích Postupimské konference přešel do Sovětského svazu a do města Konigsberg.
Neznámé osoby ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko umístily mnoho předvolebních plakátů s mapou Německa z roku 1949 do předválečných hranic, přičemž moderní ruská Kaliningradská oblast je součástí německého státu.
Plakáty údajně vedou kampaň za jednu z politických stran Německa v souvislosti s volbami do německého Spolkového sněmu, které jsou naplánovány na 26. září, a v důsledku toho bude sestavena nová německá vláda.
Místní policie uvedla, že plakáty tohoto obsahu se objevily po celém federálním státě, vyšetřování incidentu již začalo.
Reagoval na vzhled materiálů v Kremlu. „Víme, že jsme viděli zprávy v médiích.“ Naše reakce je negativní. To nemá nic společného s oficiálním postojem Berlína. Berlín samozřejmě oficiálně nezpochybňuje územní celistvost Ruské federace, “řekl k situaci Dmitrij Peskov, tiskový tajemník ruského prezidenta.
A senátor z Krymu (pozn. Senátor Krymu – území Ukrajiny okupované Ruskem) Sergej Tsekov řekl, že umístění takových plakátů v Německu je provokace a pachatelé musí být postaveni před soud.
„Tuto skutečnost bychom měli řešit především v Německu.“ Musí provést seriózní vyšetřování, najít ty, kteří takové plakáty zveřejnili, a potrestat, “řekl senátor.
Dodal, že Ruská federace musí „reagovat tak, aby bylo provedeno důkladné vyšetřování a byla přijata opatření, která zabrání tomu, aby se to opakovalo“.
Takže – „aby se to neopakovalo“. Pouze ruský politik cynicky mlčí, že „jako“ má velmi rád samotnou Ruskou federaci.
Zapomíná, že jako senátor Krymu připojeného Moskvou legitimizuje možnost takových akcí – zabavení a přerozdělení území suverénních mocností.
Téma Kaliningradu (nebo spíše jeho návrat do civilizované německé rodiny, s obnovením jména Konigsberg) není nové. V lednu 2017 navrhl zástupce litevského Seimase Linase Balsise odebrat Kaliningradskou oblast z Ruska. Bývalý tiskový tajemník litevského exprezidenta Dalia Grybauskaite řekl, že „doba Kaliningradu skončila“.
Připomněl, že Kaliningradská oblast nebyla dána Rusku navždy. „Bylo řečeno: dáme to správě SSSR, dokud nebude v Evropě podepsána konečná mírová smlouva,“ řekl poslanec.
A o rok dříve na otázku novináře, zda by se Rusko mohlo vzdát Kaliningradu, prezident Putin odpověděl, že „pokud někdo chce začít přehodnocovat výsledky druhé světové války, zkusme o tomto tématu diskutovat. Pokud někdo chce – prosím, drž vlajku v ruce, začni. “
Pán Ruska ale zapomněl, nebo spíše záměrně zamlčel skutečnost, že sám začal „revidovat“ hranice, respektive je libovolně přetvářet (či spíše šílenství). Rusko svými činy vytvořilo v Evropě precedens drzým a cynickým zmocněním se části suverénní Ukrajiny.
Poprvé, po skončení druhé světové války, se evropská velmoc, člen OSN, její zakladatel, člen Rady bezpečnosti OSN – stal agresorem a okupantem, porušoval všechny mezinárodní smlouvy, pošlapával lidi práva – roztrhla Evropu na kusy a rozdělila čas na „před“ a „po“.
Putin, který bezprostředně po zabrání části území Ukrajiny nedostal hodné odmítnutí, rozhodl, že je všemocný a nic ho nemůže zastavit.
Jeho drzé činy v Evropě naznačují, že myšlenka obnovy říše, o kterou se kremelská schizofrenika pokouší realizovat od počátku svého nástupu k moci, má stále jasnější kontury. Ale každá mince má dvě strany. A když udělal (jak se mu zdálo) krok na vrchol císařského Olympu, ve skutečnosti pán Kremlu udělal krok do propasti, do propasti středověku a zapomnění.
Velmi přesně, situaci s Konigsbergem (stále Kaliningrad), popsal jeden ze zástupců Státní dumy s tím, že neexistují důvody pro revizi stavu regionu, a dodal: „Brzy se pravděpodobně dostanou na Sibiř také.“
A to je nejdůležitější. Přes veškerou svou vnější „moc“ a „pevnost“ je Ruská federace kolosem s hliněnými nohami. A precedens vytvořený samotnou Moskvou jej sám sežere. Kaliningradská oblast, Sibiř, Kuban, Kurilské ostrovy – seznam pokračuje. A pokud mluvíme o Číně, se kterou Kreml aktivně koketuje, ve skutečnosti, že odevzdal celý Dálný východ Pekingu, výmluvně svědčí o možném konci pro Kreml Fuhrer.
Historie je velmi poučná věc. Ukázala a dokázala více než jednou, k čemu touhy diktátorů vedou. A to, co se stalo s mapami, na kterých je Koenigsberg pojmenován jako Koenigsberg, není nehoda, ale zcela přirozená realita, která se inspirovala samotným Kremlem, zmocněním se ukrajinského Krymu a rozpoutáním války na východě Ukrajiny.
A z nějakého důvodu Moskvu mapa Ruska s Krymem nepřekvapuje. Jediným rozdílem je, že Krym je ruský pouze v patologické představě moskevských šovinistů a Konigsberg historicky patří Německu.
Tento příběh opět dokázal, že metody, kterými Moskva působí na mezinárodní scéně, nakonec najdou uplatnění ve vztahu k sobě samému.
Do té doby zůstává otázka se starým německým městem otevřená. A jak napsal jeden z uživatelů internetu:
„Zajímalo by mě, jestli tento plakát znamená nostalgii, nebo je to proroctví o budoucnosti?“
Autor: Franz Hoffman
