Když ne předseda, tak místopředseda. Babiš ví, kam s Havlíčkem

Premiér Andrej Babiš by považoval za logické, kdyby na místopředsedu Sněmovny za ANO kandidoval vicepremiér Karel Havlíček. Řekl to ve čtvrtek Blesku. Ve středu se Sněmovna postavila proti kandidatuře Havlíčka do funkce předsedy dolní komory kvůli neslučitelnosti funkcí, s nominací nesouhlasila pro nesoulad s příslušným ústavním článkem.

Předsedkyní Sněmovny zvolili poslanci Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09. Byla jedinou kandidátkou, když nominanta hnutí ANO Havlíčka plénum z tajné volby před jejím zahájením vyřadilo. Předsedkyni TOP 09 Pekarovou Adamovou navrhla do nejvyšší funkce v dolní komoře koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), jež skládá budoucí většinovou vládu s koalicí Pirátů a Starostů a nezávislých.

Hlasování o Havlíčkově připuštění do volby předsedy Sněmovny doporučila plénu volební komise na základě stanoviska sněmovních legislativců. Ústava uvádí, že poslanec, který je členem vlády, nesmí být mimo jiné členem předsednictva dolní komory. Poslanec ODS Marek Benda uvedl, že jde o nevolitelnost. Aby mohl Havlíček do volby jít, muselo by podle stanoviska jeho členství v kabinetu předem zaniknout.

„Hnutí ANO si mohlo vybrat kohokoli, ale nemůže si vybrat někoho, o kterém ústava říká, že předsedou Sněmovny být nemůže,“ řekl dlouholetý poslanec Benda.

Hlasování o Havlíčkovi předcházela více než čtyřhodinová debata, v níž zástupci ANO vyzdvihovali Havlíčka, zpochybňovali výklad ústavy, podle níž člen ústavy nemůže být členem vedení Parlamentu, a zpochybňovali kvality Pekarové Adamové.

Místopředsedy Sněmovny poslanci zvolili ve středečním prvním kole tajné volby Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO), Jana Skopečka (ODS), Věru Kovářovou (STAN), Jana Bartoška (KDU-ČSL) a Olgu Richterovou (Piráti). Další ze sedmi kandidátů Radek Vondráček (ANO) ani Tomio Okamura (SPD) neuspěli.

Neobsazené místopředsednické křeslo má podle plánů sněmovní většiny v podobě koalic Spolu a Pirátů se STAN připadnout hnutí ANO. Podle Babiše by se o něj mohl ucházet Havlíček. „Mělo by to logiku, za mě určitě,“ řekl.

Dokud bude Havlíček ve vládě, jeho kandidatuře na místopředsedu Sněmovny by bránilo stejné ustanovení jako v případě kandidatury na předsedu. Podle článku 32 ústavy totiž nesmí být ministr předsedou ani místopředsedou Sněmovny.

Končící premiér Babiš v rozhovoru pro server Blesk.cz zároveň uvedl, že by si prezident Miloš Zeman přál jeho kandidaturu na Hrad. Na otázku, zda se bude o nejvyšší ústavní funkci ucházet, odpověděl, že musí rozhodnout hnutí ANO. Sám se chce nyní soustředit na opoziční roli.

Zdroj: https://www.idnes.cz/