Západ-2021 je armádní cvičení Ruska a Běloruska. Co je jeho cílem a jaká byla reakce západních mocností?
Rusko společně s Běloruskem pořádá největší vojenské cvičení za deset let
Manévry nazvané Západ-2021 představují vrchol tří měsíců dílčích cvičení. Tato akce se koná vždy po dvou letech letech. A jako pokaždé vzbuzuje otazníky. Současný ročník vzhledem k bezpečnostní situaci ve východní Evropě tím výrazněji.
Do rozsáhlého armádního cvičení se zapojí celkem 200 tisíc vojáků, 80 letadel a vrtulníků, 760 kusů bojové techniky, včetně 290 tanků, 240 děl, raketometných systémů a minometů, a rovněž 15 lodí, jak uvedl náměstek ruského šéfa resortu obrany Nikolaj Pankov.
Díky tomuto dosud nevídanému rozsahu se má jednat o vůbec největší evropské vojenské cvičení za poslední desetiletí. A to jak počtem vojenské techniky, tak i množstvím lidí, kteří se ho budou účastnit. Podle vyjádření agentury TASS by se mělo dokonce jednat o největší vojenské cvičení za uplynulých 40 let. Součástí manévrů mají být také ostré střelby.
Nicméně tyto informace je zřejmě nutné brát s jistou rezervou. Jak uvedla některá česká média, ruské odhady o počtu vojáků byly v uplynulých letech značně nadsazené. Naopak informace, které přišly z běloruské strany, mají být silně podhodnocené.
Zahajovací ceremoniál proběhl ve čtvrtek 9. září na cvičišti Mulino v Nižegorodské oblasti, která se nachází v centru evropské části Ruska. Samotné cvičení bude probíhat v termínu od 10. do 16. září. Cvičení se má odehrát v devíti vojenských cvičných prostorech v Rusku a v pěti v Bělorusku a také v Baltském moři.
Mají se západní státy vojenských manévrů Ruska obávat?
Agentura TASS dále nezapomněla jmenovat, že již na zahajovacím ceremoniálu byli stejně tak přítomni příslušníci dalších armád, které se do cvičení rovněž zapojují. Konkrétně se jedná o Arménii, Indii, Kazachstán, Kyrgyzstán a Mongolsko.
Cvičení vzbudilo pozornost také okolních států, které se obávají o situaci na hranici a možných konfliktů. Především se z tohoto pohledu skloňuje jméno Polska a Litvy. Polská média si povšimla, že fiktivní protivník na vojenských mapách by měl odpovídat Polsku, Litvě a Lotyšsku. Polský ministr vnitra Mariusz Kamiński označil chování Běloruska a Ruska za „nevypočitatelné“.
Ruský prezident Vladimir Putin nicméně ve svém vyjádření popřel, že by vojenské cvičení směřovalo proti jakémukoli konkrétnímu státu. Označil jej nicméně za logické vzhledem k tomu, že dochází k „rostoucí aktivitě NATO“, jak tento stav sám prezident pojmenoval, u hranic Ruska a jeho spojenců.
Náměstek ruského ministra obrany Pankov však k tomuto tématu dále uvedl, že cvičení má charakter ryze obranný.
NATO zatím situaci monitoruje
Stávající atmosféra mezi západními státy a Běloruskem je napjatá především kvůli potlačení běloruské opozice režimem prezidenta Alexandra Lukašenka.
Západ tak sleduje armádní cvičení se znepokojením. Představitelé NATO dále na tuto skutečnost reagovali s tím, že cvičení je rizikové kvůli potenciální možnosti omylu či hrozby, které by mohly posléze zažehnout krizi. Atmosféra je totiž stále zostřená přítomnosti ruských vojenských sil na ukrajinských hranicích z počátku roku.
NATO dále po Rusku požaduje, aby se Moskva chovala transparentně. Navíc vyhodnotilo situaci tak, že bude nutné manévry dále monitorovat.
Analytik Michael Kofman poznamenal, že tradiční cvičení mají pro ruský generální štáb význam především z pohledu rozvoje operačních konceptů, testování vojenské a civilní spolupráce a experimentů se strukturou sil, mobilizací záloh či logistikou. Bezesporu se rovněž jedná o demonstraci vojenské síly.
Rozsah cvičení také podle dalších expertů poukazuje na stále těsnější vazby Ruska a Běloruska. V aktuální situaci je pro běloruského prezidenta Lukašenka, který musí čelit ve své zemi masivním protestům, podpora Kremlu zásadní.
Autor: Dana Markova
