Školy budou část peněz na doučování vracet. Není takový zájem

seznamzpravy.cz

Ministerstvo školství poslalo školám 250 milionů korun na doučování. Nejvyšší příspěvek těm, na které covid dopadl nejvíce. Ředitelé těchto škol ale budou část peněz vracet, nezvládnou je totiž utratit podle podmínek dotace.

Už v červnu bojoval ředitel ústecké ZŠ Mojžíř s absencí žáků po návratu z distanční výuky. Letní kempy jim nepomohly, protože jejich nabídka přišla příliš pozdě – až ke konci června. Na podzimní doučování dostala ale škola nejvyšší možnou podporu, Ministerstvo školství ji zařadilo do skupiny s maximálním nárokem na 740 korun na jednoho žáka, obdržela tedy téměř 300 tisíc korun. Dokáže ale škola takovou částku do 31. prosince celou využít?

„Ne,“ odpovídá stručně ředitel Karel Bendlmajer.

Ministerstvo školství prostředky poslalo všem základním školám, které získaly od 148 do 740 korun na žáka, a to především podle míry dopadu distanční výuky na žáky. Střední školy a konzervatoře pak obdržely 148 korun pro každého studenta závěrečného ročníku. Základní školy tak dostaly statisíce, některé i přes půl milionu korun. Jenže prostředky je možné využít pouze na pracovní dohody, nikoliv za doučovací, socializační nebo adaptační službu jako takovou, ať už by měla formu doučování ve třídě, školy v přírodě nebo adaptačního kurzu.

„My doučujeme, až se z nás kouří. Víc by to ani nemělo smysl. Přeci není možné, aby děti měly pět hodin dopoledne a následně čtyři hodiny doučování. Za měsíc jsme tak utratili jen desetinu částky,“ popisuje Bendlmajer.

Největší podíl základních škol s navýšenou podporou je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji, jak už Seznam Zprávy popsaly. Z pohledu obcí s rozšířenou působností pak prvním dvěma kategoriím s nejvyššími prostředky na doučování dominuje Ostrava (13 škol), Liberec (9), Havířov (6) a po pěti školách, které vytipovala Česká školní inspekce jako nejvíce covidem postižené, má Brno, Česká Lípa a Chomutov.

„Děti byly v podstatě rok a půl doma a teď by tady najednou měly být ob den od rána do odpoledne? Aklimatizace ve škole je pro ně už tak náročná, protože zcela vypadly z běžného režimu,“ chápe ředitelka ZŠ Rotava na Sokolovsku Jaroslava Červenková své žáky, že nemají chuť několikrát za týden zůstávat ve škole ještě o několik hodin déle.

Tady je ale potřeba říct, že školy samozřejmě finance na doučování vítají. Pedagogové na konkrétních školách si sami velmi dobře uvědomují, že některé děti skutečně nabraly během distanční výuky znatelné manko, navíc je pro ně náročný i samotný návrat po dlouhé covidové výluce. Zároveň ale někteří ředitelé už teď vědí, že přidělené částky ani nemohou celé smysluplně využít.

Zvlášť v regionech na okraji republiky chybí například zájemci, kteří by namísto vytížených učitelů mohli žáky doučovat. V Praze nebo v krajských městech to problém není, například ve čtyřtisícovém Novém Městě pod Smrkem na Frýdlantsku ale nic takového nepřichází v úvahu.

„Zaplaťpánbůh jsme ještě neměli nikoho covid pozitivního, ale přichází zase virózy a různá nachlazení, a najednou zjistíte, že nemáte nikoho, kdo by mohl doučovat. Samozřejmě můžeme využít i nějakého externistu, třeba vysokoškoláka. Ale my jsme na úplném kraji republiky a sem nikdo dojíždět nebude,“ popisuje ředitelka zdejší základní školy Michaela Smutná. V úvahu tak pro školy mimo velká města přichází spíše on-line doučování.

Doučování s omezením

Podle metodického doporučení Ministerstva školství by učitelé měli nabídnout doučování například žákům s 20% a vyšší absencí ve školním roce 2020/21, s odlišným mateřským jazykem, se speciálními vzdělávacími potřebami nebo dětem, jejichž jeden nebo oba rodiče mají nejvýše základní vzdělání, pokud se zároveň u těchto žáků projevilo zhoršení ve výsledcích. Jak správně doučování zacílit, radí školám Národní pedagogický institut.

„Probíhají schůzky s řediteli ve školách po celé republice a snažíme se jim metodicky pomoc. Některé školy si poradily naprosto bez problémů, jiné potřebují větší podporu. Třeba co se týče vzdělávání pedagogů,“ popisuje Tomáš Machalík z Národního pedagogického institutu.

Na stránkách doucovani.edu.cz mohou školy najít inspiraci, ale hlavně i mapu nejbližších kontaktů, na které se mohou obrátit pro konzultaci nebo pomoc s doučováním.

„Kontakty do mapy zapisujeme průběžně a snažíme se tam dostat všechny, kteří by se mohli nabídnout jako doučující,“ dodává Machalík. Spolupráce funguje i s vysokými školami v rámci iniciativy Fakulty doučují.

Školám pak nabízejí pomocnou ruku jak lokální, tak organizace s celostátní působností jako například Centrum pro podporu integrace cizinců nebo Člověk v tísni.

„Je skvělé, že peníze na doučování školy dostaly. Zároveň je ale trochu nešťastné, že je ředitelé mohou využít jen na úhradu osobních nákladů prostřednictvím pracovních dohod, ať už pro učitele nebo externisty. Není možné si tak na doučování nasmlouvat například neziskovou organizaci nebo jiný subjekt,“ popisuje vedoucí vzdělávacích služeb organizace Člověk v tísni Zuzana Ramajzlová.

Bez motivace ani doučování nepomůže

S čím ale státní úřad, nezisková organizace ani prostředky na doučování nepomohou, je motivace žáků a především rodin se do programu zapojit. Školy nemohou doučovací aktivity nikomu nutit, a pokud žák zájem nemá, nic s tím nenadělají.

„Tady narážíme na problém. Doučování je určeno dětem, které měly v době lockdownu potíže. Jenže zrovna ty, které by to nejvíce potřebovaly, zájem nemají. Primárně tedy samozřejmě o doučování nestojí rodiče, a těžko je přesvědčujeme, že je to potřeba,“ vysvětluje ředitel 3. ZŠ Jirkov na Chomutovsku Petr Jiráček.

I kvůli tomu tak některým školám výrazná část prostředků z dotace zbyde. Aby je školy nemusely Ministerstvu školství vracet, nabízí jim úřad, ať je využijí na socializační nebo adaptační aktivity.

Jenže i v tomto případě mohou peníze jít pouze na výplatu dohod o provedení práce – maximálně 250 korun na hodinu. Prostředky tak nelze využít například na úhradu nákladů na cestu, vstupy do kulturních nebo vzdělávacích zařízení, natož pak například ubytování.

„Pro nás by bylo ideální s žáky někam vyjet, něco se naučit, dát dohromady kolektiv, ale na to musíme najít peníze někde jinde,“ popisuje Karel Bendlmajer ze ZŠ Mojžíř.

„Máme preventivní akce nasmlouvané, děláme je běžně během roku, ale žádné další z prostředků zaplatit nemůžeme, protože to je služba, a na to peníze na doučování využít nejdou,“ dodává ředitelka ZŠ Nové Město pod Smrkem Michaela Smutná.

Ministerstvo tak na jednu stranu školám poskytlo finance, zároveň si ale chtělo pohlídat, aby byly využity skutečně cíleně. To ale na druhou stranu znamená, že se mu část peněz zase vrátí zpátky. Úřad ale školy uklidňuje, že s dalšími prostředky na doučování se počítá v rámci Národního plánu obnovy po přelomu roku.

„Pokud školy nyní prostředky nedočerpají a potřebovaly by je příští rok, nemusí mít strach, že by se s nimi už nepočítalo. Smyslem není utratit prostředky za všech okolností, ale použít je účelně. Nejsou to poslední prostředky, které na doučování půjdou. Od prvního ledna startuje program doučování a podpory škol z Národního plánu obnovy,“ uklidňuje ředitele škol ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/

  Odbory projednají s Babišem růst mezd ve veřejné sféře, existují dva návrhy

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *