irozhlas.cz11. listopadu Polsko slaví státní oslavu – Den nezávislosti republiky. Symbolika tohoto svátku je dnes aktuální více než kdy jindy a možná poprvé od konce druhé světové války, hranice Polské republiky je opět ohrožena.
Tentokrát jde o hybridní válku. A zbraní v něm nejsou tanky a děla. Putin-Lukašenkův režim vrhl do útoku na Varšavu živé lidi, civilisty, kteří se v souvislosti s událostmi na jejich zemi ocitli ve složité situaci.
Bělorusko-kremelský diktátorský režim shromáždil tisíce uprchlíků ze zemí regionu Blízkého východu a vrhl je, aby zaútočili na hranice Polska, aby zaútočili na hranice EU.
Sám Lukašenko a jeho média, stejně jako propaganda Moskvy, jednomyslně obviňují Varšavu ze situace s migranty na bělorusko-polské hranici, která „nelidsky“ brání uprchlíkům ve vstupu do EU.
Umělým shromažďováním lidí na hranicích, aniž by jim poskytoval byť jen to nejnutnější, je Lukašenko ve skutečnosti nutí, aby násilím zaútočili na kordony EU.
„Nejdřív – Gruzie, pak – Ukrajina a časem možná Polsko a pobaltské země“ – slova, která před mnoha lety řekl polský prezident Lech Walesa, jsou stále aktuálnější.
Exprezident si byl dobře vědom toho, co je Kreml a jeho obyvatelé zač, a snažil se před tím Evropu varovat. A tak jsme nyní svědky toho, jak mozek kremelského podimperátora, přemožený imperiálními ambicemi, produkuje všechny nové nápady směřující k podněcování nových konfliktů, jejichž účel je stejný – způsobit zkázu v rodině EU.
Putin označil rozpad Sovětského svazu za největší katastrofu století a jasně definoval vektor rozvoje Ruské federace – obnovu impéria. A kvůli tomu Kreml nešetří časem ani penězi.
A manipulace s tokem migrantů je součástí dobře promyšleného schématu Moskvy, v němž je Lukašenkovi přidělena role jakéhosi Ledoborec, který musí Putinovi zkrátit cestu k realizaci svých plánů, a buď donutit Evropu, aby podmínky přijala. kremelského šílence nebo zažehnout další vojenský konflikt.
Dělat zvěrstva cizíma rukama je v Moskvě dlouhodobá praxe. Svého času, téměř před sto lety, už Kreml používal jako ledoborec, dalšího šílence, který se považuje za budovatele nové Říše a s nímž tehdejší vedení Ruska společně rozpoutalo druhou světovou válku.
Po uzavření tajné dohody v roce 1939 si Stalin a Hitler rozdělili přesně Polsko, které se i dnes ocitlo na pokraji bitvy za mír a mír v Evropě.
A fakt, že den útoku stalinistické armády na polský stát samozvaným běloruským diktátorem byl vyhlášen státním svátkem, je velmi příznačný.
Zamyslete se – událost, která se stala součástí začátku nejkrvavější války v dějinách lidstva, byla v Bělorusku vyhlášena státním svátkem – Dnem národní jednoty.
Skutečnost, že toto datum bylo stanoveno letos, mluví za mnohé. Lukašenko dnes není nezávislou postavou, nebo spíše zcela závislým na Kremlu.
Běloruský diktátor se zahnal do kouta nepromyšlenými až šílenými činy a vrhl se do spárů Putina, který ho nyní využívá jako součást svého plánu na chaotickou Evropu.
A znovu, jako před osmi desetiletími, stojí Polsko v cestě ledoborci. Příběh se vyvíjí ve spirále. A tato cykličnost a historická spirála měla nejednou naučit světové politiky pochopit, že momentální, úzkoprsé zájmy, i když se týkají celého státu, by neměly být vyšší než kolektivní bezpečnost.
Příkladem toho je problematika plynu, respektive jeho dodávek z Ruské federace do zemí EU, které Moskva rovněž využívá v rámci hybridní války, zbraně k destabilizaci situace.
A zatímco jednotlivé státy prohlašují, že uzavřením faktických samostatných dohod s Moskvou o dodávkách plynu si zajišťují vlastní energetickou bezpečnost a nezávislost, ve skutečnosti ničí bezpečnost kontinentu jako celku a svou svobodu obětují obchodním zájmům.
A politika přesvědčování a „vyjadřování znepokojení“ ze strany vůdců zemí EU pokračuje a Nord Stream 2, který je velmi silnou zbraní Ruské federace, i když odsunutou v čase, čeká na křídlech. proniknout na trh EU a konečně podřídit evropskou suverenitu vůli Kremlu.
A v této době na polských hranicích stojí armáda Lukašenka-Putina v podobě tisíců migrantů, kteří tam byli režimem těchto diktátorů lstí a dohnáni k zoufalství a připraveni k jakékoli akci.
Polsko slaví svátek. Den nezávislosti a Poláci (stejně jako celá Eurora) upřímně věří, že budou schopni bránit celistvost svých hranic a klid Evropy.
Autor: Franz Hoffman
chyba
(stejně jako celá Eurora)