Prezident Zeman nabídl Polsku vyslání vojáků na hranice s Běloruskem

idnes.cz

Prezident Miloš Zeman dnes nabídl Polsku vyslání českých vojáků na hranice s Běloruskem. Jsou podle něj připraveni k okamžitému přesunu. Napsal to v dopise polskému prezidentu Andrzeji Dudovi. Dopis Pražský hrad zveřejnil na svém webu. Podle Zemana rozhodnutí o vyslání vojáků na dobu do 60 dnů náleží české vládě, pokud by Česko plnilo závazky z mezinárodních smluv o společné obraně. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes řekl, že ČR je připravena do Polska poslat policisty, případně vojáky, k vyslání vojáků by podle něj bylo nutné rozhodnutí obou komor Parlamentu. Podobný názor má i ústavní právník Jan Kysela.

Polsko již několik týdnů čelí na běloruské hranici migrační krizi. Podle představitelů Polska i Evropské unie za ní stojí běloruský režim. Zeman, který je stále hospitalizován, v dopise uvedl, že situace na polsko-běloruské hranici je způsobena “zlými úmysly těch, kteří pro svůj vlastní prospěch neváhají zneužít nepřízně osudu druhých”.

“Hranice, kterou odvážně bráníte, není jen hranicí Polské republiky, ale zároveň hranicí Evropské unie a hranicí členské země NATO,” uvedl Zeman. Na jakékoli její ohrožení by měly proto podle něj reagovat všechny členské státy EU a NATO a měly by nabídnout účinnou pomoc. Česká armáda je podle něj připravena vyslat k obraně polských hranic své vojáky, pokud o to Polsko projeví zájem a pokud budou splněny zákonné podmínky. Dodal, že jsou vojáci připraveni k okamžitému přesunu.

Zeman v dopise konstatoval, že rozhodnutí o vyslání ozbrojených sil mimo české území na dobu do 60 dnů náleží vládě, pokud jde o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení. “Zasadím se o to, aby Česká republika dostála svým spojeneckým závazkům při obraně naší společné bezpečnosti,” dodal prezident.

Babiš dnes novinářům řekl, že k vyslání vojáků by byl potřeba souhlas poslanců i senátorů. Stejně se dnes na tiskové konferenci vyjádřil i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), podle kterého musí mandát schválit obě komory Parlamentu. “Bez toho nemůžeme případnou žádost na vojáky realizovat,” řekl. Podle Metnara Česko nabídlo Polsku po vypuknutí krize pomoc v podobě policistů i materiálu, Polsko se k ní zatím nevyjádřilo. “Jsme připraveni Polsku pomáhat,” uvedl. O situaci na polských hranicích dnes jednají v Budapešti premiéři zemí V4 včetně Babiše. Nabídku na pomoc v podobě policistů i vojáků v neděli podpořila i pravděpodobná příští ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

  Izraelské volby vyhrál Likud, většinu pravicový blok ale nejspíš nezíská

Ústavní právník Jan Kysela ČTK sdělil, že podle jeho soudu je nyní vyslání vojáků spíš v kompetenci Parlamentu. “Vláda by rozhodovala při realizaci smluvního závazku o společné obraně proti napadení,” poznamenal. Takovým je podle něj typicky článek pět smlouvy o Severoatlantické alianci. Ten ale předpokládá ozbrojeny útok na území státu NATO. “Po mém soudu útoku tohoto typu Polsko nečelí. Kdyby ano, znamenalo by to závazek všech států NATO, ohlášení akce kolektivní sebeobrany Radě bezpečnosti OSN atd.,” uvedl.

Podle ústavy může vláda vyslat vojáky do zahraničí na maximálně 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích.

Poslanci již opakovaně navrhli ústavní novelu, která by tyto tři podmínky zrušila. O vyslání by podle návrhu, který nebyl do konce minulé Poslanecké sněmovny schválen, rozhodla vláda a o misi by následně informovala Sněmovnu a Senát. Parlament by mohl rozhodnutí kabinetu zrušit.

Polsko uvažovalo o tom, že v rámci NATO požádá o aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, který předpokládá konzultace v rámci NATO v případě ohrožení kteréhokoliv ze členů aliance. Zatím k takovému kroku země nepřistoupila.

Pomoc s ostrahou hranice Polsku už na začátku migrační krize nabídla Británie. V druhém listopadovém týdnu vyslala desítku ženistů, kteří měli v terénu zjistit, kde a jak je potřeba postavit nebo posílit hraniční zábrany. Minulý týden britský ministr obrany Ben Wallace slíbil, že pilotní tým posílí další stovka vojáků, kteří se stavbou zábran budou Polákům pomáhat.

Estonský ministr obrany Kalle Laanet v pátek oznámil, že vysílá do Polska na 100 ženistů. V Polsku budou rovněž působit estonské průzkumné drony. Tallinn již dříve vyslal své vojáky střežit běloruskou hranici do Litvy a v nadcházejících týdnech se tak chystá učinit i v případě Lotyšska.

  Budeme pevně hájit naše národní zájmy, řekl Putin na vojenské přehlídce v Moskvě

Západ obviňuje režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s Evropskou unií. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá. O situaci dnes bude jednat Babiš s premiéry Slovenska Eduardem Hegerem, Polska Mateuszem Morawieckým a Maďarska Viktorem Orbánem.

“Opakovaně jsme Polsku nabízeli pomoc našich policistů, byli bychom i připraveni vyslat naše vojáky, ale na to je potřeba souhlas obou komor Parlamentu – Senátu i Poslanecké sněmovny,” řekl Babiš. Policisty by Česko mohlo k hranicím vyslat po rozhodnutí ministra vnitra.

“Dáváme Polsku jasnou podporu, mediální. Jsme připraveni okamžitě pomoci, opakovaně jsme nabídli pomoc ze strany ministerstva vnitra. Uvidíme, s čím polský premiér přijde na setkání v Budapešti,” dodal předseda vlády.

Několik měsíců trvající migrační krize na hranici Polska a Běloruska se vyhrotila předminulý týden poté, co se několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců utábořilo na běloruské straně hranice v naději, že se dostanou do EU. V tom jim brání polská pohraniční stráž posílená zhruba o 15.000 vojáků. EU v pondělí odmítla Lukašenkův návrh, aby část migrantů převzala. Polské úřady od začátku roku zaznamenaly na 34.000 pokusů o ilegální přechod hranice z Běloruska do Polska.

“Poslední vývoj není vůbec pozitivní. Polsko se ocitá v nelehké situaci a stejně jako Litva a Lotyšsko čelí bezprecedentnímu a neakceptovatelnému hybridnímu útoku ze strany běloruského režimu. Letos v létě vznikla nová migrační trasa ilegálních migrantů, kterou organizuje diktátor Lukašenko a běloruský režim dováží tisíce migrantů, které potom tlačí nelegálně přes hranici Polska do EU,” dodal Babiš.

Autor: ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *