Události odehrávající se dnes na evropském kontinentu vnímá každý obyvatel Starého světa různě, v závislosti na vzdálenosti od místa vzniku právě těchto událostí.
Takže válka pokračující na východních hranicích Evropy, ve které Ukrajina již osmým rokem brání agresivnímu Rusku v narušení suverenity a územní celistvosti, má stále menší zájem o občany zemí žijících (jak se jim zdá) v bezpečí. daleko od hranic s Ruskou federací.
Mnohem nepříjemnější je ale fakt, že vůdci států svým jednáním dávají najevo naprosté nepochopení situace.
Výrazným příkladem takového geopolitického nihilismu byl současný prezident Bulharska, který prohlásil, že Krym je ruský a sankce uvalené Evropskou unií proti Ruské federaci jsou neúčinné.
Současná hlava bulharského státu Rumen Radev, který chce být znovu zvolen na druhé funkční období, to oznámil při debatě se svým hlavním protikandidátem na prezidentský úřad Anastasem Gerdžikovem.
Právě otázka, komu patří poloostrov Krym – Ukrajina nebo Rusko – rozdělila kandidáty na post hlavy republiky v předvečer druhého kola prezidentských voleb v Bulharsku, plánovaného na 21. listopadu.
Gerdžikov během debaty nazval Krym ukrajinským územím bez ohledu na to, jaká vlajka nad ním vlaje. Poznamenal také, že sankce proti Ruské federaci nelze zrušit, dokud nebudou vyřešeny otázky poloostrova a lidských práv v Rusku.
Zároveň připustil, že „že vztahy s Ruskem by měly být pragmatické, zaměřené na výměnu investic a společné ekonomické iniciativy“.
Současný prezident Bulharska Radev zároveň řekl, že sankce vůči Moskvě jsou neúčinné.
„Je nesmírně důležité mít v zahraniční politice pragmatismus, sankce proti Rusku se zdají být neúčinné. Potřebujeme pragmatickou politiku vůči Moskvě. V neposlední řadě nesmíme zapomínat, že Rusko je velmi důležitým faktorem v boji proti globálnímu terorismu,“ řekl Radev.
Když Gerdžikov ještě jako současný prezident položil upřesňující otázku – čí Krym, Radev odpověděl: „Nyní je Rus.“
K tomu Radev poznamenal, že „Rusko nemůže být naším modelem rozvoje, ale Rusko nemůže být naším nepřítelem.“ Podle něj „ohledně Ruska existuje mnoho spekulací, a proto je nejdůležitější hledat dialog s Moskvou.“
Situace související s prohlášením úřadujícího prezidenta Bulharska o příslušnosti dočasně okupovaného Krymu k Rusku již obdržela posouzení z ukrajinské strany.
Na Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny byl předvolán velvyslanec Bulharska, který byl informován o stanovisku Kyjeva „k nesprávnosti a nepřípustnosti takových prohlášení prezidenta Bulharska o Krymu“.
Ministerstvo poznamenalo, že slova současného bulharského prezidenta nepřispívají k rozvoji dobrých sousedských vztahů mezi Ukrajinou a Bulharskem a jsou v ostrém rozporu s oficiálním postojem Sofie na podporu suverenity a územní celistvosti Ukrajiny v jejích mezinárodně uznávaných hranicích. .
Bulharský velvyslanec ze své strany podle ukrajinského ministerstva zahraničí ujistil o neměnném postavení svého státu při podpoře územní celistvosti Ukrajiny, včetně Krymu jako nedílné součásti území ukrajinského státu, ao úsilí o de- okupovat poloostrov, zejména prostřednictvím účasti Bulharska na práci krymských platforem“.
V tomto příběhu je důležitý ještě jeden moment, který přesahuje rámec pouze ukrajinsko-bulharských vztahů.
Situace s Krymem – jeho status, respektive vnímání a uznávání tohoto statusu ze strany hráčů evropského geopolitického trhu, je indikátorem připravenosti EU adekvátně vnímat procesy probíhající na kontinentu a v souladu s tím reagovat. k nim správně.
Taková pozice, stále úřadujícího prezidenta Bulharska, je krátkozraká, ale vzhledem k tomu, že má velké šance na znovuzvolení na další období (v prvním kole voleb získal Radev 49,42 % hlasů, resp. jeho hlavní soupeř Gerdzhikov – 22,83 % ), může to být dokonce nebezpečné a to nejen pro Bulharsko.
Nutno podotknout, že Radev má trvale proruské názory. Bezprostředně po svém vítězství ve volbách v roce 2016 oznámil, že bude pracovat na tom, aby EU upustila od sankcí vůči Rusku, a předtím už učinil prohlášení ke stejnému Krymu s tím, že je ukrajinský, pouze de iure, ale de fakto – Rus a Rusko není nepřítelem Bulharska.
V Evropě tak posiluje svou pozici další „ohnivý přítel Putina“ a objevuje se opěrný bod pro kremelského schizofrenika a jeho bláznivé nápady.
Je ale také příznačné, že Radeva, soudě podle výsledků prvního kola voleb, podporuje v Bulharsku téměř polovina voličů. Co to znamená?
Souhlasí bulharští občané s vizí svého prezidenta ospravedlnit Putinovy agresivní kroky? Ano, Sofie a Moskva mají tradičně dobré vztahy, ale současná realita vyžaduje střízlivý pohled na situaci.
V Evropě je dost příkladů, kdy země, které Rusko dlouho považovaly za přítele, měly ne úplně příjemný a mírumilovný důvod být z toho zklamány.
Příkladem je Česká republika, na jejímž území Moskva spáchala teroristický útok rukama svých sabotérů.
Mimochodem, je příznačné, že předmětem sabotáže byly sklady, kde byl uložen majetek bulharského podnikatele Gebreva.
A pak se pokusili o jeho vlastní život sabotéři moskevských speciálních služeb již v samotném Bulharsku.
Stále existuje dostatek důkazů o cynickém a odporném chování Kremlu vůči těm zemím a jejich občanům, kteří považovali Ruskou federaci za přátelskou zemi.
Jen, jak ukazuje praxe, „přátelství“ Moskvy je specifický produkt a cena za něj, kterou nakonec Kreml stanovil, je neuvěřitelně vysoká.
Dějepis je dobrý učitel, a pokud někdo pochybuje, stačí prolistovat jeho stránky. A tam – v událostech minulosti jsou odpovědi pro budoucnost.
Autor: Franz Hoffman
