europedirect.ltEvropská komise snížila odhad letošního růstu české ekonomiky na tři procenta, dosud čekala 3,9 procenta. Příští rok čeká růst o 4,4 procenta. Naopak letošní výhled růstu ekonomiky EU zlepšila na pět procent. Na příští rok ale odhad kvůli obavám z růstu cen snížila na 4,3 procenta.
EK snízila odhad letošního růstu české ekonomiky na tři procenta
České hospodářství po loňském rekordním propadu letos opět vzroste, tempo oživení ale bude pomalejší, než se dosud čekalo. Ve své ekonomické prognóze to dnes uvedla Evropské komise (EK), podle níž letos hrubý domácí produkt (HDP) České republiky vzroste o tři procenta. V předchozí prognóze v létě komise počítala s růstem 3,9 procenta. Na příští rok EK předpověď upravila pouze mírně. Místo původních 4,5 procenta nyní očekává růst o desetinu bodu slabší.
Vliv na zhoršení odhadu může mít podle komise zejména pokračující nedostatek některých surovin a důležitých materiálů. Ten se může projevit na produkci a exportu automobilového průmyslu, který má pro české hospodářství klíčový význam.
Růst české ekonomiky podle komise potáhne především spotřeba domácností, která zůstane vysoká i díky pokračující stabilní situaci na trhu práce. Nezaměstnanost v Česku podle prognózy komise letos zůstane s hodnotou 2,7 procenta jednou z nejnižších v celé EU. Naproti tomu inflace převýší unijní průměr a podle komise letos dosáhne 3,3 procenta. Zejména kvůli očekávanému dalšímu růstu cen energií na začátku příštího roku EK očekává, že inflace v Česku mírně vzroste i příští rok, kdy dosáhne 3,4 procenta. Pak by ceny měly začít klesat.
České ministerstvo financí ve své nové prognóze tento týden zhoršilo odhad vývoje ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst HDP o 2,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Česká národní banka (ČNB) v nové prognóze z minulého týdne odhad vývoje ekonomiky na letošní i příští rok také zhoršila. Letos čeká růst o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta.
EK zvýšila odhad letošního růstu ekonomiky EU na pět procent
Růst ekonomiky Evropské unie bude letos hlavně díky úspěšnému zotavení z koronavirové krize rychlejší, než se původně čekalo. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která tak zlepšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) unijních zemí na pět procent. V létě očekávala růst o 4,8 procenta.
Unijní exekutiva nicméně vidí rizika v nedostatku některých zdrojů a v rychle rostoucích cenách, zejména energií. V příštím roce i z tohoto důvodu očekává hospodářský růst o 4,3 procenta, což je o dvě desetiny bodu méně, než předpokládala v předchozí prognóze. Podobný vývoj jako v celé sedmadvacítce odhaduje komise v letošním i příštím roce i pro 19 zemí eurozóny. Tam počítá s růstem ve stejném rozsahu.
Zejména díky bezprecedentně rychlému růstu z letošního druhého čtvrtletí se ekonomika už dostává na předkrizovou úroveň. Podle komise k tomuto příznivému vývoji přispělo zejména vysoké tempo očkování proti covidu-19 a s ním spojené rušení restrikcí omezujících hospodářskou aktivitu.
„Nesmíme však podlehnout falešnému pocitu spokojenosti. Okolo viru přetrvává nejistota a existují rizika, se kterými se musíme vyrovnat,“ prohlásil dnes místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Za rizikové faktory pro unijní hospodářství komise vedle zrychlujícího šíření nákazy v řadě zemí považuje hlavně nedostatek některých surovin či růst cen, který se projevuje zejména u energií. Inflace, která v posledních měsících nabrala nejvyšší tempo za více než deset let, v letošním roce podle dnešního odhadu EK dosáhne v sedmadvacítce 2,6 procenta a v eurozóně 2,4 procenta. Příští rok by měla mírně zpomalit, a to na 2,5 procenta v EU a na 2,2 procenta v zemích platících eurem.
